Zdraví i ve zvířecích miskách. Lidé chtějí krmiva s vysokým obsahem masa

  6:56aktualizováno  6:56
Kvalitní krmiva s vysokým obsahem masa, přidávání superpotravin, strmě rostoucí obliba pamlsků a doplňků pro zvířecí miláčky a produkty zaměřené na speciální kategorii malých psů. To jsou trendy, které hýbou byznysem okolo psů a koček, v němž Češi ročně nechají odhadem pět až deset miliard korun.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Trend nazývaný humanizace prostupuje celým odvětvím krmiv pro domácí mazlíčky a naskočit na něj ve větší či menší míře musely všechny firmy v oboru.

Ve zkratce řečeno jde o to, že důraz na zdraví a jemu prospěšné potraviny se přelil z lidských talířů i ­do psích a kočičích misek. Lidé pro své pejsky a kočičky žádají více hlavně kvalitní výrobky s vyšším podílem masa, a to často exotického, jako přísady letí pohanka, hrách, čočka či dýně a cizrna.

„Vzhledem k tomu, že v mnoha domácnostech se pes či kočka stávají často ‚právoplatným členem‘ rodiny a někdy nahrazují i děti, tak vlastně není divu, že trendy v oblasti pet food stále více kopírují trendy ve výživě lidské,“ připomíná Lubomír Holka, obchodní šéf společnosti Dibaq a výrobce krmiv například značky Fitmin.

Jak však dodává další z výrobců, ne všechny trendy, jako ten se superpotravinami, je třeba vyslyšet a prošpikovat jimi krmiva pro zvířata. „Musíme nějakým způsobem citlivě reagovat na poptávku a posuzujeme, zda některé trendy či přídavky superpotravin nemohou být kontraproduktivní ať už z hlediska chutnosti, či případného vlivu na zažívání a zdraví zvířat,“ popisuje i ­Tomáš Ondračka, ředitel společnosti Tekro, výrobce například krmiv Eminent.

Byznys pro zvířátka

A dodává, že z trendů, které z jejich pohledu nemají opodstatnění a jedná se z velké části o marketingovou záležitost, je právě přidávání superpotravin, jako jsou chia semínka, amarant, ananas, aloe vera, brusinky, rakytník a podobně. „Ne že by jejich účinky nebyly příznivé i pro domácí zvířata, ale ve většině případů je jejich přídavek v krmivu tak malý, že přínos pro zvířata je v těchto dávkách přinejmenším diskutabilní,“ vysvětluje Ondračka s tím, že kdyby se jich tam dalo více, nebude to zase zvířatům chutnat a bylo by to moc drahé.

Má pes jíst obilí?

Kromě zmíněných superpotravin má dnes většina firem v nabídce řadu Grain Free, což je obdoba potravin bez lepku u lidí. „Na americkém trhu už tyto produkty dělají 40 procent, u nás je to 23 procent a potenciál není vyčerpán,“ uvedla minulý týden na konferenci Friends of Pets, kde se sešli psi i lidé, Karolína Čápová za Vafo. Jejich hlavní značkou je krmivo Brit, od roku 2005 má ale i řadu Carnilove, bez obilovin a založenou na myšlence návratu psa k divočině. „Má pes jíst obilí? Asi ho původně nejedl,“ popisuje Čápová.

„Nakupující jsou ochotni více utrácet za dražší kategorie, dopřávají nejen sobě, ale i svým mazlíčkům. Průměrně v Česku utratíme v maloobchodě 2 300 korun za jednu kočku, zhruba polovinu za jednoho psa,“ potvrdila na zmíněné konferenci tvrdá data Romana Duníková ze společnosti Nielsen sledující obchodní řetězce včetně drogerií.

Psa má každá druhá domácnost, kočku každá pátá. Ale pokud jde o výdaje na ně, tak je to zhruba půl na půl. Což znamená, že více peněz a lepšího krmení si zatím užívají kočky. „V maloobchodě je psí segment podceňován, u specialistů naopak, tam je kladen důraz na psa a potenciál je pro kočku,“ uvedla Duníková.

Jen v obchodních řetězcích ročně lidé utratí za krmiva pět miliard korun, další více půl miliardy dělá sortiment jako klece, pelíšky, obojky, šampony pro psy a kočky. Dalších až několik miliard Češi utratí ještě ve specializovaných obchodech a­ na internetu.

Prémiové kategorie patří k rychleji rostoucím než ty základní, prodávané většinou v hypermarketech a supermarketech. U nižších a méně kvalitní řad, kde například u granulí tvoří největší složku obiloviny a maso obvykle bývá jen pár procent, také probíhá větší cenový boj. I obchodní řetězce se tak snaží více zařazovat do nabídky prémiová krmiva, ať již značková, či pod svým jménem.

„V poslední době sledujeme větší zájem zákazníků o kvalitu krmiva, a tedy rostoucí poptávku po prémiových krmivech. Nadále však platí, že i zde je důležitá cena a nejvíce se tohoto zboží prodá ve slevových akcích,“ popisuje za diskonty Lidl Kateřina Jašková z tiskového oddělení.

Z údajů společnosti Nielsen za řetězce vyplývá, že zatímco prodej krmiv loni rostl o procento až dvě, psí a kočičí pochoutky vyskočily o více než 13 procent. Podle Duníkové z řetězce Nielsen bude pomalejší nárůst tržeb za krmiva daný i tím, že se zákazník přesouvá na internet. Podle jejich dat tam už někdy nakoupilo krmivo 25 procent lidí.

„V roce 2011 se krmiva podílela na tržbách 35 procenty, loni už jen 24 procenty, takže potřebujeme zvýšit zisk jinak,“ uvedla i Veronika Papučárová ze společnosti Pet Center provozující specializovanou síť 160 obchodů. Naopak doplňky stravy, antiparazitika, kosmetika či dentální hygiena rostou podle jejich zkušeností o desítky procent.

„Vepřové ucho a buvolí kost byly vždy nejprodávanějším pamlskem, dnes jsou to už masíčka. Projevuje se trend humanizace, takže mají tvar pizzy, hranolků,“ popisuje nynější bestsellery Papučárová.

Malí, ale drazí

V neposlední řadě museli výrobci zareagovat i na další specifickou poptávku, a to po krmeních pro malé psy. Ti jsou populární hlavně v Praze a ve velkých městech.

„Z prodejních dat vidíme, že v menších městech naši zákazníci upřednostňují velká balení krmiva, zatímco ve velkých městech je tomu naopak,“ potvrzuje mluvčí řetězce obchodů Albert Barbora Vanko s tím, že to souvisí s oblibou malých psů ve městech. Obdobný trend zaznamenal i Lidl.

Karolína Čápová z Vafo spojuje stoupající oblibu malých psíků s mileniály, tedy generací lidí narozených po roce 1980. „Jsou nadšení majitelé mazlíčků a už teď náš obor ovlivňují. Je to pro ně příprava na založení rodiny a 53 procent jich má malé psy,“ uvádí. A vysvětluje tím, proč mají výrobek Brit Care Mini, bez obilovin, zato s borůvkou či řasami.

Nejčtenější

V žebříčku aerolinek České aerolinie propadly

Letadlo ČSA Boeing 737 - 500 míří z Prahy do Ostravy, kde dostane nový lak.

Na žebříčku společnosti AirHelp se České aerolinie umístily na 59. místě ze 72 hodnocených aerolinek. Jako nejlepší se...

Boeingy nikdo nechce. Do firmy nepřišla objednávka ani na jeden typ letadla

Boeing 737 MAX 8

Špatné časy Boeingu pokračují. Poté co si v březnu nikdo neobjednal problémový letoun 737 Max, výrobce letecké techniky...

Z Prahy do Brna autem na baterky. Jedno nabití elektrickému golfu nestačilo

Volkswagen e-Golf

Budoucnost automobilismu? Zatím ne. MF DNES zkoušela, jak se žije s elektrickým golfem. Ve městě funguje obstojně, ale...

Vlak jako metro. Na pražské letiště se pojede o 10 minut rychleji

Vizualizace části úseku vlaku na ruzyňské letiště - Masarykovo nádraží v Praze.

Vlakem nebo metrem na pražské letiště? Zatímco Pražáci by raději pro chybějící spojení do centra města preferovali...

Cibule z konce světa. České řetězce ji vozí 18 000 km z Nového Zélandu

Cibule z konce světa. Řetězce nakupují zeleninu až na Novém Zélandu.

Cibule z Řecka, Egypta, ale i z Nového Zélandu, nejvzdálenější země na planetě od České republiky. Tuzemské řetězce...

Další z rubriky

Řetězce vozí z větších dálek: zelí z Makedonie, brambory z Francie

Dochází i zelí. Německý diskont ho vozí z Makedonie.

Nejen cibule z Nového Zélandu. Nákupní oddělení obchodních řetězců musejí sahat do větších dálek než jindy i pro jinou...

Exekuční lavina za bilion korun. Vláda chce bezútěšnou situaci řešit

Exekuce

Počet lidí v exekuci se meziročně mírně snížil. Beznadějně zadlužený nicméně zůstává každý desátý dospělý obyvatel...

Každý Čech loni vytřídil 63 kilogramů odpadu. Nejvíce se třídí na Hradecku

Ilustrační snímek

Každý obyvatel Česka loni vytřídil v průměru skoro 63 kilogramu papíru, plastů, skla a nápojových kartonů. To je o tři...

Najdete na iDNES.cz