Důchod? To je daleko, myslí si dnešní třicátníci a čtyřicátníci. Neuvědomují si, že státní důchod jim na jejich životní styl stačit nebude. A že se musí připravovat už teď.
Sami. Politici jim to totiž neusnadňují – více než čtvrt století po revoluci se nedokážou dohodnout na tom, jak Čechy osvobodit od závislosti na stále nejistější státní penzi.
Anketa: Jak se zabezpečit na důchodAlena B. (31) lékařka, svobodná, Praha, hrubá mzda 40 tis. Kč Mám penzijní připojištění, šetřím si 500 měsíčně, asi osm let. O zajištění na stáří jsem nikdy nepřemýšlela, nevidím to jako problém. Pro mne je teď daleko důležitější pořídit si byt. Ze svých kamarádů vlastně neznám nikoho, kdo by k tomu přistupoval jinak – většinou si odkládají do nějakého fondu pár stovek a moc to neřeší. Ondřej K. (31) modelář (OSVČ), svobodný, Praha, kolem 45 000 Kč čistého Mám spoření v nějakém penzijním fondu, asi u České spořitelny. Ukládám 500 Kč měsíčně, začal jsem hned po nástupu do práce po vysoké. Myslím, že se tak dá našetřit nejvýš na pár měsíců života v penzi. Začnu to ale řešit, až bude vhodná doba. Teď řeším hlavně hypotéku. A hodně cestuju a sportuju, moc peněz na úspory mi nezbývá. Kateřina H. (50) projektantka (OSVČ), svobodná, Stč. kraj, 40 000 Kč čistého Spořím od půli 90. let v penzijním fondu Komerční banky. Začínala jsem na třech stovkách měsíčně, dnes dávám 2 tisíce. Už jsem měla možnost si peníze po 20 letech vybrat, ale neudělala jsem to a s celou částkou pokračuji dál. Jaký budu mít státní důchod? Netuším. Jako OSVČ stejně nedostanu skoro nic, budu muset dělat do smrti. Stanislav T. (44) výškové práce (OSVČ), ženatý, Stč. kraj, 16 až 19 tis. čistého Spořím asi 10 let, po pětistovce měsíčně do nějakého penzijního fondu. Kromě toho posílám dalších 500 měsíčně na životní pojištění. Platím si úrazové pojistky a splácíme hypotéku na byt, víc si odkládat nemůžu. Nevím, kolik si na penzi naspořím. Spíš budu muset dělat do smrti, důchodu se prostě nedožiju. Ale je to daleko, tak to neřeším. Květa V. (56) učitelka, vdova, Stč. kraj, 30 tis. Kč (mzda + vdovská penze) Mám penzijní spoření asi 10 let. Začínala jsem pětistovkou, dnes ukládám 1 000 Kč měsíčně. Vím přesně, že do penze půjdu v 62 letech, ale zatím nemám představu, jak bude velká. Jsem si vědoma toho, že v důchodu mi příjmy hodně klesnou. Bydlíme ve vlastním domku, takže mne aspoň nečeká starost, jak zaplatit bydlení. Alena D. (56) zaměstnaná v soukr. firmě, vdaná, Stč. kraj, 22 000 Kč čistého Mám od půli 90. let penzijní připojištění, platím 1 000 Kč měsíčně, ale začínala jsem tuším na pětistovce. Po dvaceti letech jsem měla naspořeno 150 tisíc a mohla si peníze vybrat, tehdy jsem z toho utratila asi třetinu a zbytek jsem převedla na novou spořicí smlouvu. Vím, že důchod budu mít malý, ale máme naštěstí vlastní dům. |
Jak ukazuje anketa MF DNES, většina lidí nad zabezpečením svého stáří příliš nepřemýšlí. „Začnu to řešit až bude vhodná doba, teď řeším hlavně hypotéku,“ říká 31letý Ondřej K. Ukládá si na penzijní připojištění pětistovku měsíčně.
To je o stovku míň, než spoří průměrný Čech v penzijních fondech. A jen zlomek toho, co doporučují investiční poradci – ti radí dávat si stranou aspoň desetinu měsíčního příjmu, což je při průměrné mzdě přes dva tisíce korun měsíčně.
Češi si zkrátka nespoří na důchod dost a hrozí, že z nich budou chudí důchodci. O důchodové reformě se mluví už od poloviny devadesátých let. Poslední pokus, který měl Čechy naučit spořit a nespoléhat se jen na stát, současná vláda zrušila a s jiným řešením nepřišla. Češi tak stále mylně žijí v domnění, že se o ně vláda v důchodu postará. Jenže ve skutečnosti může státní důchod lidi pouze ochránit před pádem do chudoby.
Budoucí důchodci se totiž s těmi současnými budou moci jen těžko poměřovat. Politici řeší nedostatek peněz na důchody tím, že posouvají věk odchodu do penze. A nenápadně zhoršují další podmínky – například lidé musí odpracovat stále více let – a zhoršují podmínky pro předčasné penze.
„Generace současných starobních důchodců je na tom ještě relativně dobře, protože průměrná výše starobního důchodu je přibližně na polovině průměrné čisté mzdy,“ říká Vladimír Weiss, finanční poradce z Partners. A tento poměr se má podle aktuálních předpovědí ministerstva práce mírně zhoršovat. Dosud bylo v Česku zvykem, že rodiče posílali ze svých úspor dětem peníze na vylepšení jejich životní úrovně. Tato éra však pomalu končí. Mladá generace si peníze bude muset spořit na svůj vlastní důchod. A navíc bude muset vydělat na státní důchody početnější populace penzistů.
Řada Čechů je dnes přesvědčena, že na důchodové spoření dnes nemá peníze – po zaplacení složenek jim mnoho nezbývá. A tak situaci zlehčují. „Důchodu se prostě nedožiju, budu muset dělat do smrti,“ říká Stanislav T. (44).
Budoucí penzisté si budou muset odkládat výrazně víc než jejich rodiče. Pokud si Čech s průměrnou mzdou chce i v důchodu zachovat přibližně stejnou životní úroveň, měl by od svých třiceti let spořit něco mezi patnácti stovkami až dvěma tisíci měsíčně. Pokud začne až v 50, je třeba pro dosažení stejného životního standardu odkládat trojnásobek. Není přitom třeba vymýšlet nic sofistikovaného. „Vyberte si instituci pro spoření podle lidí, kterým věříte, a také produkt, kterému rozumíte,“ radí ekonom Aleš Michl.
O tom, že Češi takto intuitivně přemýšlejí, svědčí i to, kolik lidí si pořídilo vlastní bydlení na hypotéku. Peníze tak vlastně dnes posílají do vlastního bydlení. To jim v penzi může výrazně pomoct, protože ušetří peníze za nájem.
