"Babička mi vyprávěla, jak za války vařila pivo z cikorky a droždí. Zkusil jsem to. Stačí velký hrnec, plotna a tolerantní manželka, které nevadí, že jí obsadíte kuchyň a že je lednice několik týdnů zaplněna lahvemi ze zrajícím pivem," popsal své pivovarské začátky Jan Orlt z Hrobců na Litoměřicku.
Degustaci ve Velkém Březně řídil manažer jakosti a technolog firmy Drinks Union Ondřej Koucký. Tvůrcům radil, kde udělali chybu, či v čem mile překvapili chuťové senzory znalce.
"Moc fandím domáckému vaření, sám jsem si to zkusil. Některá zde předvedená piva byla velice slušná, některá dopadla hůř. Ale uvařit pivo je věda," shrnul dojem ze všech vzorků.
Lidé dělají pivo buď od začátku, tedy z vody, sladu a chmele, nebo využívají předpřipravené směsi, tzv. "pivo v prášku". Druhá metoda vyžaduje menší nároky, mezi přítomnými byl i "sládek", který to zvládá v panelákovém bytě. Minipivovárek si zřídil z bývalé šatny.
"Směsi dodávají zahraniční firmy a ač je označují za pivo českého typu, není to ono a samotný vařič už nemá možnost výslednou chuť zásadněji ovlivnit. Klasický způsob je náročnější na čas a suroviny, ale výsledek může být zajímavější," komentoval metody technolog.
Domácí vařiči dělají pivo několikrát do roka, průměrná várka se pohybuje okolo 20 litrů. Stupňovitost sahá od dvanáctky výš. Po uvaření si musí tvůrce na ochutnávku několik týdnů i měsíců počkat, než se pivo uleží.
"Pozvu pak kamarády, kteří taky vaří, a ochutnáme. Běžné návštěvy si dají jedno ze slušnosti a pak raději sáhnou po továrním výrobku," popsal reakce okolí Orlt.
Podle zástupce Sdružení přátel piva Zdeňka Šťastného se zájem o domácí vaření piva v Česku v posledních letech značně rozšířil. "Je to nový koníček a také reakce na trend některých pivovarů unifikovat produkty na chuťově neutrální tzv. europivo," poznamenal.
Domácím vařičům zatím ale značně komplikuje koníček přísná legislativa. Ta dovoluje vařit pro vlastní potřebu jen 200 litrů ročně, z každého dalšího litru musí výrobce platit spotřební daň. Vařič by se také měl registrovat na celní správě.
"Vinaři mohou vyrobit dva tisíce nezdaněných litrů ročně a nikam nic hlásit nemusí. Usilujeme o změnu zákona. Chceme podmínky jako vinaři," dodal Štastný.