Na rozdíl od většiny vyspělých zemí se české ekonomice na první pohled daří. V čem jsou nyní největší problémy?
Do hospodářství, které je na vzestupu, míří hodně peněz, a to za cenu dvou velkých propadů, které zemi výrazně ohrožují. Veřejné finance ani obchod s cizinou na tom nejsou vůbec dobře. Zahraniční obchod se může vlivem slábnoucí světové ekonomiky stále zhoršovat a my s tím nemůžeme mnoho udělat.
Česká republika je nyní velmi zranitelná problémy z ciziny. Před těmi není imunní žádná země. Ale ta, která má dva výrazné propady v hospodaření, na krizi doplatí více. Následky jsou pak výrazně tvrdší.
Jsou naše dnešní problémy podobné jako před krizí v roce 1997?
Jistá podobnost tu samozřejmě je. Zmíněné dva propady, poměrně vysoká inflace, platy rostoucí rychleji než produktivita práce. Je tu však velmi významný rozdíl. Tehdy jsme měli pevně vázanou měnu, na niž zaútočili krátkodobí spekulativní investoři. Dnes je koruna volná, a to je pro stabilitu ekonomiky velmi důležité.
Krize mají mnohem horší následky v zemích, které mají pevný kurs měny. To je dnes třeba příklad Argentiny. Tenkrát však byla světová ekonomika na vzestupu. Spojené státy i Evropa zažívaly velmi dobré roky. To nám pomohlo se z našich problémů dostat poměrně rychle. Dnes z ciziny naopak hrozí riziko.
Jak by se hospodářské problémy lidí dotkly?
V první řadě nezaměstnaností. Podniky i banky jsou dnes většinou v soukromých rukou. Když budou kvůli slabší poptávce v Evropě méně prodávat, propustí i část svých lidí. Především šéfové firem se zahraničními vlastníky budou reagovat velmi pružně. Neodehrají se žádné dramatické bankroty či hromadná propouštění.
Podniky se budou lidí zbavovat postupně, tak jak bude klesat zájem o jejich výrobky. Také by pravděpodobně značně oslabila koruna. To by významně promluvilo do životní úrovně lidí. Česká republika mnoho věcí dováží, a ty všechny by byly dražší. Také růst platů by se zpomalil. Ceny naopak rostou rychle. Takže vše dohromady má na životní úroveň lidí velký vliv.
Pokud se situace v USA, a hlavně v Evropě v dohledné době nezlepší, máme nějakou šanci problémy odvrátit nebo jejich dopad alespoň zmírnit?
V této situaci považuji za velmi složité vylepšit zahraniční obchod. Dovozy není snadné snížit. Firmy, které očekávaly zakázky, stále dovážejí součásti pro své výrobky z ciziny. Je tady však již riziko, že své zboží v Evropě tak snadno neprodají.
Platy navíc rychle rostou a lidé utrácejí, takže ještě navíc hrozí i růst dovozů spotřebního zboží. S vyšším vývozem českých výrobků do slábnoucí Evropy se naopak počítat nedá. Hrozí tedy spíše prohloubení schodku. Jeho snížení není příliš reálné.
A tak se v podstatě jako jediná cesta ukazuje snížení veřejných dluhů. V předvolebním čase to však nepovažuji za pravděpodobné. To potvrzuje i vládní návrh rozpočtu na příští rok s hlubokým schodkem, který je tam i navzdory přidání peněz z privatizace. To znamená, že vláda spíš vyčkává, nakolik bude zpomalení světového hospodářství vážné.
Jak je vážné? Britský týdeník The Economist nedávno napsal, že hrozí recese, která může zasáhnout nejvíce zemí od velké krize třicátých let...
Situace ve Spojených státech optimistická není. Očekává se, že ekonomika poroste jen velmi nepatrně, či dokonce klesne. Velké firmy a klíčoví zaměstnavatelé, teď naposledy Ford, hodně propouštějí.
V nejsilnějších evropských ekonomikách to není o moc lepší. Latinská Amerika i Asie mají velké problémy. Burzy v celém světě si nevedou dobře už delší čas. Pro nejbližší měsíce tedy vyhlídky moc dobré nejsou.
