Míra zadlužení vzrostla oproti loňsku z 31,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), který představuje výkon české ekonomiky, na 38,4 procenta.
„Saldo hospodaření vládních institucí bylo i ve 3. čtvrtletí ovlivněno mimořádnými opatřeními a skončilo v deficitu 42,2 mld. korun. Meziroční narůst výdajů o 8,6 procenta byl způsoben zejména vyššími transfery podnikatelským subjektům a vyplacenými sociálními dávkami. Naopak věcné výdaje klesly o téměř šest procent,“ sdělil ředitel odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Petr Musil.
Zdroj: ČSÚ
Kapitálové transfery ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostly o více než 133 procent na 12,3 miliardy korun. Vyplacené sociální dávky se pak zvýšily o 14,4 procenta na 249,5 miliardy korun, dotace byly vyšší téměř o čtvrtinu a dosáhly 39,4 miliardy korun. Celkové příjmy vládních institucí naopak meziročně klesly o 1,3 procenta.
Peníze pocházejí hlavně z dluhopisů
„Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán u emitovaných cenných papírů (+389,8 mld. Kč) a vkladů (+ 3,1 mld. Kč), zatímco objem přijatých úvěrů klesl o 6,6 mld. Kč,“ uvedli statistici. Podíl emitovaných cenných papírů vzrostl o 1,6 procentního bodu na 93,4 procenta, zůstávají dále hlavní komponentou dluhu. Mezičtvrtletně klesla hodnota všech složek dluhu.
Financování státního dluhu bude napřesrok stát půl bilionu, méně než letos |
Po očištění o sezónní a kalendářní vlivy saldo hospodaření vládních institucí skončilo v deficitu 63,3 miliardy korun, který odpovídal 4,4 procenta HDP. Mezičtvrtletně se zlepšilo saldo hospodaření o 18,6 miliardy korun.
V posledních dvou letech se až do letošního druhého kvartálu pohybovala výše čtvrtletního vládního dluhu v rozmezí zhruba 1,7 bilionu až 1,9 bilionu korun a míra zadlužení mezi 30,24 procenta a 34,77 procenta HDP.
