Sobota 8. srpna 2020, svátek má Soběslav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 8. srpna 2020 Soběslav

Místo investic vyšší mzdy. Z toho může být problém, říká Dlouhý

  11:00aktualizováno  11:00
Ekonomové, politici a komentátoři předpovídají, že české hospodářství vstupuje do složitějšího období a někteří už dokonce letos čekají propouštění a recesi. „Jsme sice v klesající fázi cyklu, ale neměli bychom podléhat přílišnému pesimismu. Než lamentovat, že jdeme do horších časů, je třeba si hlídat, aby se mzdy neodtrhly od růstu produktivity práce,“ říká v rozhovoru pro MF DNES prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Ekonom Vladimír Dlouhý | foto:  Dan Materna, MAFRA

V uplynulých dvou letech mzdy prudce stoupaly, nominálně kolem sedmi osmi procent. Co čekáte pro letošek?
Situace na trhu práce je podobná, mzdy porostou dál. Naše poslední prognóza dokonce říká, že přibližně stejným tempem jako loni – tedy kolem osmi procent. Modely, na nichž je prognóza založena, ale mají určité zpoždění, takže to nakonec zřejmě bude trochu méně, někde kolem 6,5 až sedmi procent. Ale platí, že mzdy porostou rychleji než ekonomika i produktivita práce. A pořád víc než v roce 2017.

Proč ten nižší odhad?
Čeká se, že ekonomika zpomalí. Tlak na růst mezd nepřestane, ale více se rozloží. Některých profesí bude stále zoufalý nedostatek, nicméně jiné oblasti nemusí růst tak rychle a tlak na mzdy bude pak nižší. Z tohoto pohledu visí největší otazník nad automobilovým průmyslem. Nejde jen o brexit, ale také o vývoj obchodních vztahů s USA. Jsme na tom hodně závislí, většinou nepřímo přes subdodávky. Tlak na mzdy může ve druhé polovině roku poklesnout také ve strojírenství či chemickém průmyslu.

Kde by se vyšší tempo růstu mezd mohlo udržet?
Jde o profese, kde je nyní největší poptávka po lidech. Jsou to většinou dělnické profese, stavební dělníci, řidiči nákladních automobilů a autobusů. Nebo také specializované profese či velká část lidí ve službách. K přeplácení v těchto segmentech stále dochází a tlak na mzdy v nich bude pokračovat. Celkově platí, že prostor pro růst mezd tu je. Ovšem ne ve všech sektorech – stejně jako průměrná teplota všech pacientů v nemocnici nevypovídá o zdraví každého konkrétního člověka.

Už loni se objevovaly hlasy, že rychlý růst mezd nemusí část firem ustát. Zatím se to příliš neprojevilo. Projeví se to letos?
Vždy jsme říkali, že nečekáme velké krachy. Nyní mě však více trápí, že část firem tvrdí, že velký tlak na růst mezd omezuje jejich schopnost investovat do moderních technologií souvisejících s digitalizací či robotizací. Z toho by se mohl stát vážný problém, protože potřebujeme investovat, potřebujeme zvyšovat produktivitu, aby se česká ekonomika neustále posouvala výše v globálním nabídkovém řetězci. Jinými slovy, abychom zvyšovali přidanou hodnotu a mohli platit zaměstnancům více. Proto jsou nyní investice důležitější než růst mezd.

Kterých firem nebo odvětví se tento problém dotýká nejvíce?
Jsou to firmy, kde už je určitá úroveň nějaké digitalizace, robotizace. Tedy firmy, které už dnes mají vyšší úroveň přidané hodnoty. Ale potřebují nutně investovat dál, aby udržely krok se zahraniční konkurencí. A na to nemají moc prostředků. I banky – přestože jsou v Česku stále připravené investovat – jsou v takových případech obezřetnější.

Růst mezd ve firmách částečně táhne zvyšování platů ve veřejném sektoru. Je takové tempo dlouhodobě udržitelné?
Výdělky ve veřejném sektoru rostou někde mnohem rychleji než v soukromých firmách. To pro ně představuje další tlak na zvyšování mezd, aby jim veřejné instituce nepřetahovaly pracovníky. Těžko se to hodnotí obecně, protože v některých oblastech veřejné sféry je růst tarifů na místě, například u učitelů či bezpečnostních složek. Kritizujeme však nárůst mezd typických státních úředníků, byrokratů. Řada z nich se díky zákonu o státní službě na úřadech „zakopala“, zvyšuje se jim plat, ale přitom neexistuje efektivní způsob, jak změřit jejich práci.

Jak z toho ven?
S nadsázkou říkám: Polovinu byrokratů propusťte a těm zbylým dejte dvakrát víc peněz. Inspirovat se můžeme třeba v Singapuru. Státní úředníci jsou tam placeni i ve srovnání s vyspělými zeměmi téměř pohádkově. Omezí to korupci a přitáhne nejkvalitnější lidi. Pak státní správa funguje i s relativně nižším počtem lidí.

Dlouhodobě kritizujete minimální mzdu. Od letošního ledna vzrostla o rekordních 1 150 korun na 13 350 korun. A řada politiků a odborářů prosazuje další výrazný vzestup. Co považujete za únosnou mez?
Jako hospodářská komora říkáme: Dobře, byla tu politická vůle minimální mzdu zvednout, ale už o tom přestaňme každý rok licitovat, jak to bylo v minulosti, ale bavme se o jasných pravidlech, podle nichž se bude dál zvyšovat. Ale pak jsou tu další věci, proti nimž vystupujeme, protože jsou podle nás zbytečné. Ať už jde o zrušení karenční doby u nemocenské či pět týdnů dovolené. Řada firem je nyní poskytuje a nemá smysl to kodifikovat.

Kritizovali jste i návrhy na zavedení sektorové daně...
Odliv zisku do zahraničí a sektorové daně je žhavé téma. Proti sektorovým daním, jak je například zavedl Viktor Orbán v Maďarsku, jsme zásadně, protože jsou nespravedlivé. Ale jsme připraveni se hned od začátku nového roku o té problematice s vládou a představiteli zahraničních firem bavit. Podle mého názoru je nejlepším řešením, aby zde zahraniční firmy ze svého zisku co nejvíce reinvestovaly.

Mluvíme o sestupné fázi hospodářského cyklu. Jak prudké zpomalení to bude?
Zpomalení nebude nijak tragické, nehrozí nám hluboká recese, jaká byla třeba před deseti lety. Rizika zvnějšku, jako je brexit či obchodní války, existují. Také z evropských voleb může vzejít taková politická struktura v Evropském parlamentu, která krátkodobě může vyvolat určitou nejistotu. To všechno na nás může dopadnout. Ale tato „přirozená“ rizika by – pokud nepřijde nějaká nečekaná katastrofa – ani podle nejpesimističtějšího scénáře neměla stlačit náš hospodářský růst pod dvě procenta. A cokoliv nad dvě procenta je slušný hospodářský růst. Osobně si přitom myslím, že to bude víc.

Je něco, v čem může stát firmám pomoci, aby je to zpomalení nebolelo?Stačí, když bude vláda dělat, co slibuje. Krátkodobě chceme řešit nedostatek lidí na trhu práce, tedy pokračovat v otevírání prostoru pro příchod zahraničních pracovníků, ať už z Ukrajiny či ze Srbska nebo dalších zemí. Podnikatelé si také opakovaně stěžují na administrativu a byrokracii. A je třeba pohnout s tím, o čem se deset let mluví, ale moc se toho v tom směru neudělalo – ať už jde o výstavbu dopravní infrastruktury, rekodifikaci stavebního práva nebo digitální infrastrukturu. A také vytvoření větší jistoty ohledně budoucích energetických zdrojů, což umožní rozhodovat o investicích nejen v energetice, ale i u navazujících strojírenských podniků.

  • Nejčtenější

Ekonomové: Konec superhrubé mzdy přinese lidem tisíce, rozpočtu obří díru

Premiér Andrej Babiš znovu otevřel téma superhrubé mzdy a avizoval, že ji zruší. Ministryně financí Alena Schillerová s...

Máme šanci obstát ve světě, krize je příležitost, píše Kellner

Finanční skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera vydala výroční zprávu za loňský rok. Nejočekávanější revizní...

Krejčířovu vilu opět nikdo nechce. Už ani za dvacetinu pořizovací ceny

Ani další pokus o vydražení vily v Černošicích, která patřila odsouzenému Radovanu Krejčířovi, nebyl úspěšný. Do dražby...

Bohatší budou platit vyšší daň, uvažuje Schillerová o zavedení progrese

Kromě toho, že ministerstvo financí chystá plán na snížení superhrubé mzdy, které Čechům přidá až tisícikoruny čistého...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Češi už začínají šetřit. Zatím na jídle, módě, benzinu i autech

Koronakrize se začíná pozvolna promítat do útrat. Objem peněz, který Češi nechali během června v obchodech, se...

Biolog Komárek: Jsme účastníky největšího sociologického experimentu všech dob

Premium Měsíce trvající pandemie nám převrátila životy naruby. Známý biolog, filozof a autor dvou desítek odborných knih a tří...

Brzy dospěju do bodu, kdy si účet na Facebooku zruším, říká Lucie Výborná

Premium „Je to hra. Hra, která by měla být přínosná, užitečná, inspirativní,“ říká o své práci moderátorka Českého rozhlasu...

Proč koronavirus už téměř nezabíjí. Vytratí se, nebo se vrátí ještě silnější?

Premium Koronavirus je záhadný. Nečitelný. I když ho zkoumají ti nejchytřejší lidé, pořád o něm víme málo. Chová se jinak. Je...

  • Další z rubriky

Soud poslal do vězení manažery Key Investments, klienty obrali o 850 milionů

V kauze investiční společnosti Key Investments soud ve čtvrtek potrestal manažery Daniela Brzkovského a Kláru...

Veřejné finance jsou bez superhrubé mzdy neudržitelné, míní rozpočtová rada

Podle Národní rozpočtové rady (NRR) nadstandardní zvýšení důchodů a zrušení superhrubé mzdy, o kterém uvažuje současná...

Propad stavebnictví zrychluje. Dopadá hlavně na malé firmy a živnostníky

Propad stavební výroby v Česku znovu zrychlil. V červnu se reálně meziročně snížila o 11,5 procenta po květnovém...

Trump versus TikTok. Bílý dům rozjel válku o data amerických teenagerů

Premium Čínská sociální síť TikTok měla v USA famózní nástup. Objevila se tam v srpnu roku 2018, už v září předčil měsíční...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Škoda dostane šéfa s úkolem zabránit, aby značka dotírala na VW a Audi

„Není nám k ničemu, když se Škoda vyvíjí ke třetí prémiové značce v rámci koncernu,“ prohlásil v rozhovoru publikovaném...

Zemřela manželka Jiřího Krampola, měla dlouhodobé zdravotní problémy

Ve věku 59 let zemřela Hana Krampolová, manželka herce Jiřího Krampola. Dlouhodobě se potýkala se zdravotními problémy.

Díky, že létáte se SpaceX. Loď Crew Dragon úspěšně dopadla do moře

Američtí astronauti Robert Behnken a Douglas Hurley úspěšně absolvovali nedělní návrat z Mezinárodní vesmírné stanice...

Šéf Pirátů Ivan Bartoš je tatínkem. Miminku dali s manželkou neobvyklé jméno

Předsedovi Pirátů Ivanu Bartošovi (40) a jeho ženě Lydii (37) se v úterý večer narodil syn. Novopečený tatínek se s...

Jaromír Jágr poprvé ukázal na sociálních sítích novou přítelkyni

Hokejista Jaromír Jágr (48) a modelka Dominika Branišová (26) už několik týdnů tvoří pár. Absolvovali spolu několik...