Místo investic vyšší mzdy. Z toho může být problém, říká Dlouhý

  11:00aktualizováno  11:00
Ekonomové, politici a komentátoři předpovídají, že české hospodářství vstupuje do složitějšího období a někteří už dokonce letos čekají propouštění a recesi. „Jsme sice v klesající fázi cyklu, ale neměli bychom podléhat přílišnému pesimismu. Než lamentovat, že jdeme do horších časů, je třeba si hlídat, aby se mzdy neodtrhly od růstu produktivity práce,“ říká v rozhovoru pro MF DNES prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Ekonom Vladimír Dlouhý | foto:  Dan Materna, MAFRA

V uplynulých dvou letech mzdy prudce stoupaly, nominálně kolem sedmi osmi procent. Co čekáte pro letošek?
Situace na trhu práce je podobná, mzdy porostou dál. Naše poslední prognóza dokonce říká, že přibližně stejným tempem jako loni – tedy kolem osmi procent. Modely, na nichž je prognóza založena, ale mají určité zpoždění, takže to nakonec zřejmě bude trochu méně, někde kolem 6,5 až sedmi procent. Ale platí, že mzdy porostou rychleji než ekonomika i produktivita práce. A pořád víc než v roce 2017.

Proč ten nižší odhad?
Čeká se, že ekonomika zpomalí. Tlak na růst mezd nepřestane, ale více se rozloží. Některých profesí bude stále zoufalý nedostatek, nicméně jiné oblasti nemusí růst tak rychle a tlak na mzdy bude pak nižší. Z tohoto pohledu visí největší otazník nad automobilovým průmyslem. Nejde jen o brexit, ale také o vývoj obchodních vztahů s USA. Jsme na tom hodně závislí, většinou nepřímo přes subdodávky. Tlak na mzdy může ve druhé polovině roku poklesnout také ve strojírenství či chemickém průmyslu.

Kde by se vyšší tempo růstu mezd mohlo udržet?
Jde o profese, kde je nyní největší poptávka po lidech. Jsou to většinou dělnické profese, stavební dělníci, řidiči nákladních automobilů a autobusů. Nebo také specializované profese či velká část lidí ve službách. K přeplácení v těchto segmentech stále dochází a tlak na mzdy v nich bude pokračovat. Celkově platí, že prostor pro růst mezd tu je. Ovšem ne ve všech sektorech – stejně jako průměrná teplota všech pacientů v nemocnici nevypovídá o zdraví každého konkrétního člověka.

Už loni se objevovaly hlasy, že rychlý růst mezd nemusí část firem ustát. Zatím se to příliš neprojevilo. Projeví se to letos?
Vždy jsme říkali, že nečekáme velké krachy. Nyní mě však více trápí, že část firem tvrdí, že velký tlak na růst mezd omezuje jejich schopnost investovat do moderních technologií souvisejících s digitalizací či robotizací. Z toho by se mohl stát vážný problém, protože potřebujeme investovat, potřebujeme zvyšovat produktivitu, aby se česká ekonomika neustále posouvala výše v globálním nabídkovém řetězci. Jinými slovy, abychom zvyšovali přidanou hodnotu a mohli platit zaměstnancům více. Proto jsou nyní investice důležitější než růst mezd.

Kterých firem nebo odvětví se tento problém dotýká nejvíce?
Jsou to firmy, kde už je určitá úroveň nějaké digitalizace, robotizace. Tedy firmy, které už dnes mají vyšší úroveň přidané hodnoty. Ale potřebují nutně investovat dál, aby udržely krok se zahraniční konkurencí. A na to nemají moc prostředků. I banky – přestože jsou v Česku stále připravené investovat – jsou v takových případech obezřetnější.

Růst mezd ve firmách částečně táhne zvyšování platů ve veřejném sektoru. Je takové tempo dlouhodobě udržitelné?
Výdělky ve veřejném sektoru rostou někde mnohem rychleji než v soukromých firmách. To pro ně představuje další tlak na zvyšování mezd, aby jim veřejné instituce nepřetahovaly pracovníky. Těžko se to hodnotí obecně, protože v některých oblastech veřejné sféry je růst tarifů na místě, například u učitelů či bezpečnostních složek. Kritizujeme však nárůst mezd typických státních úředníků, byrokratů. Řada z nich se díky zákonu o státní službě na úřadech „zakopala“, zvyšuje se jim plat, ale přitom neexistuje efektivní způsob, jak změřit jejich práci.

Jak z toho ven?
S nadsázkou říkám: Polovinu byrokratů propusťte a těm zbylým dejte dvakrát víc peněz. Inspirovat se můžeme třeba v Singapuru. Státní úředníci jsou tam placeni i ve srovnání s vyspělými zeměmi téměř pohádkově. Omezí to korupci a přitáhne nejkvalitnější lidi. Pak státní správa funguje i s relativně nižším počtem lidí.

Dlouhodobě kritizujete minimální mzdu. Od letošního ledna vzrostla o rekordních 1 150 korun na 13 350 korun. A řada politiků a odborářů prosazuje další výrazný vzestup. Co považujete za únosnou mez?
Jako hospodářská komora říkáme: Dobře, byla tu politická vůle minimální mzdu zvednout, ale už o tom přestaňme každý rok licitovat, jak to bylo v minulosti, ale bavme se o jasných pravidlech, podle nichž se bude dál zvyšovat. Ale pak jsou tu další věci, proti nimž vystupujeme, protože jsou podle nás zbytečné. Ať už jde o zrušení karenční doby u nemocenské či pět týdnů dovolené. Řada firem je nyní poskytuje a nemá smysl to kodifikovat.

Kritizovali jste i návrhy na zavedení sektorové daně...
Odliv zisku do zahraničí a sektorové daně je žhavé téma. Proti sektorovým daním, jak je například zavedl Viktor Orbán v Maďarsku, jsme zásadně, protože jsou nespravedlivé. Ale jsme připraveni se hned od začátku nového roku o té problematice s vládou a představiteli zahraničních firem bavit. Podle mého názoru je nejlepším řešením, aby zde zahraniční firmy ze svého zisku co nejvíce reinvestovaly.

Mluvíme o sestupné fázi hospodářského cyklu. Jak prudké zpomalení to bude?
Zpomalení nebude nijak tragické, nehrozí nám hluboká recese, jaká byla třeba před deseti lety. Rizika zvnějšku, jako je brexit či obchodní války, existují. Také z evropských voleb může vzejít taková politická struktura v Evropském parlamentu, která krátkodobě může vyvolat určitou nejistotu. To všechno na nás může dopadnout. Ale tato „přirozená“ rizika by – pokud nepřijde nějaká nečekaná katastrofa – ani podle nejpesimističtějšího scénáře neměla stlačit náš hospodářský růst pod dvě procenta. A cokoliv nad dvě procenta je slušný hospodářský růst. Osobně si přitom myslím, že to bude víc.

Je něco, v čem může stát firmám pomoci, aby je to zpomalení nebolelo?Stačí, když bude vláda dělat, co slibuje. Krátkodobě chceme řešit nedostatek lidí na trhu práce, tedy pokračovat v otevírání prostoru pro příchod zahraničních pracovníků, ať už z Ukrajiny či ze Srbska nebo dalších zemí. Podnikatelé si také opakovaně stěžují na administrativu a byrokracii. A je třeba pohnout s tím, o čem se deset let mluví, ale moc se toho v tom směru neudělalo – ať už jde o výstavbu dopravní infrastruktury, rekodifikaci stavebního práva nebo digitální infrastrukturu. A také vytvoření větší jistoty ohledně budoucích energetických zdrojů, což umožní rozhodovat o investicích nejen v energetice, ale i u navazujících strojírenských podniků.

Nejčtenější

ANALÝZA: Auta zdraží, hrozí kolaps trhu. Poděkujte Bruselu

Nová platforma koncernu Volkswagen pro elektrická auta

Volkswagen řekl, co se ostatní bojí říct nahlas: Kvůli přísnějším limitům CO2 auta výrazně podraží. Automobilky jsou...

Češi usilovně třídí, recyklaci PET lahví však bojkotuje „rukávek“

Smršťovací fólie na PET lahvích obsahuje chlor. Proto bez odstranění takzvaného...

Češi patří v Evropě v třídění PET lahví mezi lepší spotřebitele, zpět se těchto lahví vybere osm z deseti. Některé...

Scala startuje na 370 tisících. Škoda chce Čechům nabídnout bohatou výbavu

Škoda Scala

Škoda v pátek startuje prodej svého nového vozu. Základní provedení modelu Scala s benzinovým agregátem 1,0 TSI/70 kW s...

VIDEO: Semafory k WC, pohyby jako robot. Jak to chodí v českém Amazonu

Lidé s vozíky projíždějí labyrintem uliček, kde je v regálech naskladněno 20...

Distribuční centrum Amazonu v Praze působilo dosud spíš jako nedobytný hrad. Jak to uvnitř chodí, se veřejnost...

Topíme svíčkou. Nové bytovky už musí mít téměř nulovou spotřebu energie

ilustrační snímek

Všechny nové budovy s obytnou plochou větší než 350 metrů čtverečních musí mít od prvního ledna téměř nulovou spotřebu...

Další z rubriky

Ujíždí nám vlak. Konkurenceschopnost Česka podle analýzy MPO neroste

Ekonomické fórum v Davosu.

Česko v posledních letech ustrnulo ve zvyšování konkurenceschopnosti. Ačkoli patří mezi nejkonkurenceschopnější...

Internet zaplavují falešné e-shopy. Zboží nepošlou a z karty strhnou víc

Ilustrační snímek

Po předváděcích akcích a energetických aukcích upozorňuje Česká obchodní inspekce (ČOI) na další bobtnající problém -...

Cena dřeva za rok klesla o polovinu. Na kůrovci se dá ale i dobře vydělat

Práce s motorovou pilou je hlučná. Ve Žďáru to bude v neděli problém.

Pro majitele lesů je to pohroma. Cena za kůrovcové dřevo balancuje na hranici ziskovosti a nic nenapovídá tomu, že se...

Najdete na iDNES.cz