Když se Dita narodila, lékaři jí dávali rok života. Dnes je jí 29, život ale jednoduchý nemá. Od dětství je upoutaná na invalidní vozík. Do 15 let mohla hýbat alespoň rukama, pak se ale její zdravotní stav zhoršil a jak sama říká, od té doby má už jen hlas a bez pomoci druhé osoby se neobejde prakticky v ničem.
Dita Horochovská s Lukášem Srbou založili spolek Silou hlasu.
Vlastně jediná věc, v níž je samostatná, je práce na počítači, který dokáže ovládat hlasem. Umožňuje jí to speciální program, který v roce 2005 vyvinul tým vědců pod vedením profesora Jana Nouzy na Technické univerzity v Liberci. „Před 14 lety jsem univerzitu oslovila, že bych měla o program zájem. Oni mi jej poskytli a umožnili, abych se s ním naučila,“ vypráví Horochovská. Byla vůbec první handicapovaný člověk, který program vyzkoušel v reálném životě.
Pomoc potřebuje jen se zapnutím počítače, pak už díky hlasovým povelům dokáže sama napsat e-mail, prohlížet internet a přes připojený telefon také psát SMS zprávy nebo volat.
Stránky projektu na portálu Hithit |
Díky hlasovému programu v minulosti vystudovala na dálku střední školu a začala svoje dovednosti předávat dalším postiženým lidem jako lektorka. Při této práci poznala svého nynějšího kolegu a kamarádka Lukáše Srbu, s nímž před sedmi měsíci založila vlastní spolek Silou hlasu.
„Dostali jsme dva sponzorské dary, které nám zatím umožňují fungovat. Potřebujeme ale další zdroje financování, které by nám pokryly roční provoz a umožnily nám věnovat se školení lidí naplno,“ vypráví Horochovská, pro kterou se tahle činnost stala náplní života.
Tři sta tisíc chtějí od lidí
Spolek potřebuje na roční provoz 300 tisíc korun, které se teď snaží vybrat na dárcovském portálu Hithit. Kampaň končí za necelý měsíc.
Dita s Lukášem dosud vyškolili tři klienty. Jejich cílovou skupinou jsou hlavně lidé po úrazech, kterým se z ničeho nic od základů změnil život a program jim umožní alespoň částečný návrat do aktivního života a možná zajistí i novou práci.
„Upřednostňujeme kvalitu nad kvantitou. Nevadí, když za rok vyškolíme třeba jen čtyři lidi, ale chceme vědět, že to mělo smysl, že jim to pomohlo,“ vysvětlují s tím, že proškolení jednoho člověka trvá přibližně tři měsíce.
Program na ovládání počítače hlasem stojí přes 11 tisíc korun, je však uznán jako kompenzační pomůcka, handicapovaným lidem na něj tedy může přispět úřad práce až do výše 90 procent z celkové částky.
Nevýhoda těchto programů podle Horochovské je, že neexistuje jejich demo verze. Lidé tak nemají možnost dopředu si vyzkoušet, zda je pro ně vhodný. „Do budoucna bychom proto chtěli pracovat i na vývoji demo verze a poskytovat lidem komplexní služby od proškolení až po zakoupení programu, “ dodala Horochovská.
Podle spoluautora programu profesora Jana Nouzy z Technické univerzity v Liberci jej dnes pro práci s počítačem využívají desítky až stovky handicapovaných. Program se dočkal i dalších jazykových verzí, například slovenštiny nebo polštiny. „Nyní uvažujeme o nové verzi programu,“ popsal plány do budoucna pro iDNES.cz Nouza.
