Nejen pro případ možného blackoutu, ale především jako pojistku pro mikrovýpadky elektrického proudu si firmy a specifické domácnosti jako samoty a horské chaty pořizují záložní zdroj energie. Mezi nejstarší a nejrozšířenější patří dieselové generátory, jejichž největší výhodou je dostupnost a nezávislost na energetických sítích, protože naftu lze snadno převážet a skladovat v nádržích přímo v místě.
V současnosti se však začínají prosazovat i plynové generátory, a to tam, kde je prioritou ekologie, nízké emise a kde je případně k dispozici stabilní přípojka zemního plynu. Uplatnění tak získávají plynové elektrocentrály, jejichž provoz se obejde bez kapalných paliv.
MND investuje do akumulace. V Hodoníně zprovozňuje další bateriové úložiště |
Podle Jakuba Koníčka, jednatele společnosti Solforen Plus, generátory na plyn umožňují automatický start při výpadku sítě, tichý chod i vzdálenou správu. „Častým problémem bývá třeba navýšení výrobní kapacity v kombinaci s nedostatečně výkonným připojením. Doplněním systému o elektrocentrálu lze vykrývat špičky, na které nestačí rezervovaný příkon,“ vysvětluje. V praxi se podle něj osvědčily i hybridní systémy kombinující fotovoltaiku, baterii a generátor, které mohou fungovat nezávisle na distribuční síti ve firmě i třeba v horské chatě.
Společnost se zaměřuje na energetická řešení již od roku 2017 a specializuje se převážně na plynové generátory a bateriová úložiště. Ta jsou sice nejnovějším hitem energetiky také v Česku, nicméně mezi těmito dvěma variantami je zásadní rozdíl. Zatímco baterie spoléhá na uloženou energii z fotovoltaiky či ze sítě, generátor si energii vyrábí spalováním paliva. Baterie je také násobně dražší a mnohem složitější, co se týče povolovacích procesů a připojení.
Firma řešila výpadky proudu
Plynový generátor není vhodný pouze pro samoty, které by chtěly nahradit svůj starší dieselový model. Solforen Plus letos instalovala ve spolupráci se stavebním partnerem plynový generátor pro velký výrobní závod na jižní Moravě. Podnik se dlouhodobě a téměř denně potýkal s výpadky elektřiny ve svém provozu.
„Nový zdroj o výkonu 600 kilowattů dokáže během 15 sekund plně nahradit dodávku ze sítě a zajistit kontinuitu výroby bez rizika technologických a ekonomických ztrát,“ potvrzuje firma. Schopnost nastartovat záložní zdroj do 15 sekund je například jedna z podmínek pro jejich instalace v nemocnicích, aby nedošlo k ohrožení lidských životů.
Španělský blackout jako dokonalá bouře. Přispěl k modernizaci energetiky |
Generátor dokáže navyšovat svůj výkon skokovitě z 0 kW po 200 kW, v nouzovém případě až 300 kW, v rozsahu několika sekund. Jihomoravská instalace je umístěna na ocelové plošině ve výšce deseti metrů. „Odpadá nutnost skladování velkého objemu nafty. Nehrozí její degradace, krádež nebo únik, zemní plyn je v tomto dokonalý,“ pochvaluje si firma.
Výhodou elektrocentrál poháněných plynem je podle odborníků dostupnost paliva i čistší provoz.
Zemní plyn zůstává v síti dostupný i při rozsáhlém výpadku elektřiny, přímo až ke generátoru se automaticky dopravuje plynofikační soustavou. Zařízení má mnohem nižší hlučnost a výrazně nižší emise spalin než diesel. A také nižší provozní náklady o 20 až 30 procent.
Provoz je možný i v ostrovním režimu
V neplynofikovaných lokalitách lze využít zkapalněný propan (LPG) skladovaný v zásobníku. V minulosti instalovala firma také tři plynové mikrogenerátory o výkonu 40 kilovoltampérů na výrobu elektrické energie, které byly designovány přímo na míru zákazníka. Generátory splňují všechny vysoké standardy pro provoz v ostrovním režimu při těžbě zemního plynu a ropy. Motorgenerátory umějí spalovat surový zemní plyn přímo z těžebního pole. Další inovací je možnost spalovat i druhé plynné palivo LPG.
Plynu je dost, ale bude drahý. A s ním se sveze i cena elektřiny |
Plynový pohon je vhodný také pro vodohospodářská zařízení, kde vedle nepřetržitého chodu technologií pomáhá eliminovat riziko úniku ropných látek v ochranných pásmech vodních zdrojů.
„Dovedu si představit, že někdo, kdo doteď používal jenom topný olej, přejde na zemní plyn, protože má obavy, že topný olej bude příliš drahý. Problém ale je, že zemní plyn vždycky následuje, co se týká zdražování, naftu,“ říká Ivan Indráček, předseda představenstva a vedoucí kanceláře Unie nezávislých petrolejářů.
Jak upozorňuje, nynější situace je odlišná od dřívějších jednorázových krizí, kdy vypadly jedna dvě evropské rafinerie a nafta se na chvilku dražila. „To se občas stává, ale vydrží to tři neděle a zase se ceny vrátí zpátky. Krize na Blízkém východě však způsobila neprůchodnost Hormuzu a po zdražování nafty rostly i ceny zemního plynu,“ dodává Indráček.
