Jak se na množství i kvalitě oděvů, které končí v textilních kontejnerech, podepsala koronavirová pandemie?
Hodně. Spousta lidí byla v první fázi ráda, že jsou doma, a vyklidila si šatníky, půdy a sklepy. A my jsme měli více materiálu. Jakmile přišla druhá vlna, lidé už neměli co třídit. Měli šatník uklizený. Navíc když nenakupovali nové oblečení, tak neměli potřebu skříně vyprazdňovat. Aktuálně máme ve srovnání s předchozím rokem o dvacet až třicet procent méně materiálu. Druhá věc je ta, že kvalita materiálu je zhruba o patnáct procent horší.
Proč?
Často šlo o staré nebo poškozené kousky, které už lidé nenosili a ležely dlouhou dobu ve skříni. Ty už se příliš využít nedají a nikomu neposlouží. Navíc jsou takové věci hůře zpracovatelné. Často jde o materiál, který se musí likvidovat na skládkách, jelikož o něj odběratelé nemají zájem ani jako o technické textilie.
Máte k dispozici číselné údaje, kolik materiálu se nějakým zužitkovalo před pandemií a kolik dnes?
Pokud budu hovořit za naši asociaci i ostatní společnosti, tak na likvidaci jde aktuálně dvacet až třicet procent materiálu. Předtím to bylo mezi deseti až patnácti procenty. Za likvidaci samozřejmě musíme platit, případně platíme firmám za to, že si daný materiál odeberou, zpracují jej a udělají z něj nějaký výrobek.
Problém s nedostatkem kvalitního textilu se přelévá. Kdo všechno na něj doplácí?
Je to spojeno s více problémy. Firmy jsou nastavené na určité množství materiálu a určité množství lidí. Pokud materiál nemají, musí omezit i svou práci. Například v Diakonii Broumov máme kolem 120 zaměstnanců. Pokud je materiálu méně, doplácí na to i lidé, kterým pomáháme. A není to pozitivní ani pro přírodu.
Co by lidé neměli do kontejnerů dávat? Patří do nich například poškozené oblečení?
Jde-li o bavlněná trička nebo například lůžkoviny, které na sobě mají díru nebo flek, tak to dokážeme zpracovat. Mohou se využít jako čistící hadry nebo ve zpracovatelském průmyslu. Pokud jde o svetry s dírou či flekem, opět se využijí ve zpracovatelském průmyslu. Lze z nich udělat třeba koberce nebo prachovky. Problematické jsou vícedruhové materiály, jako jsou třeba bundy nebo kabáty. Využijí se, když jsou bez vady a moderní. Pokud jsou méně moderní a v pořádku, rovněž existují možnosti, kam je zaslat. Jestliže mají rozbitý zip, díry nebo jsou poškozené jiným způsobem, musíme je zlikvidovat.
Proč?
Jde o vícedruhový materiál. Bundy mají v sobě podšívku, součástí jsou zipy, knoflíky, přezky. Kdybychom je chtěli rozdělit na jednotlivé druhy materiálů, je to velmi náročné na lidskou práci a tím i drahé a zpracovatelský průmysl nám ruční práci nezaplatí. Musíme tento materiál likvidovat na skládkách nebo ve spalovnách. I tak to stojí peníze, jen za likvidaci takového materiálu platíme měsíčně sto padesát tisíc.
S jakými kousky jsou ještě problémy?
Problematické jsou boty, které lidé často jen tak vysypou do kontejneru. Pokud ale nejsou svázané nebo pevně zafixované v igelitce, vypadnou do kontejneru a při celkovém objemu 500 tun oblečení měsíčně se boty k sobě už nikdy nedostanou. Moc by nám pomohlo, kdyby je lidé svazovali k sobě. Samozřejmě pokud jsou boty poškozené, musíme je likvidovat. Jde o vícedruhový materiál, který neumíme dále zpracovat. Je třeba se zamyslet, jestli zničené boty ještě někomu nějakým způsobem pomohou. Pokud ne, doporučuji je vyhodit do komunálního odpadu. Dalším problémem je, že občané chtějí pomoci potřebným tím, že nechávají darované věci u kontejneru a nevhodí je dovnitř. Tímto se materiál znehodnocuje, například vlivem počasí, nebo je pak rozházený okolo kontejneru. My jsme pak hnáni ke zodpovědnosti.
Můžete naznačit, jak celý proces probíhá? Co se děje potom, jakmile vyhodíme kousek oblečení do kontejneru?
Ke kontejneru přijede řidič a oblečení napytluje. Autem pytle převeze buď přímo do třídírny, a nebo je naloží do vagonů, které jsou ve velkých městech, například v Praze, Ostravě či Českých Budějovicích. Vagon se většinou za dva dny zaplní a následně putuje k nám do Broumova. V broumovské Diakonii se vše vykládá a třídí. Hned na začátku se vytřídí to, co je špatné, mokré, plesnivé, abychom to zbytečně nemíchali s použitelným materiálem. Následuje takzvané jemné třídění. Moderní a nezničené kousky míří do našich výdejních středisek - to je asi dvě až tři procenta z celkového objemu. Další vytříděný materiál se posílá do zemí třetího světa. Zbytek míří do zpracovatelského průmyslu, v horším případě na skládku, nebo do spalovny.
U koho pak oblečení končí?
Materiální pomoc směřuje sociálně slabým rodinám, jednotlivcům i organizacím. Provozujeme azylovou ubytovnu, jejíž vybavení také částečně pochází ze sbírek. Poskytujeme vybavení šatníku do vězeňských zařízení, nemocnic, azylových domů a sociálních bytů. Něco posíláme i zvířecím útulkům.
Můžete přiblížit i finanční stránku věci?
Lidé si často myslí, že jakmile vhodí do kontejneru kousky oblečení, Diakonii Broumov to velice pomůže. Je to pravda, pokud je materiál kvalitní. Máme zhruba 850 kontejnerů a platíme bezmála milion korun měsíčně za svoz sbírkového materiálu. Je nutné brát v úvahu náklady na PHM, dopravu vagóny, opravy vozidel a kontejnerů, leasingy, mzdy a podobně.
Jak kousky oblečení vám chybí?
Kvalitní dětské oblečení. Děti si na oblečení často prodřou kolena a tak dále. Velká poptávka v našich střediscích je také po materiálu do domácnosti, například po lůžkovinách, ubrusech, záclonách. Lidé si tím často vybavují chaty, nechtějí kupovat nic nového.
Máte aktuálně ve střediscích dostatek oblečení?
Pokud bychom měli předchozích devět měsíců otevřená střediska, tak bychom toho měli málo. Vzhledem k tomu, že jsme museli mít kvůli vládním nařízením zavřeno, máme materiálu tak akorát. Spíše máme málo kvalitního textilu. Určitě by bylo fajn, kdyby lidé, kteří ví, že například toto tričko už na sebe nikdy nevezmou, jej dali do kontejneru hned. Tak pomohou okamžitě.
Z použitého oblečení se vyrábí příměsi do bankovek:
30. července 2017 |
