U rozpracovaných výběrových řízení firma do tří měsíců rozhodne, zda tyto stavby také o rok odloží, nebo zahájí jejich výstavbu.
Podle Kunovského není pro odložení všech výběrových řízení na nové projekty o rok důvodem nedostatečná poptávka nebo nedostatek peněz. „Je to přehřátí celého stavebního trhu, které je potřeba zchladit ‚mokrým hadrem na hlavu‘ a dostat do normálu. Proto nyní o rok odkládáme zahájení všech našich nových staveb, které ještě nejsou v prodeji,“ řekl Kunovský s tím, že dochází k pozastavení vzniku bytů na Žižkově, v Hloubětíně či v Uhříněvsi.
Kunovský: Ať politici nefilozofují a začnou se stavět byty, hrozí průšvih |
Výstavbu bytů podle Kunovského dlouhodobě brzdí nefungující povolování nových staveb. Překážkou byla také válka na Ukrajině a energetická krize, které narušily dodavatelské řetězce a nyní se je nedaří nastavit zpět na fungující úroveň. Ve stavebnictví podle něj chybí lidé, materiály a trh je velmi nestabilní. Buď výrazně roste, nebo výrazně padá, dříve byl přitom poměrně stabilní a více předvídatelný.
Podle údajů Českého statistického úřadu začala v září výstavba 3556 bytů, což je meziročně o pětinu méně. Dokončeno bylo 2960 bytů, téměř o 70 procent více než před rokem. Orientační hodnota staveb, na které úřady vydaly povolení, činila 41,5 miliardy korun, tedy o osm procent méně než loni.
„V metropoli, která má reálně přes 1,5 milionu obyvatel, bylo například za srpen povoleno jen 27 bytů. To je bydlení pro zhruba 50 lidí. Takto nízká čísla jsou naprostou katastrofou pro budoucí rozvoj metropole i pro dostupnost bydlení,“ uvedl Kunovský.
Podle ředitele Asociace developerů Tomáše Kadeřábka ale v současnosti žádná sektorová krize nezačíná. Naopak řada projektů se připravuje či realizuje, a to ať v rezidenčním, tak v komerčním průmyslu.
„Po letech velmi nízké produkce bytů je prostor pro výstavbu obrovský. Výzvou nejsou ani tak stavební kapacity, ale dlouhodobé faktory: délka povolovacích procesů, nejistota v legislativě a tlak na vstupní náklady. Tyto jevy se promítají do rozhodování firem daleko více než jednotlivé epizodní kroky,“ řekl.
„Je důležité, aby se podobné dílčí zprávy nestaly záminkou pro šíření paniky nebo interpretaci, že se stavebnictví zastavuje. Z pohledu Asociace developerů má český trh i nadále silnou poptávku, zejména v Praze a velkých městech. Po letech velmi nízké produkce bytů je prostor pro výstavbu obrovský,“ dodal ještě Kadeřábek. Asociace developerů zastupuje například stavitele bytů Finep, Crestyl či UBM Development. Central Group mezi členy asociace nepatří.
Podobně jako Kadeřábek situaci vidí také prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Podle něj většina stavebních společností dnes pracuje naplno a nevnímá žádné systémové zpomalení zakázek. „Rozhodnutí jedné firmy nevypovídá o celém stavebním trhu a určitě není v zájmu České republiky, aby se z něj stávalo politické nebo sektorové kladivo. Česká ekonomika i české rodiny potřebují, aby se stavělo více, rychleji a předvídatelněji. A to se nestane tím, že budeme hledat viníky mezi sebou,“ uvedl Nouza ve vyjádření.
Developer Kunovský: Nedostatek bytů je tikající bomba. Hrozí politický rozvrat |
Současná situace je podle šéfa Central Group podobná jako v roce 2022, kdy firma kvůli podmínkám na trhu o rok odložila zahájení výstavby dvou svých velkých projektů se 700 byty. „Tenkrát to byl pro všechny šok a divili se, proč to děláme. Ale během tří až šesti měsíců nás celý trh následoval. A po roce zklidnění a ‚vychladnutí‘ stavebního trhu jsme zase jako první ve velkém spustili novou výstavbu. A ostatní na trhu nás pak s delším odstupem zase následovali,“ dodal Kunovský.
Central Group má ve výstavbě více než 3200 bytů, což je rekordní počet. Hodnota rozestavěných projektů je zhruba 25 miliard korun. Na zahájených stavbách spolupracuje s 15 generálními dodavateli. Za dobu své existence Central Group dokončil v Praze 20 000 bytů.
Podle údajů Českého statistického úřadu začala v září výstavba 3556 bytů, což je meziročně o pětinu méně. Dokončeno bylo 2960 bytů, téměř o 70 procent více než před rokem. Orientační hodnota staveb, na které úřady vydaly povolení, činila 41,5 miliardy korun, tedy o osm procent méně než loni.
