„Ať už se zemědělcům urodí, či ne, nikdy nejsme spokojeni,“ řekla Eugenie Židová, soukromě hospodařící rolnice ze statku Adámek v Čelině na Příbramsku.
Naplno se v pondělí rozběhla sklizeň chmele na Rakovnicku. „Nechci to zakřiknout, sklizeň je teprve na začátku, ale zatím vypadá kvalita chmele dobře a slušné by měly být i výnosy,“ uvedl chmelař Petr Novotný ze společnosti Rakochmel v Kolešovicích. Sklizeň podle něj potrvá asi 18 dní.
Zatímco loni touto dobou už měli zemědělci ve středních Čechách až na malé výjimky za sebou dožínky, letos je obilí v kraji sklizeno jen ze dvou třetin osetých ploch. Nejlépe jsou na tom zemědělci na Příbramsku a Nymbursku, kde mají sklizeno kolem 80 procent ploch obilovin.
Naopak nejhorší situace je na Berounsku (35,2 %) a Rakovnicku (33,8 %), kde ale rozloha ploch osetých obilovinami tvoří jen malé procento z celkové výměry ve Středočeském kraji. Problémy s nepřízní počasí mají i v tradičních obilnářských okresech, například na Kolínsku.
Začala sklizeň chmele, obilí mokne
Zemědělci zde mnohdy nemohou vjet do polí, protože obilí je příliš mokré. „Kdyby se počasí nevylepšilo, bude to pro nás znamenat ztráty co do kvality obilí i sklizeného množství,“ uvedl Zdeněk Pánek, který se svou firmou hospodaří u Kolína.
Ke sklizení Zdeňku Pánkovi zbývá asi 20 procent úrody. Zatím není jasné, o kolik peněz by zemědělci přišli, pokud by počasí mělo být i nadále nepříznivé. „To bychom měli vědět během několika týdnů,“ dodal Pánek.
Ještě 40 procent ploch osetých obilovinami zbývá sklidit podniku Agro Podlesí v Červených Janovicích na Kutnohorsku. Kvůli srážkám zde přišli o nejkvalitnější pšenici. „V krátké době byly až sedmimilimetrové srážky. Máme poškozený porost, znehodnocenou potravinářskou pšenici a na pozemky není přístup,“ uvedl ředitel firmy Antonín Šárovec.
Očekává propad hlavně v tržních cenách, a to až o několik milionů korun. „Zatím nemůžeme prodávat do biokotelen, takové projekty jsou teprve na startu. Doufáme, že o krmnou pšenici bude alespoň nějaký zájem. Měli bychom využít Evropské unie, která slibovala, že zemědělcům pomůže,“ podotkl Šárovec.
„Máme sklizeno necelých padesát procent. Deště se určitě podepíší na výnosech i kvalitě, což bude mít pro nás zemědělce hlavně finanční následky,“ řekl Zdeněk Nácovský, ředitel Agro Petroltice ve Zruči nad Sázavou na Kutnohorsku.
Více než nepřízeň počasí se mnohýmzemědělcům nelíbí diktát výkupních společností, které je nutí prodávat obilí velmi levně. „Prodáváme obilí pod výrobními náklady. Například za potravinářskou pšenici, které prokazatelně není na trhu nadbytek, nám letos výkupní společnosti nabízejí o tisíc korun za tunu méně než loni,“ postěžovala si Eugenie Židová z Čeliny.
Ona, podobně jako řada dalších soukromých zemědělců, nemá příliš možností, jak obilí skladovat do doby, kdy se ceny zvýší. „Pokud získáme dotaci, uvažujeme o tom, že si obilná sila postavíme,“ dodala.
Diktátu výkupen, které neúměrně snížily ceny obilí, se o něco lépe dovede bránit Zemědělské družstvo Krásná Hora na Příbramsku. „Z bývalých bramboráren a dalších volných prostor jsme vybudovali sklady na obilí. Letošní úrodu zde máme uskladněnou a čekáme, až nám obchodníci nabídnou lepší ceny,“ vysvětlil předseda družstva Jiří Zelenka. Krásnohorským zbývá sklidit asi pětinu z celkově 1532 hektarů zasetých ploch.
„Čekáme na počasí, pokud bude čtyři dny za sebou hezky, úrodu budeme mít pod střechou,“ podotkl Zelenka. Podle něj není letošní rok nijak výjimečný. I v minulosti se žně nezřídka protáhly až do poloviny září. „Problémem je, že déšť prudce zhoršuje kvalitu obilí a že se opožďuje nástup podzimních prací,“ dodal Zelenka.
Podle ředitelky středočeské krajské agrární komory Dagmar Mocové je ale obdivuhodné, že i přes extrémní podmínky a nedostatek času dokázali zemědělci od minulého týdne se sklizní viditelně pokročit.
