Ministerstvo financí si láme hlavu, jak upravit tok státních financí, aby i při poklesu ekonomiky nepřesáhl schválený schodek. Ve hře jsou hlavně škrty na straně výdajů, ale i další růst čerstvě zvýšené daně z přidané hodnoty, nárůst daně z převodu nemovitostí nebo zvýšení daní z příjmů a snížení výdajových paušálů pro živnostníky (více čtěte zde).
Centrální nákupy ušetří až pětinu výdajů
Ekonomové úspory na straně výdajů chválí, i když ne paušálně všechny. Například účelné investice do infrastruktury jsou podle nich potřebné. Celkově se však podle nich na chodu státního aparátu dají ušetřit veliké částky jak na počtu státních zaměstnanců, tak na čitelném a efektivním nákupu zboží a služeb, který by šel zajistit centralizací nákupů.
"Standardizací procesů nákupů statků a služeb a omezením prostoru pro korupci lze ve vládním sektoru ušetřit podle expertních odhadů zhruba dvacet procent z ceny nakupovaných statků a služeb," říká hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík.
Vedle tlaku na úspory ve státním aparátu a lepší čerpání evropských fondů však není podle ekonomů nutné za každou cenu překopávat sestavený rozpočet a narychlo zvyšovat daně.
Překročit deficit při nástupu recese tragédie není
"Pokud se naši hlavní obchodní partneři dostanou do recese a české hospodářství by pokleslo až o dvě procenta, je na místě se smířit s vyšším deficitem, zhruba okolo 150 miliard Kč. Nová narychlo šitá úsporná opatření nebo nově zaváděné daně by neřešily dlouhodobé strukturální neduhy našich veřejných financí, ale mohly by jejich hledání naopak ztížit," říká hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Navýšit deficit nad schválený limit není tabu ani pro Mertlíka. "Tragédie by to v žádném případě nebyla, naopak, je to alternativa, o níž jde uvažovat. Nesmělo by se jednat o nadměrný růst deficitu veřejných financí kolem šesti procent vůči HDP, ale úroveň čtyř procent, která zhruba odpovídá růstu rozpočtového schodku o pár desítek miliard, je představitelná," říká hlavní ekonom Raiffeisenbank.
Podobně to vidí i hlavní ekonom České spořitelny. "Pokud dojde ke zhoršení ekonomického růstu, tak si umím představit, že kompenzace na straně výdajů a příjmů nemusí být jedna ku jedné. Jinými slovy, deficit může být vyšší než byl schválený," říká David Navrátil.
Na potíže při zvyšování daní upozorňuje například hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek. Podle něj je obecně zvyšování daní kontraproduktivní, protože odčerpává peníze z produktivního soukromého sektoru. "Pokud už ale vzhledem k politické realitě toto zlo nastane, menším zlem je zdanění spotřeby, tedy navýšení nepřímých daní (DPH, spotřební daň)," říká Vejmělek.
Ani to se však nesmí podle něj přehánět, protože jinak se lidé začnou poohlížet po nákupech v zahraničí, jak se to ukázalo po posledním zvýšení spotřební daně na pohonné hmoty.
