Podle České národní banky (ČNB) se tuzemská ekonomika zotavuje lépe, než předpovídala její podzimní prognóza. Guvernér Jiří Rusnok to přičítá zejména spotřebě domácností. „Maloobchodní tržby bez motoristického segmentu v říjnu rostly solidním tempem, což signalizuje pokračující zotavování spotřeby domácností i v letošním posledním čtvrtletí,” uvedl minulý týden na tiskové konferenci.
Ekonom David Navrátil však upozorňuje, že realita je jiná. Ukazují to data České spořitelny o karetních transakcích.
Před Vánocemi jste na Twitteru napsal, že karetní transakce klientů České spořitelny v prosinci ukazují meziroční propad maloobchodních tržeb o čtyři procenta. Jak to vypadá nyní?
Prosincové maloobchodní tržby jsou nyní podle těchto dat o dvě procenta vyšší než loni. Proti šestiprocentnímu nárůstu v říjnu, což jsou poslední oficiální data, která máme, je to pořád zpomalení. Minulý týden vypadá velmi dobře, objem kartových transakcí během něj vzrostl meziročně o 42 procent. To je způsobeno tím, že Češi nakupují vánoční dárky na poslední chvíli. Loni byl Štědrý den ve čtvrtek a letos v pátek, takže nákupní týden byl o den delší. Podepsalo se to na prodeji elektroniky nebo oblečení, knihkupectví vzrostla meziročně o 87 procent.
Znamená to tedy, že se spotřeba domácností zotavuje, tak jak říká ČNB?
I přičtení minulého týdne ke zbývajícím týdnům v prosinci indikuje zpomalení růstu spotřeby domácností, protože dosavadní prosincový průměr je plus 15 procent, zatímco předchozí měsíce byly plus 25 až 30 procent.
Jak moc jsou data od klientů České spořitelny vypovídající? Co dopad karetních transakcí ostatních bank a nákupů v hotovosti?
Není to samozřejmě úplně přesný odhad. V našem vzorku klientů však máme všechny generace a i v minulosti kopírovala data o karetních transakcích trendy v maloobchodu, s mírnými odchylkami. Lze říct, že ty údaje vesměs odrážejí to, co se děje v českých domácnostech.
Inflace přes Vánoce zrychlí, dvoucifernou ale nečekám, říká šéf ČNB Rusnok |
Utrácejí lidé méně kvůli drahým energiím?
Guvernér Rusnok na tiskové konferenci tvrdil, že vysoké ceny energií negativně ovlivní spotřebu domácností o 2,5 procentního bodu, ale že to bude kompenzovat utrácení úspor z lockdownů. Problém je, jak ukazují naše analýzy, že během pandemie více uspořily především bohatší domácnosti. Dopad bude asymetrický, chudší domácnosti budou muset některé položky ve své spotřebě škrtat.
Zdražuje ale prakticky všechno, nejen energie. Vede to domácnosti k nižší spotřebě obecně, nebo některé naopak nakupují víc, dokud jsou ještě zboží a služby „levné”?
Je to individuální. Bohatší domácnosti na inflaci takto reagovat mohou, dává to i ekonomický smysl, ale nemyslím si, že by se tak chovaly i ve skutečnosti. Ani naše data to nepotvrzují.
V Česku je však stále vysoké procento domácností, které žije od výplaty k výplatě, a ty nemohou tímto způsobem kalkulovat. Domácností, které nemají finanční rezervu na nečekané výdaje, je pětina. Pokud se podíváme na chudší domácnosti, tedy s příjmy pod 60 procent mediánu, tak tento podíl vzroste na 55 procent, ukazují loňská data. Tedy už před současným zdražováním vycházelo zhruba 40 procent českých domácností s penězi s nějakými obtížemi.
ČNB opírá svůj výhled o podzimní prognózu, která letos počítá s ekonomickým růstem o dvě procenta a se zrychlením v příštích dvou letech. To však do značné míry závisí na spotřebě domácností, je potřeba ten optimismus mírnit?
ČNB si podle mě velice dobře zanalyzovala dopad cen energií na spotřebu domácností, ale kompenzaci utrácením úspor příliš nevěřím. Bohatší domácnosti přebytečné prostředky spíš investovaly, například do nemovitostí, než že by je utratily v maloobchodu. Bude ale záležet i na tom, s jakými sociálními balíčky přijde nová vláda.
