ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

PŘEHLEDNĚ: Co mění daňový balíček. Spočítejte si úsporu

  • 220
Sněmovna schválila balík daňových změn, který přináší nejzásadnější změnu ve zdanění výdělku od roku 2008, kdy se začala daň aplikovat na tzv. superhrubou mzdu. Přinášíme přehled hlavních novinek, které by, pokud ještě nenarazí v Senátu, měly začít platit od příštího roku.

1. Patnáct procent z hrubé mzdy a vyšší sleva

Klíčová změna. Po třinácti letech se do základu pro výpočet daně z příjmů přestane započítávat zdravotní (9 %) a sociální pojištění (24,8 %) placené zaměstnavatelem. Tím, že se 15% sazba bude vztahovat jen na samotnou hrubou mzdu, budou lidé státu odvádět méně a více jim naopak zůstane. U třicetitisícové mzdy činí měsíční úspora zhruba 1 530 korun, u čtyřicetitisícové 2 040 Kč.

Lidé s nízkými příjmy, kteří kvůli slevám na dani už dnes neplatí žádné, nebo jen minimální daně, změnu příliš nepocítí. To někteří odborníci daňové změně vyčítali a přikláněli se spíše k navýšení daňové slevy na poplatníka.

Tu nakonec ve Sněmovně prosadil pozměňovacím návrhem poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík. Prosadil, aby se daňová sleva na poplatníka nově odvozovala od průměrné mzdy za předminulý rok. V roce 2021 by tak byla ve výši průměrné mzdy roku 2019, což znamená 34 125 korun.

Proti letošnímu roku to znamená zvýšení slevy o 9 285 korun. Lidem by tak každý měsíc zůstalo 773 korun navíc.

O kolik si polepšíte?

Spočítejte si, kolik od roku 2021 ušetříte na daních.

Úspora na dani: 1530
Vyšší sleva na poplatníka: +250
Celkem: 1770

Odvrácenou stranou vyšších příjmů lidí je výpadek příjmů státního rozpočtu. Konec superhrubé mzdy bude pro rozpočet znamenat mínus osmdesát miliard korun ročně. Vyšší sleva na poplatníka počítá podle Ferjenčíka s výpadkem 51 miliard, ministryně financí Alena Schillerová ho ve Sněmovně před hlasováním odhadla na 35 miliard.

2. Druhá sazba 23 procent

Modifikace se dočká také tzv. solidární daň, kterou nahradí druhé 23procentní pásmo. To se bude vztahovat na příjmy převyšující čtyřnásobek průměrné mzdy (tedy asi 140 000 korun měsíčně). Nicméně i lidé s takovouto mzdou si měsíčně polepší, zpravidla o sedm až osm tisíc korun.

I jim navíc pomůže vyšší sleva na poplatníka a oněch 773 korun měsíčně navíc.

Jinak se pro vysokopříjmové skupiny nic nemění, v platnosti dál zůstává limit na sociální pojištění a i samotná hranice čtyřnásobku průměrné mzdy je stejná jako byla u solidární daně.

3. Zrušení stropu na daňový bonus

Poslanci také podpořili návrh lidovce Mariana Jurečky, který zrušil strop na daňový bonus. Toto opatření pomůže rodinám s více dětmi.

Pokud je totiž daňová sleva na děti větší než vypočtená daň, získají rodiče zápornou hodnotu od státu zpět ve formě vyplaceného daňového bonusu. Ten byl dosud ve výši 60 300 korun, nově se tato hranice ruší.

4. Speciální skupina - majitelé domů

Jednu změnu sebou progresivní třiadvacetiprocentní pásmo přesto přináší. Týká se vlastníků více bytů k pronájmu. Na ně se dosud nevztahovala solidární přirážka ve výši sedmi procent a­ danili tento příjem i v případě nadstandardních výdělků patnácti procenty.

Nově budou příjmy nad 140 000 korun měsíčně danit 23 procenty. Vedle příjmu z pronájmu nový způsob danění negativně dopadne i na ty, kteří mají i kapitálové příjmy, jako třeba podíl na zisku z obchodních korporací či jim připlynou úroky z držby cenných papírů.

5. Stravenkový paušál

Dlouholetá lobbistická i legislativní bitva dospěla zřejmě ke konci. Od příštího roku bude zaveden tzv. stravenkový paušál, jako alternativa ke klasickým stravenkám. Zaměstnanci tak místo kuponů budou moct dostávat přímo peníze. Stravenky se neruší, zůstávají dál, pro zaměstnavatele je ovšem paušál levnější i jednodušší alternativa, upozornil už před časem prezident Svazu obchodu Tomáš Prouza. I proto se stravenkové firmy obávají odlivu zákazníků.

Návrhy na zrušení paušálu nebo zavedení povinnosti vykazovat útraty za jídlo v restauraci ve Sněmovně neprošly.

6. Nižší daň na naftu, hazard beze změny

Sněmovna nezvýšila žádnou ze sazeb zdanění hazardu. Hlasovala o několika poslaneckých návrzích, včetně toho od poslance Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL), který by skokově zvýšil loterní sektorovou daň ze stávajících 35 procent na 55 procent.

Poslanci naopak schválili snížení spotřební daně z nafty o korunu na litr. U benzinu se daň nemění.

7. Změny už od ledna?

Daňový balíček teď míří do Senátu, který ho ještě může Sněmovně vrátit. Premiér Andrej Babiš však v rozhovoru pro MF DNES uvedl, že stále doufá, že změny začnou platit od ledna 2021. Vyšší příjmy by tak Češi pocítili už v lednové výplatě, která chodí na účet v polovině února.

8. A na jak dlouho?

Premiér předpokládá, že tyto daňové sazby budou platit dva roky. Tedy v roce 2021 a 2022. O jejich dalším nastavení má pak rozhodnout vláda vzešlá z příštích voleb. Schválená novela však přímo žádný termín neobsahuje, minimálně kvůli konsolidaci státního rozpočtu však příští kabinet bude muset daně řešit.