Téměř jako daňový ráj, za kterým se není nutné stěhovat až na Panenské ostrovy či Seychely, se z tohoto pohledu zdají městské části Praha- Modřany, Ostrava I, Praha-Holešovice či Pardubice.
Firem je hodně, úředníků málo
Jak vyplývá ze srovnání společnosti Terrinvest, provedeném na základě údajů o činnosti finančních úřadů po celé republice, firmy se sídlem v Praze-Modřanech mají šanci nebýt kontrolovány po celých 104 let. Ale pouze v tom případě, pokud se nezmění frekvence kontrol a počet firem v dané oblasti.
Obecně přitom platí, že ve velkých městech, kde je největší množství firem, vidí berní úředníci pod jejich pokličku méně. "Je to možné, že na někoho se nedostane vůbec, ale k větším firmám se snažíme chodit jednou za tři roky," popisuje Jan Vorlíček, šéf Finančního úřadu v Hradci Králové.
Pravděpodobnost kontroly u nich vychází jednou za 63 let. Počty kontrolorů na největších úřadech v Praze a dalších krajských městech se obvykle pohybují mezi třiceti až padesáti. Připadá na ně přitom pět až deset tisíc společností a další tisíce malých živnostníků. Hlavně větší úřady přitom často bojují s nedostatkem lidí.
"V Praze-Modřanech proběhl ve sledovaném období nízký počet daňových kontrol," komentuje extrémní případ této části Prahy Tomáš Pelikán, jednatel společnosti Terrinvest.
Dalším důvodem je, že se v této oblasti zvýšil o několik stovek počet firem, a naopak ubyli tři kontroloři. Šéfa daného úřadu se včera nepodařilo zastihnout. Jedna ze zaměstnankyň nicméně uvedla, že se úřad také potýkal s vyšší nemocností.
To, že je stěhování podnikatelů za "lepším" daňovým úřadem realita, potvrzují zástupci firem, které tuto službu zprostředkovávají.
"Zájem o přesun sídla do většího města, nejčastěji Prahy, ale třeba i Ostravy, Brna či Českých Budějovic, roste meziročně o desítky procent," potvrzuje Josef Jaroš, jednatel společnosti Smart Office&Companies, která takzvaná virtuální sídla zprostředkovává.
"Podle našich poznatků firmy velice často využívají možnosti změnit sídlo společnosti, zejména proběhla- li u nich aktuálně daňová kontrola," dodává i Pelikán.
Důvodem pro přesun sídla podle Jaroše není jen nižší pravděpodobnost kontrol a "s tím spojený klid na práci", ale i prestižnější adresa a služby s ní spojené. Specializované firmy zajišťují za poplatek ve výši pár stovek až tisíc korun měsíčně nejen adresu, ale i zasedací místnost nebo příjem a přeposílání pošty a telefonů.
Často bývají využívány třeba podnikateli, kteří by jinak měli sídlo ve svém bydlišti. Obvyklým místem pro virtuální kancelář bývají moderní kancelářská centra vyrůstající v každém velkém městě. V nich stačí jedna či několik sekretářek obsáhnout hned několik firem najednou.
Podobný servis lze najít třeba v Nizozemsku, kam se firmy stěhují hlavně z daňových důvodů. Na některých adresách v Amsterdamu lze najít až několik tisíc registrovaných firem.
"V Česku tak daleko ještě nejsme, ale stovky firem na některých adresách jsou," říká Pelikán z Terrinvestu.
"Někdy se ale na ní objeví nějaký lump a ten zavaří i ostatním, protože na danou adresu začne být finanční úřad alergický," dodává možné nevýhody.
Velká kontrola trvá dlouho
"Daňové subjekty, které se stěhují do Prahy, aby využily domnělé menší četnosti kontrol, mohou být kontrolovány stejně často jako v předešlém sídle," varuje přistěhovalce mluvčí Finančního ředitelství pro Prahu Miroslava Bardonková.
Úředníci si totiž ke kontrole vybírají pravidelně velké firmy a pak ty, které jim připadnou podezřelé z jiných šetření či jejichž výsledky najednou vybočují z řady. Problematičnost kontrol velkých firem je v tom, že jsou často velmi náročné a trvají dlouho.
Hodně firem se také naučilo schválně kontroly protahovat, aby unikly verdiktu. Podle mluvčí Finančního ředitelství pro Prahu nicméně většina kontrol netrvá déle než půl roku. Výše peněz získaných z kontrol se za poslední léta příliš nemění a dosahuje kolem pěti miliard korun.
Firem je hodně, úředníků málo
Jak vyplývá ze srovnání společnosti Terrinvest, provedeném na základě údajů o činnosti finančních úřadů po celé republice, firmy se sídlem v Praze-Modřanech mají šanci nebýt kontrolovány po celých 104 let. Ale pouze v tom případě, pokud se nezmění frekvence kontrol a počet firem v dané oblasti.
Obecně přitom platí, že ve velkých městech, kde je největší množství firem, vidí berní úředníci pod jejich pokličku méně. "Je to možné, že na někoho se nedostane vůbec, ale k větším firmám se snažíme chodit jednou za tři roky," popisuje Jan Vorlíček, šéf Finančního úřadu v Hradci Králové.
Pravděpodobnost kontroly u nich vychází jednou za 63 let. Počty kontrolorů na největších úřadech v Praze a dalších krajských městech se obvykle pohybují mezi třiceti až padesáti. Připadá na ně přitom pět až deset tisíc společností a další tisíce malých živnostníků. Hlavně větší úřady přitom často bojují s nedostatkem lidí.
"V Praze-Modřanech proběhl ve sledovaném období nízký počet daňových kontrol," komentuje extrémní případ této části Prahy Tomáš Pelikán, jednatel společnosti Terrinvest.
Dalším důvodem je, že se v této oblasti zvýšil o několik stovek počet firem, a naopak ubyli tři kontroloři. Šéfa daného úřadu se včera nepodařilo zastihnout. Jedna ze zaměstnankyň nicméně uvedla, že se úřad také potýkal s vyšší nemocností.
To, že je stěhování podnikatelů za "lepším" daňovým úřadem realita, potvrzují zástupci firem, které tuto službu zprostředkovávají.
"Zájem o přesun sídla do většího města, nejčastěji Prahy, ale třeba i Ostravy, Brna či Českých Budějovic, roste meziročně o desítky procent," potvrzuje Josef Jaroš, jednatel společnosti Smart Office&Companies, která takzvaná virtuální sídla zprostředkovává.
"Podle našich poznatků firmy velice často využívají možnosti změnit sídlo společnosti, zejména proběhla- li u nich aktuálně daňová kontrola," dodává i Pelikán.
Důvodem pro přesun sídla podle Jaroše není jen nižší pravděpodobnost kontrol a "s tím spojený klid na práci", ale i prestižnější adresa a služby s ní spojené. Specializované firmy zajišťují za poplatek ve výši pár stovek až tisíc korun měsíčně nejen adresu, ale i zasedací místnost nebo příjem a přeposílání pošty a telefonů.
Často bývají využívány třeba podnikateli, kteří by jinak měli sídlo ve svém bydlišti. Obvyklým místem pro virtuální kancelář bývají moderní kancelářská centra vyrůstající v každém velkém městě. V nich stačí jedna či několik sekretářek obsáhnout hned několik firem najednou.
Podobný servis lze najít třeba v Nizozemsku, kam se firmy stěhují hlavně z daňových důvodů. Na některých adresách v Amsterdamu lze najít až několik tisíc registrovaných firem.
"V Česku tak daleko ještě nejsme, ale stovky firem na některých adresách jsou," říká Pelikán z Terrinvestu.
"Někdy se ale na ní objeví nějaký lump a ten zavaří i ostatním, protože na danou adresu začne být finanční úřad alergický," dodává možné nevýhody.
Velká kontrola trvá dlouho
"Daňové subjekty, které se stěhují do Prahy, aby využily domnělé menší četnosti kontrol, mohou být kontrolovány stejně často jako v předešlém sídle," varuje přistěhovalce mluvčí Finančního ředitelství pro Prahu Miroslava Bardonková.
Úředníci si totiž ke kontrole vybírají pravidelně velké firmy a pak ty, které jim připadnou podezřelé z jiných šetření či jejichž výsledky najednou vybočují z řady. Problematičnost kontrol velkých firem je v tom, že jsou často velmi náročné a trvají dlouho.
Hodně firem se také naučilo schválně kontroly protahovat, aby unikly verdiktu. Podle mluvčí Finančního ředitelství pro Prahu nicméně většina kontrol netrvá déle než půl roku. Výše peněz získaných z kontrol se za poslední léta příliš nemění a dosahuje kolem pěti miliard korun.
