První oblast škrtů se promítne přímo v daňovém přiznání. Do něj nově vstoupí znovuzavedení nemocenského pojištění: ve výši 0,6 procenta z hrubé mzdy. Průměrná hrubá mzda za rok 2022 činila 40 353 Kč měsíčně, dopady na čistý příjem takového zaměstnance by podle ministerstva financí byly 242 Kč měsíčně, tedy 2 904 Kč ročně.
- Nemocenské pojištění: 2 904 Kč ročně
Dalším bodem je zrušení tzv. školkovného. To fungovalo jako sleva na dani, bylo tedy o jeho výši možné snížit placenou sumu. Maximum za rok 2022 bylo 16 200 korun ročně.
- Zrušení školkovného: 16 200 Kč ročně
Ze tří na dvě. Nové sazby DPH zdraží kadeřníka a pivo, potraviny zlevní |
Zpřísní se i daňová sleva na nepracujícího manžela nebo manželku. Tu nově bude možné čerpat jen při péči o dítě do tří let věku. To je sice zřejmě většinový scénář, na druhé straně pokud o něj někdo přijde, bude to citelné.
Za rok 2022 činila sleva 24 840 korun. Studenti si mohli vedle standardní daňové slevy na poplatníka snížit placenou daň ještě o dalších 4 020 Kč. Tuto slevu chce vláda zrušit úplně.
- Škrtnutí slevy na manžela/manželku: 24 840 Kč ročně
Nově se vláda chystá snížit hranici, od které se platí vyšší daň z příjmu fyzických osob. Dosud tato hranice, od níž se aplikuje 23procentní sazba, ležela na čtyřnásobku průměrné mzdy. Do budoucna to má být jen trojnásobek. V modelovém případu manažera, který pobírá 150 000 hrubého, by vyměřená daň za rok 2022 činila podle současných pravidel 270 000 korun. Kdyby ohlášený vládní plán platil už nyní, odváděl by o 32 000 ročně víc.
- Zpřísnění progrese: 32 000 Kč ročně
Do daně z příjmů by se promítlo i případné placení odborových příspěvků. O ně lze nyní snížit daňový základ v maximálním rozsahu tří tisíc korun ročně, což ve finále znamená až o 450 korun nižší odvod daně. To chce vláda nyní škrtnout.
Z daňového přiznání má zmizet i kolonka na odečitatelnou položku za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání. Ta měla dosud strop 10 000 korun, což mohlo znamenat až o 1 500 korun nižší daně.
- Konec odpočtů odborových příspěvků: 450 Kč ročně
Další daňová položka se už netýká daně z příjmů, ale daně z nemovitostí. Tam si stát nově ke koeficientům obcí přidá svůj vlastní. Výsledkem bude nárůst, který u sedmdesátimetrového bytu v Brně vyčíslilo ministerstvo financí orientačně na 600 Kč, v Plzni na 700, v centru Prahy na 800 korun.
- Vyšší daň z nemovitostí: 600–800 Kč ročně
Další položky tvoří mix dopadů spotřebních daní nebo seškrtání státní podpory u stavebního spoření nebo obnovení poplatků na obnovitelné zdroje. Jsou to relativně menší položky, které se navíc budou rodinu od rodiny lišit. Přesto se mohou citelně nasčítat.
Tou první je snížení státní podpory u stavebního spoření. Ta dosud činila maximálně dva tisíce korun. Nově to bude jen tisícovka.
- Snížení podpory stavebního spoření: 1 000 Kč ročně
PŘEHLEDNĚ: Jak se změní daně a co vláda seškrtá |
Poplatek na obnovitelné zdroje energie, který se od ledna znovu zavede činí téměř 600 korun za megawatthodinu včetně DPH. Domácnost, která ročně spotřebuje 2,5 MWh elektřiny tak zaplatí navíc zhruba 1500 korun.
- Obnovení poplatku na OZE: 1 500 Kč ročně
Prodraží se cestování po dálnici. Roční dálniční známka podraží o 800 korun na 2 300 Kč.
- Dálniční známka: 800 Kč ročně
Vláda by nejradši už od července, ale zcela jistě od ledna chtěla zvýšit spotřební daň u nafty o 1,50 Kč na litr. V součtu s DPH by cena litru nafty u pump měla stoupnout o 1,80 koruny na litr. Při nájezdu kolem 12 000 kilometrů by to ročně znamenalo příplatek okolo 1 300 korun.
- Vyšší spotřební daň u nafty 1 300 Kč ročně
Speciální kategorii tvoří dražší neřesti. Stoupne DPH u čepovaného piva, zvýší se spotřební daň z lihu, dražší budou cigarety. Tady se budou dopady lišit podle individuální spotřeby, ale modelově by se dopad na rozpočet dal vyjádřit třeba takto:
- Vyšší DPH na pivo při spotřebě 4 čepované půllitry týdně: 1 040 Kč ročně
- Vyšší daň na tvrdý alkohol při spotřebě půllitru měsíčně: 120 Kč ročně
- Vyšší daň na cigarety při spotřebě krabička týdně: 416 Kč ročně
Vyšší DPH na kadeřnické služby pak citelně dopadne na ženy. Například stříhání, které dosud vyšlo na 800 korun, zdraží přesunem do vyšší sazby na 880 Kč. Náročnější úprava vlasů, za niž ženy platily třeba 1 900 Kč se nově vyhoupne na 2 090 Kč. Pokud se žena do salonu vypraví třikrát ročně, připlatí si tak v těchto případech 240 až 570 korun
- Dražší kadeřník: 240 až 600 Kč ročně
