„Jde o to nastavit koncept daně z příjmu po odborné stránce. Stanovení výše sazby daně a to, jestli bude více sazeb daně z příjmu, nebo jen jedna, je až poslední krok,“ vysvětluje Martin Janeček, šéf Generálního finančního ředitelství. Ten se na přípravě nového zákona bude podílet z pohledu praxe, aby šly daně dobře počítat, vybírat a kontrolovat.
„Doufám, že nový zákon pohne také problematikou švarcsystému, tedy falešných živnostníků, kteří jsou ve skutečnosti zaměstnanci. Měl by švarcsystém jasně definovat, aby byl jednoznačně postižitelný,“ říká Janeček.
Současný zákon o daních z příjmů vznikal počátkem 90. let, účinný je od 1. ledna 1993 a byl zhruba 130krát měněn. Byly do něj přidávány výjimky podle toho, co se různým lobbistickým skupinám podařilo prosadit a co politici mohli populisticky prodat veřejnosti. Je proto složitý a nepřehledný.
Podle Aleny Schillerové, náměstkyně ministra financí pro daně, mu chybí silné teoretické základy, o něž by se dalo při novelizacích opřít.
Opozice se na záměr ministerstva dívá skepticky. „Pochopil bych, kdyby změnili sazby, pokud jim ty naše nevyhovovaly. Ale proč zrušili to zjednodušení a teď ho slibují, tomu nerozumím,“ říká Miroslav Kalousek, předseda opoziční TOP 09, který v roce 2011 coby ministr financí prosadil vlastní rozsáhlé změny daní z příjmů, jež byly ještě před účinností zrušeny.
Zavedl tehdy kromě výběru daní a pojistného na jednom místě řadu revolučních novinek: zaměstnanecký paušál, odvod z úhrnu mezd pro zaměstnavatele, přesunul část zdravotního pojistného ze zaměstnavatelů na zaměstnance, měnil sazby pojistného pro živnostníky, rušil superhrubou mzdu a také daň z dividend.
Zbrusu nový zákon vyjde levněji
Že chce ministerstvo financí měnit zákon o daních z příjmů, není nic překvapivého, i když to dosud mezi jeho priority nepatřilo.
Vládní koalice slíbila už v koaliční smlouvě, že zruší superhrubou mzdu a solidární daň. Chtěla v návaznosti na to změnit výši sazby a zavést druhou sazbu daně z příjmů fyzických osob. Vše tak, aby to poplatníci na výši daně nepocítili a daních z příjmů se vybralo stejně jako předtím.
Jenže takové změny daňových zákonů by přišly firmy draho. Nevyhnutelně by se totiž odrazily v nákladech na změnu účetních a daňových programů, které firmy používají, a na účetní a daňaře.
Ministerstvo se proto pokouší přepsat celý zákon. Na seznam priorit zařadilo kontrolní hlášení (platí od letoška), elektronickou evidenci tržeb (od 1. prosince 2016 začnou evidovat stravovací a ubytovací zařízení, později maloobchodníci a velkoobchodníci) a zákon o prokazování původu majetku (zatím není hotový).
Se zpřehledněním daní - byť zatím jen na papíře - by tak přišel ministr Babiš těsně před volbami. „Domluvili jsme se na pracovním termínu dokončení prací 1. září 2017, pak bychom návrh podrobili veřejné diskusi,“ říká Schillerová.
Spolu s novým zákonem o daních z příjmů připravuje ministerstvo takzvané automatické vyměření daně, což bude největší novela daňového řádu od jeho vzniku v roce 2011. Finanční úřady by díky němu měly méně úřadovat a více chodit na cílené kontroly.
