„Chovají se, jako kdyby už platil připravovaný zákon o předběžné držbě,“ uvedl Pavel Hýbl, člen dopravní komise v obci Strakov, která sousedí s trasou připravované dálnice. Změna zákona má státu umožnit vstupovat na soukromé pozemky u vybraného počtu významných dopravních staveb ve veřejném zájmu.
„Lidé se proti postupu ŘSD brání, ale oni jim vyhrožují, že budou mít ztíženou pozici při výkupu nebo vyvlastňování. Bez platného územního rozhodnutí přitom úřady nesmějí přes odpor vlastníka na pozemky vstupovat,“ dodal Hýbl s tím, že nespokojení sedláci a další majitelé proto nyní na postup investorské organizace připravují žalobu.
ŘSD stížnosti zpochybňuje a uvádí, že bez dovolení na pozemcích průzkum neprovádí. „Pokud chce zhotovitel provádět geologické práce, je povinen před vstupem na cizí pozemek uzavřít o tom s jeho vlastníkem, případně nájemcem, písemnou dohodu,“ uvedl mluvčí organizace Jan Studecký.
Problematický úsek u Litomyšle
Ne všichni majitelé pozemků v okolí stavby, které MF DNES oslovila, mají s postupem úředníků špatné zkušenosti. Těm, kteří s vjezdem na své pozemky nesouhlasili, zaslalo ŘSD v březnu dopis s upozorněním, že vstup techniky pro provádění vrtů si může rozhodnutím vynutit krajský úřad Pardubického kraje. Dopis obsahoval ale zároveň apel na přehodnocení odmítavého postoje s nabídkou osobního setkání.
Právě přístup úředníků při osobních setkáních byl podle sedláků, jejichž totožnosti redakce zná, ale kteří chtěli zůstat v anonymitě, značně rozdílný. Část z nich hodnotila jednání úředníků jako arogantní. Pokud u majitelů neuspěli, zkoušeli je obejít tím, že se místo nich s žádostí o vstup obrátili na nájemce, dodal Hýbl.
Úsek dálnice vedoucí severně od Litomyšle je problematický dlouhodobě. Místní obyvatelé totiž prosazují změnu trasy proti variantě vybrané ŘSD. Alternativní trasa by podle nich obyvatele méně obtěžovala hlukem. Tvrzení podpořili i hlukovou studií, kterou si nechali zpracovat.
V minulém týdnu se na toto téma konalo veřejné slyšení, to ale obě strany nesmířilo. Kritici po něm avizovali, že budou i nadále aktivně vystupovat proti nynější trase, například při vykupování pozemků.
Problémy má odstranit zákon
Právě odstranění možnosti napadat velké infrastrukturní stavby ve všech krocích přípravné fáze je hlavním cílem nového zákona o výstavbě. Novinkou předlohy je uzákonění předběžné držby pozemku. Aby na něm mohl investor zahájit stavební práce, mohl by o příslušné rozhodnutí požádat při vyvlastňovacím řízení. Vlastník pozemku by mohl nechat verdikt soudně přezkoumat ve zkrácených lhůtách.
Ke změně zákona, kterou jako prioritu pro nynější vládní období vidí například Svaz průmyslu a dopravy, se má ve středu sejít sněmovní hospodářský výbor. Není totiž dořešena otázka, kterých konkrétních staveb by se měla tato legislativní úprava týkat. Pro kritiky je totiž uvažované omezení vlastnických práv natolik závažné, že je potřeba množství staveb, kterých by se nová úprava týkala, omezit.
V minulosti se hovořilo o 17 vyjmenovaných dálnicích a dvou silnicích první třídy, které na dálniční tahy navazují. Opatření by se také mělo týkat 15 železničních tratí, uzlů v Praze, Brně a v Ostravě a čtyř vysokorychlostních tratí.
