Dopravní resort s myšlenkou přenechat část dopravní výstavby soukromníkům koketuje dlouhodobě, zatím ale z plánů a koncepcí na využití takzvaných PPP projektů (z anglického Private Public Partnership) nevzešel jediný kilometr nové dálnice nebo železniční trati.
Například dopravní superkoncepce z roku 2011 vypracovaná za působení exministra Víta Bárty počítala s využitím soukromého kapitálu při dostavbě Pražského okruhu u Běchovic, nebo při dostavbě jihočeské dálnice D3 mezi Borkem a Bošilcem. Zatímco zmiňovaný úsek okruhu teprve na konci loňského roku získal zelené razítko EIA a má se začít stavět v roce 2020, na druhé zmiňované trase už silničáři pracují. Stát ale pro jeho výstavbu použil klasický model financování, aby ji mohl spolufinancovat z veřejných peněz.
Konceptem PPP se pak opět vážněji zabývat až současný ministr Dan Ťok, který si nejprve záměr na dostavbu chybějícího dálnice D4 od Příbrami k Písku nechal posvětit vládou a následně za v soutěži vybral technického poradce, sdružení České spořitelny a společností White&Case Obermeyer Helika.
Oficiální uchazeče ministestvo nesděluje
Podání přihlášky do projektu, jehož hodnotu ministerstvo dopravy odhaduje na bezmála 25 miliard korun potvrdily české pobočky zahraničních stavebních firem Porr a Eurovia CS, která se do soutěže přihlásila ve sdružení se sesterskou společností Vinci Concession. „Máme s projekty PPP velké zkušenosti, před několika lety jsme realizovali historicky první PPP projekt na Slovensku, kde jsme za tři roky vybudovali 52 km dálnic,“ komentovala rozhodnutí vstoupit do soutěže mluvčí české Eurovie Iveta Štočková.
Kromě zmíněných firem se podle zákulisních informací prvního kola řízení zúčastnily Skanska, Hochtief, Strabag, nebo OHL ŽS. Ministerstvo dopravy totiž odmítlo oficiálně sdělit jména sedmi zájemců podobně jako v obdobně velkém tendru na správu mýtného systému. Sdílnější nejsou ani jednotlivé firmy, které svoji účast zpravidla rovněž nechtěly komentovat.
Z nynějších sedmi uchazečů plánuje ministerstvo dopravy vybrat na základě zkušeností s obdobnými projekty čtyři, se kterými bude dále jednat a z nichž nakonec vybere vítěze. Ještě před tím ovšem musí výběrová komise posoudit, zda všichni z uchazečů splnili zadávací podmínky.
„Je to poměrně náročný proces a výsledky budeme mít k dispozici nejdříve v září. Nemůžeme vyloučit možnost, že si od některých uchazečů vyžádáme doplňující informace a podobně,“ uvedl mluvčí ministerstva Zdeněk Neusar. Reference v tomto řízení totiž hrají důležitou roli. Za každou zvládnutou stavbu prostřednictvím PPP získají uchazeči body a k soutěžnímu dialogu postoupí ti nejlépe hodnocení. Ke snížení počtu uchazečů, takzvanému shortlistingu, přikročí ministerstvo nejdříve v říjnu.
Přestože zakázka na dostavbu D4 představuje jeden z největších dopravních tendrů za poslední roky, přišla ministerstvu na podmínky námitka zatím jen od jednoho stěžovatele. Ten podle Neusara zpochybňuje nastavení kvalifikačních podmínek a podmínek pro omezení počtu uchazečů.
Kdy přesně stavba začne, bude kromě zdárného dokončení soutěže na zhotovitele záviset i na získání stavebního povolení. Celý zbývající úsek D4 už má platná územní rozhodnutí, uvedl Neusar. Nyní úřad vykupuje pozemky a vyřizuje nové stanovisko posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Zelené razítko by tak v ideálním případě mohl projekt získat do konce letošního roku.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
