Kopii žaloby dostal i šéf Antimonopolního úřadu v Brně. Ministr dopravy Milan Šimonovský už na ministerstvu dopravy ustanovil skupinu, která má posoudit možná rizika pro stát při uzavření smlouvy o stavbě D47 s izraelskou firmou Housing & Construction. Úkolem skupiny je případná nebezpečí eliminovat.
Stát ještě může od smlouvy s Izraelci odstoupit, neboť dosud není podepsána realizační dohoda. Stálo by to však 450 milionů korun. Stát může od smlouvy odstoupit v případě, že k tomu bude mít závažný důvod. Může jím být například to, že prokáže nevýhodnost stavby dálnice s Housing & Construction.
Žalující firma SDS Exmost (podobně jako poradce bývalého ministra dopravy Jaromíra Schlinga Mott MacDonald) upozorňuje na to, že cena je příliš vysoká. "Pokud by si stát za současných podmínek půjčil od Evropské investiční banky, stálo by ho to výrazně méně," říká Pavel Jankůj z SDS Exmost. "Nijak by to neohrozilo termín dokončení stavby a ušetřené peníze by stát mohl investovat do dalších projektů," říká.
Kdyby stát využil půjčky od Evropské investiční banky, zaplatil by podle SDS v případě třicetiletého splácení 53,5 miliardy korun. I kdyby se vyšlo ze zkušenosti Ředitelství silnic a dálnic, že se většina státních zakázek v průměru o třetinu prodraží, stát za severomoravskou dálnici zaplatil 70 miliard.
Pokud dálnici bude pro stát stavět konsorcium v čele s Housing & Construction je celková maximální cena určena na 125 miliard. "To je celková cena, napočítaná ze všech splátek s tím, že je včetně například údržby a oprav," říká zástupce Housing & Construction Jan Binar.
Ministr dopravy se před podpisem definitivní smlouvy musí rozhodnout pro jednu z variant. Cena hraje ve prospěch Evropské investiční banky. "I s ní jsme samozřejmě jednali a je nutné říct, že polovinu peněz musí dát stát. A tn je nyní prostě nemá," tvrdí poradce předchozího ministra dopravy Jan Prokeš. Poslední nabídka na zvýhodnění úvěrů se totiž na dálnice podle lidí z ministerstva nevztahuje.
Stavbu dálnice D47 nakonec bude platit státní fond dopravy, a to v případě jedné i druhé varianty financování. Jeho šéf Pavel Švagr je přesvědčen, že financování staveb soukromými penězi je pro Česko nezbytné. "Je to jako rozhodovat se o nákupu auta na úvěr nebo leasing. Za ten sice zaplatíte více, ale rozkládáte své výdaje," říká Švagr.
Stát by podle něho měl mít možnost v případě potřeby (například nenadálé události jako jsou povodně) ještě si někde půjčit. Pokud by se zadlužil více než dovolují Maastrichtská kritéria, ohrozilo by to totiž vstup Česka do eurozóny.
