(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Tomáš Hájek, MAFRA

Českým sportovištím je průměrně padesát let, chybějí peníze na údržbu

  • 40
Sportovní a samosprávné svazy jednaly o stavu českých sportovišť, která podle nich chátrají a na jejichž údržbu nejsou peníze. Podle České unie sportu je průměrné stáří českých hřišť a sportovních areálů 48 let, přičemž až 92 procent z nich bylo postaveno před rokem 1989.

„Sportoviště jsou zastaralá a jejich provoz je ekonomicky náročný,“ potvrzuje předseda České unie sportu (ČUS) Miroslav Jansta. Ministerstvo školství podle něj letos nepřipravilo samostatnou podporu v této oblasti.

„Ve srovnání výdajů na sport v přepočtu na jednoho obyvatele je ČR na chvostu Evropské unie,“ říká František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR. Podle Lukla je státní podíl na financování sportu minimální, značná část nákladů tak leží na domácnostech a rozpočtech jednotlivých měst a obcí, které ale nemají na to, aby mohly vkládat do sportu víc prostředků.

Údržbě někdy brání status kulturní památky

O krizové situaci hovoří i Česká obec sokolská. Podle její starostky Hany Moučkové spravuje obec v současnosti nemovitý majetek v hodnotě přibližně devět miliard korun. Za problém považuje zejména skutečnost, že metodika programu oprav a údržby sportovních objektů dosud nebrala v úvahu historickou hodnotu budov. Mnohé z nich jsou považovány za kulturní památky, což znemožňuje provádění libovolných zásahů do jejich struktury. „Podle pravidel programu na jejich údržbu a opravu paradoxně získáváme méně, než kdyby byly nové,“ uvádí Moučková. Financování podle ní postrádá ucelenou koncepci.

To potvrzuje Sdružení sportovních svazů ČR, které říká, že koncepce výstavby a rozvoje sportovišť v současnosti neexistuje. „V mnoha místech musí lidé za sportem dojíždět do velkých měst, což často vede k tomu, že nesportují vůbec,“ říká předseda Sdružení sportovních svazů ČR Zdeněk Ertl. Místopředseda sdružení Jaroslav Salivar prohlásil, že „není-li koncepce výstavby sportovišť, nemůže být ani koncepce sportu jako takového.“

Tři čtvrtiny klubů nemají dostatek peněz

Významnou část provozních zdrojů sportovních subjektů tvořily v minulých letech prostředky z tzv. Programu IV Ministerstva školství, který byl pravidelně vypisován řadu let. Tento dotační program s názvem „Údržba a provoz sportovních zařízení“ byl ale zrušen v září 2017 tehdejším ministrem školství Stanislavem Štěchem (ČSSD).

Zrušení tohoto programu představuje podle ČUS komplikaci v rozvoji sportovních klubů a tělovýchovných jednot. Unie iniciovala v únoru dotazníkovou studii, do které se zapojilo 2000 klubů a jednot. Z ní vyplynulo, že 42 procent z těch, které vlastní nebo dlouhodobě spravují sportoviště, čerpalo v předchozích letech prostředky z Programu IV. 80 procent z nich potvrdilo, že zrušení tohoto programu pro ně představovalo citelný zásah do rozpočtu. Třetina dotazovaných klubů a jednot nesehnala žádné náhradní zdroje.

Ze závěrů průzkumu navíc vyplývá, že 76 procent tělovýchovných jednot a sportovních klubů nemá dostatek prostředků na svoji činnost, 94 procent uvedlo, že jim chybí dostatek zdrojů na ohodnocení kvalifikovaných trenérů. 62 procent dotazovaných navíc potvrzuje, že podávání žádostí o dotace je pro ně administrativně obtížně zvladatelné.

Program IV částečně nahrazuje dotační neinvestiční program „Můj Klub“, který Ministerstvo školství vyhlásilo na rok 2018. ČUS ale financování údržby sportovišť tímto způsobem nepovažuje za dostatečné. „Přijde nám, že letošní dotační Program Můj Klub je pro tyto účely nastaven neuspokojivě. Kluby, které nepracují s mládeží, se do něho navíc nemohou přihlásit,“ uvádí Jansta.