Navíc je začíná řešit obchodní soud a brzy se možná přidá i antimonopolní úřad.
V bankovní branži, kde je konto klienta vnímáno jako nedotknutelné, čelí ČSOB žalobě, že údaje z bankovních účtů svých konkurentů využívala několik let proti nim a k vlastnímu prospěchu. ČSOB jakékoliv porušení zákonů odmítá.
Jeden z největších nebankovních obchodníků s cizími měnami, pražská společnost Exchange, zažalovala ČSOB loni v srpnu kvůli nekalé soutěži o náhradu škody za celkem 326,5 milionu.
"Sledováním našich účtů přesně monitorovali, od koho nám peníze přicházejí a komu a v jakém kurzu peníze odcházejí. Pak tyto klienty oslovovali na pobočkách a zbylé i obvolávali," říká Martin Hejtmánek, spolumajitel společnosti Exchange. "Vytvářeli si excelové tabulky se seznamy klientů, kde přesně o každém věděli, kolik peněz a se kterým z devizových obchodníků zobchodoval," dodává.
K žalobě, která je podpořena několikaletým sběrem důkazů, se chtějí připojit i další velcí obchodníci s devizami, kteří se objevují v interních materiálech ČSOB jako ti, proti kterým je třeba bojovat. "Jsem rozhodnutý se k žalobě připojit. Ať je konkurence tvrdá, ať klientům dávají lepší kurzy, ale ať s námi bojují fér," říká Milan Lacina, majitel společnosti Akcenta CZ, která loni zprostředkovala výměnu deviz a platby do ciziny za 64 miliard korun.
Spory obou stran vyvrcholily tím, že banka téměř všem devizovým obchodníkům loni zrušila účty. ČSOB, podle velikosti spravovaného majetku největší banka v zemi, obvinění z nekalé soutěže odmítá. K žalobě se v lednu vyjádřila, nyní se čeká na nařízení jednání. Banka žádá proces za zavřenými dveřmi.
"Když získáváte klienta, musíte znát, které služby využívá. Musíte najít klienty, oslovit je. To banka dělá standardně, hledá ve svých vodách. Tvrzení Exchange jsou účelová," říká Aleš Dubský z ČSOB, který má v bance na starosti sektor malých a středních podnikatelů. A o ty se právě hraje.
Devizoví obchodníci vznikli s požehnáním České národní banky v druhé polovině devadesátých let, aby přinesli čerstvý konkurenční vítr. Banky v té době o menší podnikatele nestály, což se projevovalo například výrazně horšími nabízenými směnnými kurzy či drahými převody peněz do ciziny.
To se však během posledních let změnilo. ČSOB po převzetí IPB v roce 2000 do této části trhu nastoupila zvlášť agresivně, vyplývá z údajů v žalobě a z dokladů, do kterých mohla MF DNES nahlédnout.
Z vnitřní korespondence
"A teď trošku oficiálně. V příloze Vám zasílám aktualizovaný seznam klientů spolupracujících s nebankovními směnárnami (takže budete mít zase koho oslovovat :-)))) )," píše zaměstnankyně regionálního dealingového centra (místo, kde sedí bankovní obchodníci s devizami, pozn. red.) v e-mailu směrovaném na pobočky a odeslaném na Mezinárodní den žen 2004.
V příloze je excelová tabulka s detailním rozpisem transakcí na účtech celé řady obchodníků s devizami. "Dále Vám doporučujeme zaměřit se na klienty obchodující s Citco, Exchange a Akcenta, kteří jsou naší největší konkurencí," uvádí se v jiném e-mailu z ledna 2004 doprovázeném souborem "Celkový přehled klientů NS.xls".
"Informaci, že si ČSOB vytahuje klienty z údajů na našem bankovním účtu, jsme neměli. Ale realita s tím korespondovala. Od klientů jsme věděli, že je kontaktovali," říká Jaroslav Struhala, marketingový ředitel společnosti CITCO – Finanční trhy, dalšího velkého hráče s devizovou licencí od ČNB.
"Vytržené z kontextu"
"Když to vytrhnete z kontextu, vypadá to jako: podívejte, co ti darebáci dělali," říká k tomu Aleš Dubský z ČSOB. Podle něho banka pro získávání klientů využívá různé zdroje informací včetně veřejných.
"Klient banky v některých případech může být zároveň i klientem směnárny, avšak klient směnárny je téměř vždy klientem banky. V takových případech není samozřejmě vyloučeno, že své služby klientovi zároveň nabídne jak banka, tak směnárna," uvádí banka v oficiálním vyjádření, ve kterém důsledně označuje všechny obchodníky s devizami jako "směnárny".
Česká národní banka, která reguluje banky i devizové obchodníky, se k otázce, zda banka nepřekročila hranici zákona, nevyjádřila. Uvedla však, že banka musí dodržovat "čínské zdi" a nevyužívat neveřejné informace, které získá v souvislosti se svými úvěrovými vztahy či investičními obchody na účet klienta.
Podle advokáta Josefa Vejmelky z kanceláře Vejmelka & Wünsch, která se zabývá obchodním právem a hospodářskou soutěží, může mít ČSOB problém. "Dá se s poměrně vysokým stupněm pravděpodobnosti usuzovat, že v případě s podobným skutkovým základem by se podle českého práva mohlo jednat o nepřípustné nekalosoutěžní jednání," uvádí.
Podle něho popis situace nejvíce odpovídá porušení obecného zákazu jednání, které jde proti dobrým soutěžním mravům, popřípadě porušení obchodního tajemství obchodníků s devizami. Nevylučuje ani možnost, že banka prolomila bankovní tajemství.
Je za vším chamtivost?
Přetahování o klienty, které se léta tiše odehrávalo v zákulisí, loni přerostlo v otevřenou válku. ČSOB totiž na jaře začala vypovídat účty téměř všem devizovým obchodníkům s licencí od ČNB, ale i klasickým směnárnám.
"Rozhodnutí padlo na úrovni představenstva. Vyčistili jsme portfolio," říká k tomu Aleš Dubský z ČSOB.
Výpovědí bylo ke stovce, další ještě běží. Jako hlavní důvod uvádí banka ochranu svých zájmů, bezpečnostní riziko a boj proti praní špinavých peněz, v němž jde nad rámec zákona. "Regulace nebankovních směnáren je odlišná od přísné regulace bank. Směnárny splňují nepoměrně měkčí limity, například v oblasti výše kapitálu. Nejen z tohoto pohledu mohou představovat vyšší míru rizika, zejména ve srovnání s bankami," uvádí k tomu ČSOB.
Odlišnost regulace či nároků na sledování podezřelých transakcí odmítají v ČNB i na ministerstvu financí. "Kromě odlišných předpokladů pro získání licence k výkonu některých služeb v devizové oblasti ČNB při výkonu dohledu v devizové oblasti nerozlišuje mezi bankovními a nebankovními devizovými místy," uvedl mluvčí ČNB Pavel Zúbek.
Podle dotčených obchodníků ČSOB zastírá pravý důvod výpovědí – chamtivost. Obchod s cizími měnami představuje byznys s obrovskými obraty a z každého zobchodovaného dolaru či eura přináší zisky v řádu haléřů.
Nebankovní obchodníci zprostředkují výměnu asi sto padesát až dvě stě miliard korun ročně. Jejich typickými klienty jsou menší firmy s tržbami v řádu desítek milionů, které obchodují s cizinou. Od nich sbírají nabídky a poptávky po cizích měnách, ty párují a přebytky obchodují s bankami. Firmám také nabízejí rychlé převody z ciziny a do ciziny.
Díky velkým objemům a soustředění se na jeden typ transakcí jsou často levnější a rychlejší než banka. To však platí, pokud mají účet ve stejné bance jako firma. Pokud ne, jejich byznys trpí.
Například převod z jedné banky do druhé trvá dva dny, navíc za přesuny cizích měn (s výjimkou eur) si banky účtují i uvnitř Česka procento z částky. "Největší dopad to má na klienty, ti jsou poškozeni nejvíc. Nyní musí platit dodatečné náklady za převody do jiné banky, pokud zůstali v ČSOB a chtějí využívat naše služby," říká Jaroslav Struhala ze Citco – Finanční trhy.
Podle Aleše Dubského z ČSOB jsou tyto argumenty "falešné". "Řada firem má účty ve více bankách. My jsme dveře konkurenci nezavřeli, maximálně přivřeli," říká.
Část klientů kvůli tomu ČSOB i ztratila. "Banka mi nabízela o padesát haléřů horší kurz. Odešel jsem do Komerční banky a doporučuji to svému širokému okolí," říká Václav Vrána, majitel malé společnosti Karpatia a dlouholetý zákazník devizových obchodníků.
