Spokojenost lidí s inovacemi v oblasti bezhotovostního placení je na hodnotě 6,35 bodu, deset bodů je maximum. Spokojení jsou také s inovacemi v oblasti zábavy či umělé inteligence. Největší potřeba inovací je pak podle průzkumu ve zdravotnictví, kde je spokojenost s inovacemi nejmenší. „Dostupnost zdravotní péče dosáhla na škále do deseti bodů čísla 4,14,“ doplnila Michaela Bauer, která má v ČSOB na starosti inovace.
Průzkum dále ukázal, že většina respondentů z řad jednotlivců inovace ve svém životě vyhledává. „Až devadesát procent lidí se inovací nebojí,“ dodala Michaela Bauer. Nejpozitivněji inovace vnímá generace Z, což jsou lidé narození od poloviny 90. let do roku 2010.
Průzkum dále odhalil, že nějakou inovaci si pořídilo už šest z deseti domácností. Například u dvaceti procent z nich šlo o chytrý spotřebič, deset procent má robotický vysavač a dvě procenta solární panely.
Celkově Index inovací dosáhl úrovně 78,3 bodu na škále, kde sto je nejvíc. „Index ukazuje, že lidé jsou s inovacemi velmi spokojeni. Při pohledu na jednotlivé oblasti vidíme, že hotovo ale není,“ vysvětlila Michaela Bauer.
Obrovská poptávka je mezi lidmi kromě uvedeného zdravotnictví také po inovacích na úřadech, naopak nejmenší zájem mají lidé o elektromobily.
Startupová sázka na umělou inteligenci
Průzkum se ptal také 500 firem, co si myslí o inovacích ony. Z dotazování vyplynulo, že více než devět z deseti firem se inovacím věnuje. Nejčastěji jde o startupy. Zde je ale rozpor mezi tím, co říkají firmy a co lidé. Čtyři z pěti respondentů totiž uvedlo, že jejich zaměstnavatel žádné inovace nezavádí. Skoro padesát procent lidí ale vnímá inovace, o něž se snaží město či obec, kde žijí.
„Firmy se velmi soustředí na inovace vůči klientům. Zaměstnanec sám pak nepociťuje změny. Máte omezený budget, takže si musí říct, co přesně budete inovovat. Většina firem si vybere inovace vůči klientovi, tam se totiž odehrává ta soutěž. Firmy tedy inovují, ale navenek,“ vysvětlila na dotaz iDNES.cz rozpor Michaela Bauer z ČSOB.
„Firmy se nejvíc zaměřují na výrobky a služby. Zavádění nových i inovace stávajících. Zaměstnanci na té inovaci tak často pracují,“ dodala Lvová z Mastercard.
V průměru firmy investují do oblasti inovací půl milionu ročně. Průzkum zahrnoval spíše menší a střední podniky. Údaj tak nezahrnuje velké korporace, jako jsou banky či automobilky, kde inovace mohou dosahovat i miliardových částek.
Více investují do inovací startupy, a to v průměru 1,9 milionů, což je skoro stejně jako investice těch největších firem, které se průzkumu účastnily. Ty totiž podle průzkumu do inovací investují v průměru dva miliony ročně. „Pro startupy je to nezbytnost a součást jejich modelu,“ vysvětlila šéfka platební společnosti Mastercard Jana Lvová. Dodala, že naopak malé firmy s obratem do tří milionů korun ročně investují do inovací pouze padesát tisíc korun ročně.
Desítka oborů na trhu práce, které nejvíce ovlivní příchod umělé inteligence |
Hlavní bariéra, proč firmy neinovují, jsou náklady na inovace. Ty v průzkumu uvedlo 69 procent oslovených firem. Téměř čtyřicet procent pak nedokáže najít dost pracovníků, kteří by jim s inovacemi pomáhali a 32 procent po inovacích nevidí poptávku.
Umělou inteligenci využívá devět z deseti startupů. Bezmála osmdesát procent ze všech firem naopak uvedlo, že pro její využití nevidí důvod, 46 procent umělé inteligenci podle svých slov nerozumí.
