Výdejové okénko pražské restaurace Vinohradský parlament.

Výdejové okénko pražské restaurace Vinohradský parlament. | foto: Michal Šula, MAFRA

Dva extrémy. Nejohroženější jsou hospody na vsi a v Praze

  • 101
Nejvíce na ráně jsou podle zástupců gastronomické scény podniky v Praze a hospody na venkově. Pokud se do konce roku nezmění režim, restaurační sektor letos ztratí na tržbách 60 až 70 miliard korun, tedy zhruba třetinu, odhadla společnost Nielsen.

„Nejzasaženějším formátem je hospoda. Opravdu se obáváme, že krize zasáhne i sociální život na menších městech a v obcích. Covid tento formát drtí nejviditelněji,“ uvedl na konferenci k budoucnosti gastronomie Luboš Kastner, garant programu Moje restaurace v rámci Asociace malých a středních podniků.

S tím souhlasí Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací. A dodává, že často venkovské podniky čelí nekalé konkurenci ze strany různých klubů, kluboven, hasičských sdružení apod. „V mnoha případech tato zařízení určitým nekalým způsobem konkurují restauratérům. Mohou je převálcovat. Aniž bychom proti nim něco měli, říkáme, že v mnoha případech nemají živnost na provozování restaurace,“ uvedl.

Velmi jsou zasaženy i restaurace nebo samostatné firmy, které se věnují cateringovým službám. Eventy jsou mrtvé a tržby těchto podniků propadly až o 80 procent.

Podle dat analytické společnosti Nielsen se tržby nejvíce propadly u barů ( o 42 procent) a nejméně, tedy o 13 procent, u bufetů. Největší podíl na propadu měly podniky v Praze, a to kvůli úbytku turistů a také vinou přesunu části zaměstnanců na home office. Dalšími nejpostiženějšími regiony je Jihomoravský kraj a Moravskoslezský kraj. Momentálně je otevřeno 39 procent restaurací. 

Léto přitom jarní propady vůbec nevykompenzovalo, ale maximálně se v některých měsících vrátilo na tržby před rokem, uvedl Jakub Špika z Nielsen.

Otevřeno mají tři z deseti

Agentura vypočítala, že každý den podnikatelé v oboru přicházejí o 414 milionů korun. Ve druhé vlně to bude znamenat ztrátu 15 miliard korun, první jarní  vlna odnesla do nenávratna během dvou měsíců provozovatelům gastro podniků 28,2 miliardy korun. 

Rána bude hlubší, pokud se do konce roku nezmění režim pro restaurace, které nyní mohou prodávat jen přes okénko nebo rozvážet. Celkem do konce roku to může být 60 až 70 miliard korun.

„Je to číslo, které je spíše při zemi v rámci odhadů. Bavíme se o poklesu celého HORECA sektoru o více než třetinu,“ řekl Špika. Celkový roční objem tržeb oboru, který zaměstnává na 80 tisíc lidí, je 195 miliard korun.

Takový zářez si nejspíš vyžádá značné oběti na straně zaměstnanců restaurací i brigádníků. Podle Václava Stárka může do března 2021 v gastru skončit až třicet procent z 80 tisíc zaměstnanců, tedy kolem 24 tisíc lidí.

Sektor zahrnuje restaurace, pivnice, bary, ale i kavárny, cukrárny, čajovny jídelny apod. Největší ztráty mají tyto podniky za současné krize na jídle (58 procent), následují ztráty z piva (11 procent), horských nápojů (10 procent) a jednociferně se počítají ztráty z lihovin a nealko nápojů.

„Pouze jednu třetinu ztrát byli gastronomové schopni pokrýt úsporami, 2/3 ztrát museli pokrýt ze svých rezerv a fondů. Nelze očekávat, že podpůrná opatření státu budou nabývat na intenzitě, spíš naopak. Ptáme se, jaká bude budoucnost?“ říká Luboš Kastner, který je zároveň spolumajitelem restaurační skupiny Hospodska se šesti restauranty v Plzni a Praze.

Výdejní okénka a rozvoz teď gastronomům přinášejí jen zlomek původních příjmů. V regionech má aktuálně zavřeno 60 až 70 procent podniků a tržby jsou oproti normálu čtvrtinové až třetinové. Nejnižší výdělky má Karlovarský kraj. Protipólem je naopak Středočeský kraj, kde funguje téměř polovina provozů a tržby tam dosahují 62 procent únorových hodnot.

Celý obor má před sebou nejhorší období - začátek roku a zejména leden a únor - na které si i v běžných dobách vytváří finanční polštář, aby jej přežil. Nákladovost segmentu restaurací je 80 až 90 procent.

Restauratéři by uvítali větší podporu od státu, nyní se opírají jen o berli v podobě programu Antivirus B na podporu zaměstnanosti. „60 procent náhrady mezd rozhodně není dostatečný nástroj a považujeme to za hodně nespravedlivé, protože de facto vláda jejich podnikání zavřela taky,“ uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Několik týdnů si zřejmě podnikatelé počkají na peníze z programu covid-nájemné, kde už byla zveřejněna výzva. Restauratéři si nesáhnou ani na peníze z třímiliardového balíku programu Agricovid, který otevřelo ministerstvo zemědělství na pomoc zemědělcům. Podmínkou je propad obratu o 25 procent.

Na nelogický označil Prouza systém PES, představený v pátek ministerstvem zdravotnictví. „Ptáme se vlády a nedostává se nám odpovědí. Ptali jsme se třeba na to, proč na konferencích musí být jen 100 lidí a v divadle 500, když se tam lidé chovají velmi podobně. A proč lidé mohou stát frontu venku před obchodem, ale nemohou si sednout na restaurační zahrádku,“ podivuje se Prouza.

Až polovina padne

Společnost Storyous, dodavatel pokladních systémů do obchodů a restaurací, v říjnu varovala, že pokud zůstanou restaurace, hospody a bary zavřené několik měsíců jako na jaře, až polovina z nich nepřežije.

„Při první vlně zkrachovalo zhruba deset procent podniků, teď to může být až dalších čtyřicet procent. Dohromady by se tedy dalo říci, že koronavirovou pandemii neustojí polovina podniků,” řekl již dříve ředitel firmy Igor Třeslín.

V tuzemsku je 40 tisíc gastronomických podniků, což Českou republiku řadí na špici Evropy. Účastníci konference společně varovali, že v souvislosti s krachem mnoha restaurací hrozí masivní propouštění zaměstnanců.

„Podzimní kolo uzavření restaurací znamená, že více než polovina z nich balancuje na pokraji krachu. Gastronomický sektor přitom podle zdravotně-statistických údajů nepatří mezi rizikové oblasti, pokud jde o šíření koronavirové epidemie,“ uvedl Tomáš Prouza.