Jedno z míst světové biosféry UNESCO je ojedinělým fenoménem pro přírodovědce a meteorology i noční můrou pro závodníky Tour de France.
I při obvykle blankytném nebi nabídne Mont Ventoux jen málokdy návštěvníkům přívětivou tvář. Větrné jméno nemá hora nadarmo a zdivočelý mistral se tu dokáže prohánět rychlostí až 250 km za hodinu.
Pokud vítr naopak ustane zcela, stává se vybělená kamenná poušť na vrcholu hotovým peklem. Výškový rozdíl mezi úpatím a špičkou hory je takový, že dole rostou olivy, cedry a fíkovníky, ale na vrcholu dosahuje v zimě mráz až minus 25 °C, a na severní straně jsou dokonce v provozu dva krátké lyžařské vleky.
Vinice Cótes du Ventoux dnes pokrývají úctyhodnou rozlohu 7000 hektarů a přítomnosti Mont Ventoux mohou děkovat především za to, že je před nebezpečným větrem chrání. Z 95 % jsou osázeny modrými odrůdami, mezi nimiž dominuje - tak jako v mnoha jiných horkých evropských oblastech - odrůda Grenache, hojně doplňována Syrahem, Carignanem a Cinsaultem a mnohými dalšími.
Bez ohledu na jejich složení a styl výroby se pod etiketou Cótes du Ventoux skrývají typická "vína pro všední den". Levná a nenáročná, nicméně s poměrně sympaticky nastavenou laťkou kvality, která jen málokdy sklouzne do podprůměru.
Mezi nejuznávanější reprezentanty této apelace patří La Vieille Ferme, Chateau la Verrerie či Ch. Pesquié. Historie zdejšího vinařství váže na tradici z dob příchodu římských legií, ale na významný rozvoj si počkala do 14. století. Těžká církevní krize v dobách papežského schizmatu byla tehdy pravým požehnáním pro rozmach vinařství v celé oblasti jižní Rhóny.
Díky papežům usídleným v Avignonu se proslavilo především Chateauneuf-du-Pape, ale svůj díl přízně si vybraly také rozsáhlé plochy vinic pod Mont Ventoux. V historických záznamech se tak můžeme například dočíst, že na papežském koncilu, konaném roku 1365 ve městě Apt, si papež Urban V. nechal přinést víno z Ventoux a poručil si k němu kandované ovoce naložené ve vinném sirupu.
Tato poněkud překvapivá volba svědčí o tom, že tehdejší vína musela být velmi sladká, ačkoli dnes jednoznačně dominují vína suchá - červená, růžová a v malé míře i bílá.
Mont Ventoux je pro mnohé příslušníky cyklistického národa Mekkou, kterou musí za život alespoň jednou zdolat. Bez ohledu na kruté podmínky a nelidskou dřinu.
Vína z Cótes du Ventoux se snaží tuto námahu vynahradit - jsou udělána tak, aby je každý mohl zdolávat často, bez námahy a s velkým potěšením.
