Čtvrteční zvýšení sazeb o 125 bazických bodů (1,25 procentního bodu) je nejprudší od roku 1997. Na svém posledním měnovém zasedání v září bankovní rada zvedla sazby o 0,75 procentního bodu.
Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení bankovních vkladů a úvěrů, tehdy stoupla na 1,5 procenta. Pro toto rozhodnutí v září hlasovalo pět členů rady ČNB. Dva z nich hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny. I nynějšího hlasování se účastnilo všech sedm členů bankovní rady.
Zdroj: ČNB
Vyšší úroky povedou k dražším úvěrům na investice a provoz pro firmy, domácnostem zase zdraží půjčky na bydlení. Většina ekonomů prudké zvýšení sazeb očekávala, jejich odhady se však pohybovaly v rozmezí 0,5 až 0,75 procentního bodu. V podobném duchu se v uplynulých týdnech vyjadřovali i zástupci ČNB, například viceguvernér Tomáš Nidetzký nebo člen bankovní rady Tomáš Holub.
Hlavním důvodem zvednutí sazeb je prudké zdražování. „Většina bankovní rady zjevně cítí potřebu razantně reagovat na růst cenových tlaků v české ekonomice s tím, že se inflační rizika v uplynulých týdnech dále zvýšila,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč.
Zdroj: ČSÚ
Meziroční inflace v Česku se v září vyšplhala na 4,9 procenta, čímž překonala očekávání analytiků i samotné ČNB. Centrální banka se snaží inflaci udržovat na hodnotách kolem dvou procent.
Hypoteční mejdan končí, úvěry podraží a klesne zájem o refinancování |
„I přes rychlé zvyšování sazeb stále platí, že tento nástroj bude inflaci brzdit velmi pomalu, protože jeho vliv se projeví až v horizontu alespoň jednoho roku,“ komentoval zvýšení sazeb hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Z krátkodobého hlediska by podle něj mohla mírně pomoct silnější koruna, která posílila k hodnotě 25,40 Kč za jedno euro.
Seidler také upozornil, že globální inflační vlivy spojené s růstem cen energií se v tuzemské inflaci začnou projevovat až v příštích měsících.
Růst sazeb odmítl premiér Andrej Babiš, který byl kritický už k předchozí úpravě sazeb. Rozhodnutí ČNB je podle něj naprosto nesmyslné. Místo aby ČNB podpořila ekonomiku, nechá vydělat bankám, zdražování nezabrání, řekl.
Eurozóna je stále na nule. Podobnou sazbu v Evropě nenajdete, stejnou sazbu má Chile. Pokud si pánové z ČNB myslí, že tímto zastaví růst ceny energií, ropy, plynu a emisních povolenek, tak jsou skutečně mimo. Ten, kdo toto jejich dobrodružství zaplatí, bude bohužel náš občan.
Cílem je sazba mezi 2,5 a třemi procenty
ČNB začala úrokové sazby zvyšovat v červnu a spolu s Maďarskou národní bankou tak jako jedna z prvních zahájila utahování měnové politiky. Následně začaly měnovou politiku zpřísňovat také například centrální banky Polska, Rumunska nebo Norska. Předtím držely sazby nízko ve snaze pomoct ekonomikám překonat pandemickou krizi.
„Náš nejhorší scénář už není spojený s uzavíráním ekonomiky kvůli covidu, ale s rizikem, že se očekávání ohledně vývoje inflace vymknou kontrole,“ řekl před dvěma týdny člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub.
PŘEHLEDNĚ: Proč ČNB zatáhla za záchrannou brzdu a rázně zvedla sazby |
Podle viceguvernéra ČNB Tomáše Nidetzkého směřuje ČNB kvůli inflaci k úrokovým sazbám v rozmezí od 2,5 do tří procent. „Teď nedokážu říci, zda to bude už koncem letošního roku nebo začátkem příštího,” řekl minulý týden agentuře Reuters.
