„V zemi byla obnovena cenová stabilita. Boj s inflací ale nekončí. Základní sazba postupně klesla ze sedmi procent. Přesto zůstává přísná měnová politika. I nadále vidíme v ekonomice proinflační tlaky, jejich zesílení by znamenalo, že by se inflace odpoutala k horní hranici tolerančního pásma. Proto budeme velmi pečlivě zvažovat další snížení,“ řekl na tiskové konferenci guvernér ČNB Aleš Michl a dodal, že proces snižování může být kdykoli zastaven. Dotaz, kde sazby budou koncem roku, guvernér nechtěl komentovat.
Bankovní rada začala sazby snižovat v prosinci poté, co rok a půl udržovala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Nejprve ji snížila o 0,25 procentního bodu, letos následovala čtyři dvojnásobná snížení.
Členové bankovní rady ve svých mediálních vystoupeních týden před jednáním většinou mluvili o pravděpodobném zpomalení uvolňování měnové politiky, viceguvernér Jan Frait ale nevyloučil ani pokračování v půlbodovém snižování sazeb.
Sazby ČNB budou klesat pomaleji, věří analytici. Rozhodne se ve čtvrtek |
Trh snížení o čtvrt procentního bodu čekal. „Na základě dosavadních mediálních signálů členů bankovní rady předpokládáme, že dojde ke snížení úrokových sazeb o tradiční čtvrtku a bankovní rada dosavadní tempo snižování sazeb zpomalí,“ uvedl ještě před zasedáním hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Centrální bankéři přitom zpomalili tempo snižování sazeb navzdory zprávám z ekonomiky. „Ekonomická data zveřejněná od posledního zasedání centrální banky hovořila spíše ve prospěch dalšího snížení o půl procentního bodu,“ všímá si Martin Gürtler, analytik Komerční banky.
Inflace, proti níž jsou vyšší úroky hlavní zbraní, se v červnu vrátila na dvouprocentní cíl centrální banky. Klesla i pro měnovou politiku důležitá jádrová inflace, která v červnu dosáhla 2,2 procenta meziročně, zatímco ČNB čekala 2,6 procenta.
Významně ale za květnovou prognózou ČNB zaostává výkon ekonomiky, který vysoké sazby brzdí. Hospodářství mezičtvrtletně vzrostlo jen o 0,3 procenta ve druhém čtvrtletí. Oproti loňsku o 0,4 procenta.
„Bankovní rada tak ve výsledku pokračuje ve svém obezřetném přístupu a spíše než optimální reakci na vývoj ekonomiky a inflace upřednostňuje předcházení proinflačních rizik. Ta jsou podle vyjádření bankovní rady spojena hlavně s pokračujícím rychlým meziročním růstem cen služeb, vyšší dynamikou mezd a oslabením české koruny,“ vysvětluje ekonom.
Korunu nechalo rozhodnutí bankéřů ještě o kousek snížit sazby chladnou. „Už v minulém týdnu na základě inflačních dat začaly prosakovat informace, že ČNB opět sníží sazby, koruna reagovala dalším oslabením, a to až do výše 25,50 koruny za euro. Další oslabení koruny tedy nečekám. Kurz se nyní bude pohybovat mezi 25,30 až 25,50 za euro,“ očekává šéf platební společnosti EasyChange Matěj Novák.
Ve tři odpoledne, krátce po oznámení rozhodnutí centrálních bankéřů, se kurz koruny vůči evropské měně pohyboval u 25,4 koruny.
Guvernér ČNB na tiskové konferenci představil také novou makroekonomickou prognózu centrální banky. „Ekonomika je stále pod jejím potenciálem. Proti ní působí hlavně utlumená důvěra domácností a firem ohledně ekonomické situace v zemi,“ vysvětlil guvernér.
Prognóza čeká, že inflace v následujících měsících bude u dvou procent, může ale v závěru roku mírně vzrůst. Průměrná inflace by letos měla být 2,2 procenta, příští rok u rovné dvojky.
Inflace by podle banky mohla být vyšší, pokud by došlo k nadměrnému utrácení ve veřejném sektoru anebo pokud by příliš rychle rostly mzdy. V budoucnu by mohlo být rizikem i množství peněz v oběhu, pokud by výrazně oživila poptávka po úvěrech.
Tuzemská ekonomika letos vzroste o 1,2 procenta, v příštím roce růst zrychlí na 2,8 procenta. K tomu přispějí zejména domácnosti, které by měly začít více utrácet.
Hypotéky zlevní. Nejen díky ČNB
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
Aktuálně se nové hypoteční úvěry podle Hypoindexu prodávají za průměrných 5,49 procenta. Brzy by se ale zájemci o vlastní bydlení mohli dočkat nižších úroků. Zásluha centrálních bankéřů to ale bude jen částečně.
Více než sazby České národní banky totiž cenu hypotečních úvěrů ovlivňují takzvané úrokové swapy. Ty představují cenu peněz na mezibankovním trhu, kam si banky chodí půjčovat i na hypotéky. Právě ta ještě koncem jara prudce rostla. V květnu se pohybovala kolem 4,2 procenta, což byl nejvyšší úrok od půlky listopadu.
V poslední době už ale tato klíčová sazby klesá. „V současnosti se pohybuje na nejnižší úrovni v letošním roce, a to nejen z důvodu očekávání vývoje tuzemských sazeb, ale i vývoje úrokového prostředí v zahraničí. Právě tento zmíněný pokles tržních sazeb otevírá větší prostor pro pokles sazeb hypoték než samotné dnešní snížení sazeb ČNB,“ vysvětluje ekonom Jakub Seidler.
Také hypoteční expert David Eim z Gepard Finance očekává, že nyní je vhodná doba na to, aby banky úvěry o něco zlevnily. „Úrokové swapy opatrně klesají delší dobu, banky přitom se sazbami vůbec nehýbaly. Myslím si, že jedním z důvodů bylo, že čekaly, až vstoupí v září v platnost novela o spotřebitelském úvěru,“ míní.
Novela totiž zatne tipec takzvané bankovní turistice: Situaci, kdy lidé refinancují ještě během fixace úrokové sazby své hypotéky, aby dostali u konkurence lepší nabídku. Dosud to je možné bezplatně, novela ale bankám dává právo si za předčasné splacení v této situaci naúčtovat až procento z nesplacené částky.
„Banky tak chtějí, aby lidi, kteří přijdou vyjednávat o sazbě, přišli v situaci, kdy je to zdarma, naposledy. Proto snížení načasují tak, aby smlouva byla uzavřená po platnosti novely. Vztahuje se totiž až na smlouvy uzavřené od září,“ shrnul pro iDNES.cz Eim.
Kartami zamíchala také Moneta Money Bank, která nyní nabízí hypotéky už od 3,99 procenta. I na to podle Eima budou banky muset reagovat. „Vydělat na tom Moneta nemůže, kupuje si podíl na trhu. Toto si myslím, že je mnohem výraznější impulz než snižování úroku ze strany ČNB. Banky na to budou reagovat. Vznikne tlak, aby sazby snížily,“ uzavírá s tím, že hypotéky by se s koncem roku mohly prodávat za úrok kolem 4,6 procenta.
Zájem o hypotéky tak klesat nebude, proto ani nelze očekávat, že by se zastavilo zdražování nemovitostí. „Úrokové sazby hypoték jsou nyní primárně ovlivňovány mezibankovním trhem, který je zároveň ovlivňován kroky Evropské centrální banky a Fedu. Jejich vliv na výši hypotečních úvěrů začíná být větší než vliv ČNB. Pozastavení snižování úrokových sazeb hypotečních úvěrů nepovede ke snížení jejich objemu, a tedy nezastaví růst cen nemovitostí,“ vysvětluje Jaroslav Ton, spoluzakladatel nemovitostního investičního fondu Salutem.
