Česká národní banka | foto: Profimedia.cz

Základní úroková sazba setrvá na sedmi procentech, nejvýš od roku 1999

  • 34
Bankovní rada České národní banky (ČNB) má za sebou další jednání, na němž rozhodovala o výši úrokových sazeb. Opět se přiklonila k jejich stabilitě, základní úrok tak zůstává na sedmi procentech, kde se nachází od loňského června, a je nejvyšší od roku 1999. Rada poprvé zasedla s dvěma novými členy.

Pro stabilitu hlasovalo šest členů bankovní rady, jeden hlasoval pro zvýšení o čtvrt procentního bodu. „Současná úroveň brzdí růst úvěrů, což brzdí objem peněz v ekonomice,“ uvedl Aleš Michl, guvernér ČNB s tím, že i na příštím zasedání bude rada zvažovat, zda sazby ponechá na stávající úrovni, nebo je zvýší.

„Inflační data jsou momentálně v souladu s poslední prognózou centrální banky a nezavdávají tudíž důvod ke změně jejího postoje. Česká koruna navzdory nedávným turbulencím zůstává relativně silná a pomáhá inflaci dále tlumit,“ zdůvodnil stabilitu sazeb hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová minulý týden pro agenturu Bloomberg uvedla, že odmítá jakoukoli debatu o snižování sazeb, dokud nebude inflace pod deseti procenty. V únoru činila 16,7 procenta, prognóza ČNB očekává její pokles do jednociferné oblasti ve druhé polovině roku. Zvýšení sazeb by Zamrazilová zvážila, pokud by viděla riziko vzniku mzdově-inflační spirály.

„Kombinace klesající inflace, která zřejmě již v červnu spadne pod 10 procent, a silnější koruny dle mého názoru vytvoří v letošním druhém pololetí prostor pro pokles úroků ČNB,“ očekává Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments.

„Z nedávných výroků bankovní rady je ale patrné, že ČNB bude chtít vyčkat na údaje o vývoji mezd a spotřeby domácností v letošním druhém čtvrtletí, jež bude mít k dispozici až na zasedání koncem září,“ doplnil Jáč.

Analytici Komerční banky ve své lednové prognóze odhadují na konci letošního roku základní úrok na úrovni pěti procent. „Na politicky neutrální tři procenta by měla dosáhnout v závěru roku 2024,“ doplnil Jaromír Gec, analytik Komerční banky.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

„Úrokový rozdíl mezi eurovými a korunovými úvěry zůstává nadále velmi vysoký. České firmy tak ve větší míře využívají úvěry poskytované v eurech nebo kvůli přísným podmínkám bank a vysokým úrokovým sazbám hledají alternativní možnosti financování,“ míní Vít Endler, spolumajitel crowdfundingové platformy Fingood.

Poprvé bankovní rada jednala s novými členy, kterými jsou bývalý šéf pojišťovny EGAP Jan Procházka a Jan Kubíček, který vedl Úřad Národní rozpočtové rady. V radě vystřídali Marka Moru a Oldřicha Dědka.

Pozor na růst mezd

Michl během tiskové konference po zasedání rady uvedl, že sice došlo k poklesu cen energií, ale tento pokles se ve spotřebitelských cenách projeví až se zpožděním. „Lednová i únorová inflace byla v souladu s prognózou ČNB. Ve druhé polovině roku bychom se měli dostat na jednocifernou inflaci,“ míní guvernér.

Ten také dodal, že spotřeba domácností dále klesá, a to více, než čekala prognóza. Češi také měli výrazně menší zájem o hypotéky. I to by podle ČNB mělo přispět ke zpomalení inflace. Guvernér dále zmínil, že nezaměstnanost stále zůstává nízká. Mzdy rostly zejména v průmyslu.

„Rada na svém květnovém jednání tento růst vyhodnotí,“ uvedl Michl s tím, že ČNB očekává letos růst mezd o 8,5 procenta. Rychlý růst mezd by podle ČNB podpořil inflaci, stejně tak by ji podpořilo, kdyby vláda nebyla rozpočtově ukázněná.

„Naše kroky budou dostatečné k obnovení cenové stability v zemi,“ ujistil Michl. „Úrokové sazby nemusí být na vrcholu. Na jednání nepadl ani jeden názor, že by se sazby měly snížit,“ dodal.

Na závěr se první muž centrální banky zastavil také u kurzu koruny. „Silnou korunu vítáme, pomáhá tlumit inflaci. Koruna by klidně mohla být i silnější.“

„Trh reagoval mírným zvýšením sazeb na peněžním trhu. Koruna reagovala na spíše jestřábí vyznění celé tiskové konference posílením o zhruba deset haléřů k 23,55 koruny za euro,“ dodal Jan Vejmělek, ekonom Komerční banky.

14. prosince 2022

,