Ekonomové takové rozhodnutí očekávali jak vzhledem k předchozím vyjádřením členů bankovní rady, tak i předchozím rozhodnutím japonské, americké i evropské centrální banky.
Zatímco ještě v únoru dávala optimistická data o nízké inflaci záminku k debatám o mírném budoucím snižování sazeb, konflikt v Perském zálivu tuto možnost odsunul.
Zvyšování sazeb zatím není nutné
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozorňuje, že čím delší konflikt bude, tím větší inflační efekty postihnou nejenom českou ekonomiku. „Ty pak mohou pootevřít okno příležitosti pro ČNB, aby na potenciální inflační rizika reagovala. Teprve pak se totiž začnou přelévat vyšší náklady do cen v obchodech i do faktur za služby.“
Inflace v únoru klesla nejníž za deset let, výhled komplikuje válka |
„Scénář zvyšování úrokových sazeb podle nás přijde na přetřes až ve chvíli, kdy bude zřejmé, že se nárůst cen energií začne promítat také do ostatních složek inflace,“ míní ekonomický a strategický výzkumník Komerční banky Martin Gürtler.
„Samotný nárůst cen energií je externí povahy a centrální banka s tím příliš nezmůže, na druhotné efekty by ale již reagovat nejspíše musela. Síla bude záviset i na síle tuzemské poptávky. Ta ve výsledku rozhodne to tom, do jaké míry by mohli prodejci promítnout zvýšené náklady na energie do konečných cen,“ dodává.
Podle šéfa platformy Fingood Ondřeje Kozla se ČNB do navyšování sazeb příliš nepožene, pokud to nebude nezbytně nutné. Nebude totiž chtít komplikovat přístup k úvěrům ani domácnostem, ani firmám.
Hrozí návrat inflační vlny, zní z ECB. Zvýšení sazeb je na spadnutí |
Analytik investiční společnosti UNIQA Václav Franče upozornil, že ve srovnání s rokem 2022 je výhoda, že inflace je aktuálně nízká a stabilizovaná. „Nevýhodou je, že tentokrát bude průsak cen energií do spotřebitelských cen rychlejší, než byl v roce 2022. Inflační doložky už jsou standardní součástí smluv a zaměstnanci se také naučili si říkat o vyšší mzdy.“
Sazby zmrazila také ECB a americký Fed
Evropská centrální banka ponechala úrokové sazby rovněž beze změny, klíčová depozitní sazba tak zůstává na dvou procentech. I v eurozóně ale hrozí, že růst cen energií způsobí, že inflace do několika měsíců výrazně překročí dvouprocentní cíl ECB. To by mohlo centrální banku v budoucnu donutit ke zpřísnění měnové politiky, aby zabránila situaci, kdy se rychlý růst cen stane trvalým jevem.
„Válka bude mít prostřednictvím vyšších cen energií podstatný dopad na krátkodobou inflaci,“ uvedla ECB. „Její střednědobé důsledky budou záviset jak na intenzitě a délce trvání konfliktu, tak na tom, jak ceny energií ovlivní spotřebitelské ceny a ekonomiku,“ dodala.
Americká centrální banka Fed podle očekávání také ponechala základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 3,50 procenta až 3,75 procenta. Inflace podle centrálních bankéřů zůstává zvýšená, nárůst počtu pracovních míst nízký a míra nezaměstnanosti se v posledních měsících téměř nezměnily.
