„Bankovní rada ve svých prohlášeních pokračuje ve zdůrazňování proinflačních rizik. Mezi ty tradičně patří zvýšený růst cen služeb a s tím související rychlý růst cen nemovitostí. Nyní, kdy prohlášení pravděpodobné nové vlády indikují navýšení výdajů do ekonomiky, a tedy i riziko více expanzivní fiskální politiky nabývá reálných rozměrů, by tedy obezřetnost ČNB měla být o to větší,“ uvedl analytik Komerční banky Martin Gürtler.
Právě fiskální politika vznikajícího kabinetu se na dalším vývoji může odrazit velmi výrazně. „Bude zcela zásadní, jak se nová vláda postaví k sestavování rozpočtu. Právě fiskální politika totiž může rozhodnout o tom, zda bude mít ČNB prostor ke snižování sazeb v příštím roce,“ říká Matěj Novák, člen představenstva České fintech asociace a šéf společnosti EasyChange.
Právě kvůli rozpočtovému výhledu už například Komerční banka v nové prognóze další snížení úrokových sazeb neočekává. „Základní repo sazba by podle nás měla po delší dobu zůstat na současných 3,5 procenta,“ míní Gürtler.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
