Na posledním měnovém jednání na počátku srpna nechala rada úrokové sazby také stejné. Naposledy je změnila 7. května, kdy snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta.
Nejistotu ale podle ekonomů vyvolává další vývoj kolem šíření koronaviru, který by mohl v extrémním případě vést až ke spuštění alternativních nástrojů měnové politiky, jako jsou například devizové intervence.
Zdroj: ČNB
„Trh začíná z důvodu zhoršující se epidemiologické situace spekulovat o dalších případných krocích centrální banky. Ačkoli se zotavení ekonomiky příchodem druhé vlny zpomalí, prozatím se nedomníváme, že by druhá vlna a navazující restrikce způsobily tak závažné škody, aby ČNB musela přistoupit k dalším nestandardním nástrojům měnové politiky,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. V tuto chvíli tak nadále předpokládá dlouhodobější stabilitu sazeb, a to nejméně do poloviny příštího roku.
„Osobně si myslím, že ČNB může držet úrokové sazby beze změny až do konce roku 2021 s tím, že příští pohyb úroků bude směrem nahoru - ovšem až v roce 2022, tedy později, než jak to vidí srpnová prognóza z dílny centrální banky,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Klíčové ale podle něj bude, zda se ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku dokáže Česko vyhnout zásadnějším uzavírkám v ekonomice, protože případný opětovný propad ekonomické aktivity by byl podle něj v diskusích centrálních bankéřů argumentem pro další uvolnění měnové politiky.
Předtím snížila rada úrokové sazby dvakrát v březnu. Cílem bylo zmírnit dopady šíření koronaviru na ekonomiku. Naposledy byla základní úroková sazba na 0,25 procenta od srpna do listopadu 2017. Před pandemií v únoru byla základní sazba na 2,25 procenta.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
