„Rada bude považovat za potřebné ještě chvílí vyhodnocovat vývoj ekonomiky po konci kurzového závazku, než přistoupí k rozhodnutí o změně úrokových sazeb. Zároveň mohou v ČNB panovat obavy z nadále uvolněné měnové politiky Evropské centrální banky,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Podle něj by ale mírný růst sazeb nevedl k natolik velkému přílivu kapitálu a následnému posílení koruny, které by znamenalo pro ekonomiku přílišné utažení měnových podmínek.
Zvyšování sazeb ekonomové očekávají nejdříve ve druhé polovině roku, prognóza ČNB počítá s růstem sazeb ve třetím čtvrtletím. „První růst sazeb nadále očekáváme v druhé polovině letošního roku, nejpravděpodobněji na listopadovém jednání, prozatím však nelze vyloučit ani zářijový termín,“ uvedl Seidler. I podle ekonoma Komerční banky Viktora Zeisela je pravděpodobné, že zvýšení sazeb přijde až ve čtvrtém čtvrtletí.
Kroky ČNB budou podle analytiků záviset na vývoji kurzu koruny. Několik členů bankovní rady včetně guvernéra Jiřího Rusnoka uvedlo v posledních dnech, že posilování koruny může zvyšování úrokových sazeb oddálit. Koruna se aktuálně obchoduje kolem 26,30 Kč/EUR. „Od 6. dubna, kdy se bankovní rada rozhodla závazek zrušit, koruna posílila o 2,8 procenta. Toto posílení ekonomiku nedusí a pomáhá centrální bance snižovat cenový růst,“ uvedl Zeisel. Silnější koruna zlevňuje zboží z dovozu a brzdí inflaci.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům nižší úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem například levnější půjčky na bydlení.
