Metropolitní spořitelní družstvo (MSD) podle banky zásadním způsobem porušovalo povinnost mít funkční řídicí a kontrolní systém a v jeho rámci pak systém řízení rizik, zejména systém řízení úvěrového rizika. Úvěrové riziko záložny bylo řízeno jen formálně a družstvo tak bylo vystaveno riziku nesplacení úvěrů, které byly v tak velkém rozsahu, že ohrožovalo stabilitu družstva a majetek vkladatelů.
Záložna podle centrální banky poskytovala úvěry ve výši desítek i stovek milionů korun k financování nekonkrétních, neověřených i nereálných podnikatelských záměrů a neprověřovalo při tom řádně bonitu žadatele o úvěr či jeho předpoklady pro řádné a včasné splacení úvěru. Zároveň ignorovala podle banky vazby svědčící o možném propojení jednotlivých žadatelů o úvěr a nezabývala se dalšími riziky spjatými s úvěrovými obchody.
Fond pojištění vkladůVklady občanů i firem u bank, stavebních spořitelen a družstevních záložen, které mají sídlo v České republice, jsou ze zákona pojištěny u Fondu pojištění vkladů, a to včetně úroků, do výše maximálně 100 tisíc eur (asi 2,7 milionu Kč) na jednoho klienta. Náhrady se poskytují do 100 procent jejich výše, spoluúčast není do této výše žádná. Podrobnější informace jsou k nalezení zde. |
Spoléhala se jen na poskytnuté zajištění, jehož hodnotu akceptovala navzdory zřejmým nesrovnalostem při jejím určování. Po poskytnutí úvěru MSD neprověřovalo, zda poskytnuté prostředky byly využity v souladu s deklarovaným účelem a nakolik reálné bude jejich splacení.
"Vzhledem k charakteru, systematičnosti a rozsahu nedostatků shledala ČNB odnětí povolení jako jediné možné a efektivní řešení, které zajistí, že majetek vkladatelů družstva nebude dále ohrožován," uvedl mluvčí ČNB Marek Petruš s tím, že rozhodnutí nabylo právní moci 18. prosince 2013.
Záložna: ČNB jednala účelově a likvidačně
Družstvu se postup ČNB nelíbí a od počátku ho kritizuje, protože se domnívá, že mu banka křivdí. "Postup České národní banky vůči Metropolitnímu spořitelnímu družstvu byl od samého počátku nestandardní, účelový a likvidační a z našeho pohledu předem rozhodnutý," stojí v prohlášení MSD zaslanému médiím.
V průběhu celého správního řízení vyšlo podle družstva najevo, že ze strany České národní banky bylo postupováno cíleně a byla mu odejmuta jeho procesní práva. ČNB se podle MSD nezabývala dostatečně argumenty záložny i nezávislých znalců v oboru bankovnictví a finančnictví.
"S ohledem na výše uvedené skutečnosti nám nezbylo nic jiného než podat trestní oznámení na neznámého pachatele k rukám Nejvyššího státního zastupitelství v Brně za účelem prověření všech okolností vedoucích k likvidaci Metropolitního spořitelního družstva a sektoru družstevních záložen," stojí dále v prohlášení.
ČNB: Konec záložny neohrožuje finanční systém
Centrální banka MSD dále doporučuje vyčkat na jmenování likvidátora, který posoudí aktuální situaci a určí postup likvidace. Likvidátora na návrh ČNB jmenuje soud.
ČNB vzala družstvu povolení poté, co v květnu vydala předběžné opatření, kterým kampeličce zakázala přijímat vklady a poskytovat úvěry. Následně centrální banka rozhodla v září v prvostupňovém rozhodnutí odejmout družstvu povolení působit jako družstevní záložna, proti kterému však MSD podalo rozklad. Bankovní rada ČNB rozklad zamítla poté, co jej projednala rozkladová komise ČNB.
Stabilita finančního sektoru není podle centrální banky odejmutím povolení MSD narušena. "I přes několikanásobný nárůst bilanční sumy družstevních záložen v posledních letech představují tyto instituce stále nepatrný segment finančního trhu. ČNB situaci na finančním trhu a v jednotlivých sektorech průběžně analyzuje a dává podněty k regulatorním změnám," dodal Petruš.
