Podle guvernéra ČNB Aleše Michla sice se zvýšením sazeb počítal základní scénář makroekonomické prognózy, většina rady ale upřednostnila snahu zachovat stabilní podmínky pro ekonomiku. Pro stabilitu bylo pět členů bankovní rady, dva by upřednostnili růst na 7,75 procenta.
„Podle makroekonomického modelu bychom teď měli výrazně zvýšit úrokové sazby a za pár čtvrtletí je výrazně snižovat. Většina rady se rozhodla vyslat jasné poselství a být kotvou stabilizující podmínky v ekonomice,“ vysvětlil rozhodnutí guvernér.
„Na příštím zasedání vyhodnotíme data a rozhodneme, zda sazby zvýšíme, nebo je necháme stabilní. Tak budeme pokračovat každé další zasedání,“ dodal Michl.
Mzdy se o inflaci zvyšovat nemohou, ohrozilo by to zaměstnanost, říká bankéřka |
Hlavní ekonom Deloitte David Marek zachování sazeb při prognóze, která předpokládá jejich zvýšení, kritizoval. Podle něj by makroekonomický model směřoval ke zvýšení sazeb na osm až 8,5 procenta. „ČNB přesto nic nedělá. Tento postup na důvěryhodnosti ČNB nejspíše nepřidá. Možná i toto přispívá k tomu, že inflační očekávání nadále stoupají,“ uvedl.
„Sedm procent je nyní dostatečně vysoko. Sazby už svou práci odvádějí, vidíme ochlazený trh s hypotékami, zpomaluje spotřeba domácností. Propad zažívají také nové korunové úvěry v podnikové sféře. Další navýšení sazeb by podnikům už tak složitou situaci ještě ztížilo,“ vysvětlila důvody pro stabilní sazbu v rozhovoru pro MF Dnes viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová.
Stabilní sazby vítá Lucie Drásalová, hypoteční specialistky ze Sirius Finance. Další zvýšení by totiž mohlo znamenat ještě větší ochlazení na trhu s hypotékami. „Poptávka po nových hypotékách je už tak velmi nízká. Jakékoliv citelné zvýšení sazeb by bylo pro klienty již velmi složité,“ uvedla.
Podpora koruny bude pokračovat
Analytici ponechání sazeb na současné úrovni očekávali. Podle nich tomu nahrával i vývoj inflace, která sice v září vzrostla na 18 procent ze srpnových 17,2 procenta, zůstala ale o 2,4 procentního bodu pod odhadem ČNB.
„Základní úroková sazba podle naší prognózy zůstane na současných sedmi procentech až do srpna příštího roku, kdy by mohla začít postupně klesat. Ještě na konci roku 2023 by se ale měla pohybovat poblíž pěti procent a politicky neutrální hladiny tří procent by měla dosáhnout až v závěru roku 2024,“ očekává Martin Gürtler, ekonom Komerční banky.
Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank uvedl, že tamní analytický tým čeká, že ČNB bude nadále pokračovat také v intervencích na podporu koruny.To na tiskové konferenci po zasedání potvrdil i guvernér Michl.
„V posledních týdnech byla aktivita centrální banky na devizovém trhu umírněnější a podle předběžných dat v říjnu nemusela být aktivní vůbec,“ uvedl Zámiš s tím, že první snížení sazeb čeká až v druhé polovině příštího roku.
„Stále ale v ekonomice zůstávají proinflační hrozby, při jejichž zhmotnění by bankovní rada mohla na konci roku naopak přistoupit ke krátkodobému zpřísnění měnové politiky,“ doplnil.
Za hranicemi sazby šponují
V jiné situaci jsou zahraniční centrální banky. Například Americká centrální banka ve středu zvedla své úrokové sazby již počtvrté za sebou o 0,75 procentního bodu na nejvyšší úroveň za téměř 15 let.
Její šéf Jerome Powell zároveň nevyloučil další růst. Připustil ale, že příště může být navýšení menší. Úroky by i tak ve výsledku podle Powella mohly být výše, než se dříve předpokládalo. Na tento výhled reagovaly americké akcie poklesem.
Inflace znovu zrychluje. V září ceny meziročně vzrostly o 18 procent |
Základní úrok navýšila koncem října také Evropská centrální banka, která stejně jako její americký protějšek přidala 0,75 procentního bodu. Sazba je tam ale stále nízko, a to jen na dvou procentech. ECB totiž boj s inflací, která v eurozóně dosahuje deseti procent, komplikuje předlužené jižní křídlo. Tomu totiž vysoké úroky prodražují dluh. Šéka ECB Chrisitne Lagardeová ale uvedla, že může přijít i další zvýšení.
Do třetice o srovnatelných 0,75 procentního bodu zvýšila sazby i Bank of England. Přikročila tím k nejvýraznějšímu zvýšení úroků za 33 let. Základní úroková sazba se tak vyšplhala na tři procenta a je na nejvyšší úrovni od roku 2008. Centrální banka zároveň uvedla, že britská ekonomika už vstoupila do recese, která by mohla trvat až do poloviny roku 2024.
Ekonomika příští rok klesne
Centrální banka na základě své prognózy snížila odhad inflace, letos podle ní vystoupá na průměrných 15,8 procenta. V srpnu odhadovala její růst na 16,5 procenta. V příštím roce ČNB počítá s poklesem spotřebitelských cen na 9,1 procenta, ještě v srpnu odhadovala snížení na 9,5 procenta.Do konce roku ČNB očekává inflaci pohybující se kolem 20 procent. Do roka a půl má podle prognózy klesnout k žádoucí úrovni kolem dvou procent.
„Naše kroky budou dostatečné k tomu, aby obnovily cenovou stabilitu. Rada je připravena adekvátně reagovat na inflační tlaky,“ ubezpečil Michl.
Jako proinflační hrozbu vnímá rada ČNB například rychlejší růst mezd. „Čekáme růst mezd o 6,3 procenta napříč ekonomikou,“ uvedl Michl s tím, že vnímá riziko mzdově-inflační spirály.
V příštím roce pak centrální banka čeká pokles ekonomiky o 0,7 procenta. Letos čeká růst HDP o 2,2 procenta. V předchozí srpnové prognóze přitom ČNB pro letošek počítala s růstem o 2,3 procenta a příští rok o 1,1 procenta. Pro srovnání loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta.
