Odborový předák Josef Středula.

Odborový předák Josef Středula. | foto: Petr Kozlík, MAFRA

Minimální mzda by měla stoupnout o 1500 korun, chtějí odbory

  • 114
Minimální mzda by v příštím roce měla stoupnout z 12200 korun na 13700 korun. Při jednání s vládou to bude požadovat největší stavovská organizace Českomoravská konfederace odborových svazů. „Chtěli bychom se přiblížit až k padesáti procentům průměrné mzdy,“ řekl odborový předák Josef Středula.

Minimální mzda se zvyšovala pravidelně od roku 2016, kdy stoupla o 700 korun na 9900 korun. ČMKOS má za to, že s ohledem na rychlý růst průměrných mezd v loňském roce stoupla minimální mzda málo.

„Naše představa se blíží Slovensku. Dosáhnout podílu minimální mzdy na průměrné mzdě ve výši padesát procent. V tomto poměru patříme v Evropě k nejhorším zemím,“ řekl Středula na tiskové konferenci. „Země kolem nás mají minimální mzdu kolem 45 procent nebo nad touto úrovní,“ dodal.

S požadavkem na zvýšení minimální mzdy půjdou odbory na jednání s vládou a později i se zaměstnavateli. ČMKOS upozornila na různé možnosti dohody. Jednou z nich je zákonná klauzule v zákoníku práce. V současné době se navýšení řeší nařízením vlády.

Podle předáka odborů by se mělo vyplatit pracovat a mzdy navyšovat i vzhledem k růstu důchodů, které po navýšení dosáhnou o něco vyšší úrovně - přiblíží se k 13,5 tisícům korun.

Může se hodit

Hospodářská komora (HK ČR) viní odbory z populismu. „Je přece jasné, že zvyšování minimální mzdy přibližování českých výdělků příjmům v západních zemích nezajistí. Cestou ke zvýšení mezd je vyšší produktivita práce a s ní související orientace na výrobky s vyšší přidanou hodnotou,“ uvedl prezident Vladimír Dlouhý.

HK ČR upozornila, že práci v tuzemsku zatěžují jedny z nejvyšších odvodů v zemích OECD a velký díl z navýšení minimální mzdy si ukousne stát na daních a odvodech.

Úkolem minimální mzdy je ochrana zaměstnanců, jejichž příjem nesmí klesnout pod danou úroveň.

S eurem nespěchejme

Odbory také uvítaly současné politické a veřejné klima, které nepřeje přijetí eura. Nejdříve by se podle nich měly v České republice mzdy přiblížit vyspělejším zemím Evropy a posílit kurz koruny vůči euru.

Rychlé přijetí eura by bylo podle ČMKOS rizikem pro ekonomiku a ohrozilo by strategii „Konec levné práce“, prostřednictvím které chtějí odbory snížit propast mezi Českem a západními zeměmi. „Rozdíl ve mzdách je obrovitý. Česká republika se mzdou 10 eur na hodinu a další nové členské státy jsou v nejnižších polohách. Oproti 33 eurům v Německu. Výkon ekonomiky je přitom na 88 procentech, produktivita kolem 60 procent, ale mzdy jsou na 30 procentech,“ řekl Středula.

Pro Čechy je navíc výhodnější vstoupit do eurozóny při silnějším kurzu koruny vůči euru, uvádí analýza konfederace. Při průměrné mzdě 31646 korun měsíčně, což je hodnota z posledního čtvrtletí, by se kurz 27 korun za euro přepočetl na 1174 eur, avšak kurz 24,30 (podle ČMKOS i ČNB se k němu Česko přiblíží v příštím roce) by znamenal příjem ve výši 1302 eur.

„Posilování kurzu přináší profit všem, nejen vybraných exportérům jako při oslabování kurzu. Efekt ekonomického růstu se rozprostírá na celé obyvatelstvo. Od důchodců přes zaměstnance,“ uvedl ekonom odborů Martin Fassmann. 

Středula dodal, že kdyby nedošlo ke kurzovnímu posunu, na úroveň  vyspělejších zemí se nedostaneme.  

„Kdyby kurz posílil o 20 procent a rychlost konvergence by byla podobná jako předchozích deset let, tak se dostaneme na úroveň Rakouska a Německa za 50, resp. 45 let. A to jsme optimisticky naladěni. Kdybychom se chtěli přiblížit k Norsku, tak máme ještě chvíli čas, necelých pět století,“ dodal.