Trumpova administrativa v sobotu oznámila zavedení 25procentního cla na všechno zboží z Kanady a Mexika a desetiprocentní clo na zboží z Číny. Výjimku představovaly energetické produkty z Kanady, na které se mělo vztahovat desetiprocentní clo.
Americká cla na kanadské a mexické zboží se o měsíc odkládají, což po telefonickém rozhovoru oznámili mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová, kanadský premiér Justin Trudeau a americký prezident Donald Trump. Jednání mezi zeměmi mají pokračovat.
V případě Číny však nová cla začala platit. Peking již avizoval zavedení odvetných cel na řadu amerických produktů. Čína také podala stížnost u Světové obchodní organizace (WTO).
Zatím není jasné, jaké clo uvalí USA na země EU a jaké to bude mít dopady na českou ekonomiku. Podle odborníků však lze očekávat, že se Trumpova vláda následně zaměří na obchodní partnery, s nimiž mají Spojené státy nejzápornější obchodní bilanci. Kromě Číny, Mexika a Kanady je to Evropská unie a to zejména Německo, Irsko a Itálie. Z asijských zemí může následovat Vietnam, Japonsko, Jižní Korea a Indie.
Pár telefonátů a cla o měsíc odložena. Trump se dohodl s Mexikem a Kanadou |
Na země EU by se nejspíš mohla vztahovat všeobecná cla ve výši deset až dvacet procent. Pokud se tak stane, je třeba počítat s tím, že dojde k významnému poklesu obchodu mezi USA a EU, upozorňuje Svaz průmyslu a dopravy.
„Spojené státy jsou naší desátou nejdůležitější exportní destinací. Naše závislost na americkém trhu tedy není příliš velká, je to 2,8 procenta z celkového exportu za prvních 11 měsíců loňského roku. Ale případný výrazný pokles exportu EU do USA, kam putuje přibližně pětina celkového vývozu, by měl nepřímý negativní dopad na české firmy kvůli jejich silné provázanosti s evropským trhem,“ říká Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy.
V případě Třineckých železáren představuje objem exportu do USA pouze jedno až dvě procenta celkové produkce. „Drtivá většina naší produkce směřuje do Evropy. Zavedení cel však bude mít velmi pravděpodobně nepřímý negativní dopad na situaci na evropském trhu. Výrobci budou hledat nová odbytiště zejména v zemích EU,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí podniku Petra Macková Jurásková.
Cla přicházejí, pykat bude i Evropa, řekl Trump. Kanada zkoumá, jak se pomstít |
Jiří Hynek, prezident a výkonný ředitel Asociace obranného průmyslu (AOBP) se domnívá, že k nějakému zavedení cel ze strany USA určitě dojde. „Nemyslím, že by se jednalo o plošné zavedení. Spíše se to bude vztahovat na některé konkrétní výrobky,“ řekl pro iDNES.cz.
Jak dodal, český obranný průmysl to nezasáhne. „Nemyslím si, že by nějaká cla v této oblasti byla zavedena. Ale i kdyby tomu tak bylo, nebude to mít žádný dopad na náš export do USA. Už dnes je americký trh v oblasti vojenských technologií natolik protekcionistický, že ho cla nijak neovlivní,“ potvrdil Hynek.
Podle šéfa AOBP však Brusel není na jednání s Trumpem připraven. „Myslím, že Evropská komise není připravena na nic. Natož na tuto situaci. Z její strany pravděpodobně budou provedeny nějaké odvetné kroky, ale jenom proto, aby veřejnosti ukázala, že něco činí,“ uvedl. „Obávám se, aby tato odvetná opatření ve svých důsledcích nepoškodila více evropský průmysl než americké výrobce,“ dodal.
Polské ekonomice narostly svaly, Čechům spíš tuk, říká Radek Špicar |
Viceprezident Svazu průmyslu Radek Špicar potvrzuje, že zavedení cel ze strany Spojených států by negativně ovlivnilo přímé vývozy do USA. „Některé firmy by podle výše cel mohly přemístit část své výroby přímo do Spojených států. Ještě větší dopad by to ale na českou ekonomiku mělo přes reexporty našich dodávek například v německých finálních výrobcích exportovaných do USA,“ uvedl pro iDNES.cz.
Podle něj je potřeba s americkou vládou okamžitě začít jednat a pokusit se ji od zavedení cel odradit. „Celní války nemají vítěze, jen poražené a obě strany Atlantiku mají dost jiných starostí na to, aby si mohly dovolit spolu vést obchodní války,“ říká. Jak dodává, mnohem lepším řešením by byla jednání o narovnaní vzájemných cel a alespoň částečná dohoda o volném obchodu.
Známou slabinou české ekonomiky je silná orientace exportu na trhy EU, kam se podle Svazu průmyslu stejně jako před pěti lety i loni vyvezlo kolem 80 procent vývozu. „Jakékoli hospodářské nebo politické otřesy v těchto zemích tedy mohou mít přímý dopad na českou ekonomiku. Pokusy o rozšíření obchodních vztahů mimo tradiční partnery v EU nejsou moc úspěšné,“ upozorňuje Rafaj.
Český vývoz je charakterizován vysokým podílem výrobků určených jen pro konkrétní odběratele (subdodávky) a nelze tedy očekávat, že se českým firmám podaří výrazněji diverzifikovat, pokud se nestanou hlavními dodavateli finálních výrobků. Podle zástupců Svazu průmyslu se česká ekonomika musí přeorientovat na výrobu s vyšší přidanou hodnotou.
„Větší diverzifikace českého exportu je zásadní pro zajištění stability a odolnosti ekonomiky vůči vnějším šokům. Jinak je zranitelná vůči ekonomickým a politickým změnám v hlavních exportních destinacích,“ říká Jan Rafaj.
Lepší dialog než obchodní válka
Zavedení cel ze stran Spojených států amerických bude mít na evropskou ekonomiku velký dopad. Podle odborníků nelze vyloučit ani propad do recese.
„Přesnější odhad je nemožné rychle udělat, ale německá, a následně i česká ekonomika budou zasaženy nadprůměrně. Trumpova obchodní politika však nezasáhne jen země, na které USA cla uvalí, ale obrátí se proti americké ekonomice samotné,“ říká Vladimír Dlouhý, prezident Evropské asociace obchodních a průmyslových komor Eurochambres.
Dlouholetý prezident Hospodářské komory se domnívá, že deportace velkého množství migrantů, protiopatření zemí, zasažených americkými cly, a další kroky sníží americkou agregátní nabídku, zatímco snížení daní a další zvýší agregátní poptávku.
Trump se inspiruje prezidentem McKinleym. Cla se mají týkat i mědi či léčiv |
„To jednak povede k inflační tlakům v USA, ale hlavně, ve středním a delším období to nesníží obchodní deficit Spojených států, což je hlavní důvod, proč Trump cla zavádí. Makroekonomové jsou transakčně orientovanými politiky někdy označováni za hlupáky, ale na konci dne makroekonomie vždy vítězí,“ zdůrazňuje Dlouhý.
Jak však potvrzuje, Evropská komise v této oblasti nic moc nepřipravuje. „Alespoň o tom nevím a to jsem byl v Bruselu naposledy minulý týden,“ říká šéf Eurochambres. Jak dodává, členové jednotlivých komor se cel obávají, ale konkrétní představu moc nemají. Výjimkou mohou být velké firmy. Podle Dlouhého bude Trumpova obchodní politika dlouhodobě riziková a to jak pro Spojené státy americké, tak i pro Evropu a pro celou světovou ekonomiku. „To platí, i když v některých konkrétních případech data ukazují, že USA mají asi pravdu, že se musí bránit,“ vysvětluje.
Na Trumpova cla budeme reagovat, až se budou dít, říká Jurečka |
V roce 2023 vykázaly USA nejvyšší deficit obchodní bilance na světě a to ve výši 1,15 bilionu amerických dolarů. Prezident Trump považuje obchodní deficity za nejdůležitější metodu pro hodnocení obchodních vztahů a přesun výroby do Spojených států a snížení dovozu považuje za jeden ze svých ústředních politických cílů.
Podle Svazu průmyslu a doprav ČR by v případě zavedení dodatečných cel na evropský dovoz měla Evropská unie adekvátně hájit své ekonomické zájmy. „Protiopatření ze strany EU by měla být zákonná, proporcionální a zacílená. Primárním cílem EU musí být eliminace cel,“ zdůrazňují zástupci Svazu.
