Turista jako spotřebitel
Podle konzultační společnosti McKinsey je dvacet až třicet procent příjmů z prodeje luxusního zboží generováno spotřebiteli, kteří nakupují mimo své mateřské země. Právě evropské prodejny s luxusní módou, kosmetikou a podobným zbožím byly častým cílem čínských turistů. Podle dat firmy McKinsey představovaly v roce 2018 nákupy mimo Čínu více než polovinu výdajů za luxusní zboží tamějších spotřebitelů.
Luxusním značkám na konci dubna svitla naděje. V Číně zažívají značky Louis Vuitton, Gucci a Prada skokový nárůst prodeje. Prodejna francouzských módních doplňků Hermès ve městě Kanton dosáhla v den opětovného otevření obratu 2,7 milionů dolarů. Předpokládá se, že jde o rekord butiku v Číně, píše CNBC.
Rozvoz budoucnosti v Bugatti Veyronu
I přesto nad nejen čínskými kamennými prodejnami visí otazník. Obchod se ve velké míře přesouvá na internet. Například statistiky společnosti Global Payments, která provozuje platební terminály, ukazují, že se maloobchodní prodej v březnu kvůli uzavřeným prodejnám propadl téměř o čtyřicet procent. Naopak, o čtvrtinu stoupl obrat přes platební bránu, kterou firma provozuje.
Luxusní brandy Louis Vuitton, Hermès , Gucci a Prada však v posledních letech utrácely za prostory kamenných prodejen a zejména za jejich design neuvěřitelné částky. Jen pro představu, nejdražší kamenná prodejna s pánskými oděvy The House of Bijan v kalifornském Beverly Hills má před vchodem zaparkovaný automobil Bugatti Veyron, jehož jediným účelem je reklama. Mateřská společnost značky Louise Vuitton LVMH dala v roce 2016 za prodejnu o výměře 584 metrů čtverečních 112 milionů dolarů.
Odpadla zkrášlující procedura
Podle agentury Nielsen citelně poklesl prodej dekorativní kosmetiky. Například v období od 16. března do 12. dubna klesl o 21 procent, cituje agenturu MediaGuru. Prodej klesl například u parfémů o 38 procent a u prostředků na holení o devět procent. Nielsen navíc předpokládá, že prodej tohoto typu zboží se propadne dlouhodobě.
Britsko-mizozemská společnost Unilever produkující výrobky pro péči o tělo a domácnost na konci dubna uvedla, že omezení pohybu, home office, uzavření škol a karantény změnily návyky společnosti v péči o zevnějšek. Lidé zavření doma zkrátka nemuseli procházet onou zkrášlující procedurou začátku dne. Podle Unileveru si lidé méně často myli vlasy, odkládali holení a omezili i spotřebu deodorantů.
Slevy nezaujaly
Další data agentury Nielsen ukazují na zajímavý aspekt nákupního chování Čechů v době pandemie. Podle nich klesl promoční podíl, tedy podíl výrobků nakoupených ve slevové akci, a to celkově o pět procent. Zatímco například minerální vody se v akcích prodávaly lépe, slevy na čisticí prostředky se často minuly účinkem. Promoční podíl u těchto výrobků klesl o 18 procentních bodů.
Roušky jsou a budou v módě
V prvních týdnech po zavedení vládních opatření zažily propad tržeb i internetové obchody s módou. Po dvacetiprocentním poklesu však znovu následoval nárůst a ztráty se vyrovnaly, píše vyhledávač online módy Glami ve svém průzkumu. V týdnu na přelomu dubna a května podle dat největší pokles zaznamenala kategorie děti (o 90 procent) a kategorie šál a šátků (o 71 procent). Je však nutné podotknout, že poptávka po tomto sortimentu strmě rostla během Velikonoc.
Průzkum dále uvádí, že ačkoli se vládní opatření začínají uvolňovat, roušky jsou stále v kurzu. Za týden od 27. dubna do 3. května objednávky tohoto symbolu koronavirové pandemie stouply o 39 procent.
Promítací schizma
Proměny v poptávce spotřebitelů během předešlých měsíců zaznamenaly i e-shopy Mall.cz a Alza. „Menší zájem jsme od vypuknutí koronakrize zaznamenali například u zboží z kategorie digitální foto-video, tedy kamery, fotoaparáty, digitální zrcadlovky, a hůře se prodávaly také projektory nebo plátna,“ uvádí obchodní ředitel Alzy Petr Bena.
Avšak na Mall.cz nabral prodej promítacího zařízení úplně opačný směr. „V souvislosti s uzavřením kinosálů se prodejně dařilo projektorům a promítacím plátnům, které vyrostly o 1 200 procent ve srovnání s loňským rokem,“ uvádí tisková mluvčí Pavla Hobíková.
„Poklesy v prodejích vidíme v posledních týdnech v kategorii cestovních postýlek, která do března letošního roku rostla, nyní ale zaznamenala propad o 25 procent. Celostátní karanténa a častá práce z domova nenahrává ani sortimentu kabelek a doplňků, kde se prodeje také významně propadly,“ říká Hobíková.
Tištěná média
V měsíci březnu se pultový prodej novin snížil o šest procent ve srovnání s únorem. Meziročně o 16 procent. Nejvíc trpí deník Sport, kterému klesl prodaný náklad v porovnání s rokem 2019 o 30,6 procent. Nicméně je důležité zdůraznit, že prodej fyzický novin klesá dlouhodobě, meziročně zhruba o osm procent. Koronavirus tak jen urychlil celkový vývoj.
Mediálních domů se též týká pokles inzerce, která pro ně přitom představuje neodmyslitelný zdroj příjmů. Nezájem inzerentů a snížený prodej novin znamená například pro britský bulvární deník Daily Mirror téměř třetinový pokles příjmů.