Čína tak reaguje na krok Spojených států, které cla na dovoz některých výrobků z oceli vybírají už od 20. března. Země zároveň předložila Světové obchodní organizaci (WTO) k posouzení seznam amerických výrobků, u nichž má v úmyslu zrušit slíbené celní úlevy.
Jakmile Sbor pro urovnávání sporů (DSB) rozhodne, že Spojené státy uvalily cla na dovoz oceli neoprávněně, začne Čína uplatňovat až 24procentní clo na dovoz
sójového oleje, kompresorů či starého papíru.
Není ale jasné, jak by Čína postupovala, pokud by sbor DSB rozhodl ve prospěch Spojených států. "Celní poplatky byly přijaty v reakci na žádost domácích ocelářských firem, které tvrdí, že americká cla na dovoz oceli jim způsobují ztráty kolem 1,2 miliardy dolarů," píše list China Daily.
Bush hasí obchodní spory s EU
Americký prezident George Bush bude tento týden v západní Evropě jednat o tom, jak otupit ostří zhoršujících se vzájemných obchodních vztahů mezi starým kontinentem a USA. Právě Amerika se stala pro svou protekcionistickou dovozní politiku v posledních dnech terčem kritiky i těch největších mezinárodních organizací včetně WTO, MMF a Světové banky.
Na nedávném zasedání více než 40 členských zemí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj v Paříži sice nikdo nikoho přímo nejmenoval, ale všichni věděli, komu jsou varování týkající se rostoucího protekcionismu na světových trzích v době, kdy se velmoci dohadují o vyhlášení dalšího kola liberalizace, adresovány.
Američané se ocitli v palbě kritiky zejména kvůli dvěma sporným krokům. Prvním je vyhlášení kvót na dovoz oceli do USA. Evropská unie proti nim bojuje, jejich zrušení se však prosadit nepovedlo. Proto chce Brusel Američany dotlačit ke snížení cel v jiných oblastech. Jinak hrozí odvetnými sankcemi v hodnotě tří set milionů dolarů.
Kvóty na ocel se týkají celého světa, České republiky se však nedotknou, protože objemy našeho vývozu jsou tak nízké, že americké výrobce neohrožují. Jiná situace je v dalším sporném opatření americké administrativy. Washington totiž prudce zvýšil dotace americkým zemědělcům. Tento krok se již Česka nepřímo dotkne.
Balík nových dotací pro americké farmáře totiž může nepřímo způsobit komplikace pro rozšíření Evropské unie, protože v EU ochabne tlak na reformu dnešní evropské zemědělské politiky. A tato reforma je nutná pro odblokování debaty na téma, jak bude vypadat pomoc EU pro nové členské státy včetně České republiky.
USA na půdě WTO dosud působily jako hlavní síla prosazující, aby se tato reforma v Evropě provedla. Plán, od něhož se dosud očekávalo omezení přímých dotací, se měl mezi členskými státy projednat do konce roku.
Pokud Washington pro své farmáře schválil pomoc (podle oficiálních čísel se mají dotace americkým zemědělcům zvětšit o 80 procent, respektive o 82 miliard dolarů během příštích deseti let, podle nevládních odhadů to ve skutečnosti bude daleko více), pak se v Evropě oslabí již tak nízké šance na to, aby se státy jako Francie, Itálie či Španělsko svých štědrých dotací vzdaly.
Přitom třeba čeští diplomaté spoléhají na to, že snížení dotací uvnitř dnešní EU by mohli dobře prodat doma a snáze přesvědčit domácí veřejnost o tom, že Brusel vlastně nenabízí tak málo. Jinými slovy: jestliže dnes Brusel nabízí kandidátským zemím v přímých dotacích 25 procent toho, co dává stávajícím členům, pokud se stávající členové části dotací vzdají, z 25 procent se rázem může stát 40 nebo i více. "I když se unie tváří, že rozšíření a její vnitřní reforma spolu vůbec nesouvisí, ve skutečnosti je tato reforma pro další jednání s námi velmi důležitá," uvedl jeden z českých diplomatů.
