Situaci na trhu s nelegálními a padělanými cigaretami pravidelně sledují i nejvýznamnější hráči v oboru. Čtyři největší tabákové společnosti se společností Ultex provádějí dvakrát ročně terénní průzkumy, při nichž sleduje reálný výskyt použitých obalů a nedopalků. Poslední dostupná data získaná tímto způsobem potvrzují, že nezdaněné tabákové výrobky představují necelou pětinu tuzemského trhu.
To odpovídá i závěrům studie KPMG z června 2025, realizované pro Philip Morris International. Podle ní se v Česku během roku 2024 spotřebovalo zhruba 980 milionů kusů nelegálních cigaret, z nichž 54 procent tvořily padělky. Celní správa ČR reaguje intenzivnějšími kontrolami, zatímco výrobci posilují forenzní dohled a spolupráci se státními institucemi.
„Podíl nezdaněných cigaret se dlouho a stabilně držel pod deseti procenty. Dnes jsme mezi sedmnácti a osmnácti procenty. Zvlášť výrazně roste kategorie padělků – ještě před několika roky šlo o dvě procenta trhu, dnes už je to víc než pět,“ říká Tomáš Zima, manažer vnějších vztahů společnosti British American Tobacco (BAT). Z dříve okrajového problému se podle něj stává standardní realita domácího trhu – téměř každá pátá vykouřená cigareta není zdaněná. Nelegální výrobky a padělky se navíc šíří různými distribučními kanály, od klasických pohraničních tržnic po internetová tržiště.
To vše má zásadní dopad na státní rozpočet i chování spotřebitelů. Negativní trend potvrzují i tvrdá data Celní správy ČR, která v průběhu roku provedla rekordní počet zásahů proti padělkům a neznačeným výrobkům. Vůbec největší zářez si celníci připsali letos v květnu – v rámci kontrolní akce v Karlovarském kraji zajistili sedm milionů kusů cigaret, což odpovídá daňovému úniku přesahujícímu 31 milionů korun. Další stovky tisíc kusů se našly při akcích PHANTOM, Hřensko nebo Debrecín.
Z Polska i jihovýchodní Asie
Struktura nelegálního trhu se v posledních letech výrazně proměnila. Menší přeshraniční dovozy z Polska či Slovenska stále častěji nahrazují profesionálně řízené distribuční sítě s dosahem daleko mimo Evropu.
„Největší roli stále hraje Polsko – část dovozu je legální, část už ne. Země se tak podílí asi devíti procenty na celkovém objemu trhu. V případě padělků produktů nových kategorií probíhá výroba mimo Evropu, především v Číně. Padělatelé minimalizují riziko postihu a fungují v podstatě jako logistické firmy. Do Evropy se pak dostává hotový produkt v kontejnerech a samotnému padělateli postih nehrozí,“ komentuje aktuální trend Zima.
Milovníků nikotinu neubývá. Světová zdravotnická organizace hledá, kde je problém |
V případě dovozu z Polska je zásadní cenový rozdíl mezi oběma trhy – na jedné krabičce lze při nákupu v Polsku ušetřit až padesát korun, což už představuje silnou motivaci k hromadným nákupům i překupnictví.
Distributoři nelegálních výrobků často využívají překladiště v pohraničních oblastech, například v Karviné nebo Hřensku. Právě Hřensko patří dlouhodobě mezi místa, kde se koncentrují padělky tabáku, textilu i elektroniky. Celníci tam letos odhalili sklad s 54 678 kusy cigaret bez tabákové nálepky a náplněmi do e-cigaret, ukrytý mezi padělky značkového zboží.
Rekordní rok pro celníky
Celníci letos realizovali řadu zátahů, při nichž rozkryli sítě velkoobjemového pašování, online distribuce i regionálního prodeje. Šlo například o akce na Karlovarsku (7 milionů kusů cigaret, daňový únik přes 31 milionů korun), Debrecín v Karviné (400 tisíc kusů cigaret, škoda na dani kolem 4 milionů), Hřensko (přes 54 tisíc kusů cigaret a padělky v hodnotě 52 milionů korun) či celostátní operaci PHANTOM, při níž bylo zajištěno více než 60 tisíc nezdaněných cigaret.
Nelegální trh s cigaretami je největší za deset let. Roste i v Česku |
Dohromady tedy celníci v roce 2025 zajistili více než osm milionů kusů nezdaněných cigaret, stovky tisíc nikotinových produktů a padělky v řádech desítek milionů korun. Česká republika se tak z pohledu objemu záchytů řadí k nejaktivnějším státům střední Evropy. Podle Tomáše Zimy jsou výsledky Celní správy ČR velmi dobrou vizitkou.
„Každý takový zásah představuje reálnou ochranu státního rozpočtu i spotřebitele. Česká Celní správa disponuje odborníky, kteří patří k nejlepším v Evropě. Je pravda, že jejich možnosti jsou omezené materiálně i personálně, ale v odhalování nelegálních továren jsou mimořádně úspěšní.“
Padělky pod mikroskopem
Společnost British American Tobacco má k dispozici vlastní forenzní laboratoř, ve které probíhá analýza podezřelých výrobků. Zaměstnanci zde provádějí srovnávací testy obalů, tabákových směsí i výrobních stop, díky čemuž jsou schopni zjistit, na jakém typu stroje a v jakých podmínkách byla konkrétní cigareta vyrobena. Laboratoř slouží jednak jako interní kontrolní prvek, jednak jako nástroj spolupráce s orgány činnými v trestním řízení. Společnost na pravidelné bázi spolupracuje s Celní správou ČR, Policií ČR i se zahraničními institucemi.
„Vzorky získáváme od Celní správy, z vlastního sběru v terénu a od zákazníků. Kolegyně v laboratoři dokážou určit, na jakém stroji byl kus vyroben. Díky tomu často vystopujeme, zda jsme už podobný padělek viděli,“ popisuje Tomáš Zima práci laborantů a zdůrazňuje, že právě spotřebitelé jsou v boji proti padělkům klíčovým faktorem: „Právě díky zákazníkům jsme zjistili, že se problém začal výrazně rozšiřovat. Jejich hlášení nám umožňují sledovat nové zdroje padělků a reagovat v reálném čase.“
Posuny na trhu s nelegálními výrobky a padělky však sleduje se značnou skepsí. Za rozmachem nelegálního trhu s nikotinovými výrobky lze hledat skokové zvyšování spotřební daně, které Česká republika v minulosti zažila. „Skokové zvyšování spotřební daně je největší chybou – to vede akorát k růstu černého trhu. Správná cesta je postupné, předvídatelné zvyšování, které bere v úvahu cenové hladiny okolních trhů. Smysl má princip zdanění podle míry škodlivosti – klasické cigarety nejvíc, méně rizikové produkty méně,“ vysvětluje Zima.
Češi příliš kouří. Zodpovědnější přístup by dle studie zachránil tisíce životů ročně |
Zkušenosti z let 2022–23 tak naznačují, že prudký nárůst sazeb vede spíše k poklesu legálního prodeje a růstu nelegálních aktivit. Současné nastavení struktury spotřební daně na nikotinové produkty v České republice je podle Zimy principiálně správné. Respektuje totiž princip Harm Reduction, podle kterého podléhá nejškodlivější produkt nejvyšší sazbě daně a méně rizikové alternativy jsou zatíženy méně. To umožňuje zachovat daňové výnosy, ale zároveň motivuje spotřebitele k přechodu na méně rizikové alternativy a omezuje prostor pro padělatele.
„Příklady ze zahraničí ukazují, že tento přístup funguje. Švédsko se stalo vzorem díky kombinaci jasně definované daňové politiky a podpory méně rizikových produktů, čímž se podíl kuřáků snížil pod pět procent. Naopak Francie či Austrálie zvolily restriktivní přístup, který vedl k masivnímu nárůstu nelegálního trhu – ve Francii tvoří podle odhadů až 38 procent spotřeby, v Austrálii se na černém trhu prodá více než 90 procent elektronických cigaret. Je to obrovské číslo, které jen podtrhuje to, jak je špatně nastavená regulace neefektivní,“ uzavírá Tomáš Zima, manažer vnějších vztahů společnosti British American Tobacco.
