Po obvodu centrálního čtvercového Karlova náměstí v Kolíně funguje okolo padesátky parkovacích míst, které jsou za poplatek k dispozici řidičům, jež si potřebují v centru něco vyřídit. Vzhledem k tomu, že bývají v pracovní dny dost plná, obnáší hledání místa několikaminutové objíždění celého náměstí dokola.
To by mělo zjednodušit řešení, které se v Kolíně spouští tento týden. Jeho podstatou jsou nenápadné šedé senzory čerstvě zabudované do dlažby. Ty na základě změny magnetického pole poznají, zda je konkrétní parkovací místo obsazené či volné. Tuto informaci průběžně posílají do informačního systému a ten ji následně sděluje radnici i řidičům.
Těm mají sloužit například nově instalované cedule na ulicích vedoucích na náměstí, které budou ukazovat aktuální počet volných míst. Pokud jich bude nula, bude řidič vědět, že nemusí ani zkoušet kroužit dokola. V centru Kolína tak budou řidiči navigováni podobně, jako je tomu v krytých parkovištích větších obchodních center.
Informace o volných parkovacích místech bude nonstop i v již fungující mobilní aplikaci pro Kolíňany. Už doma si tak třeba budou moci vyhodnotit, zda se jim vyplatí jet do centra autem a zkoušet tam zaparkovat.
„Do tohoto systému o víkendech a ve všední dny po čtvrté hodině odpoledne přibude i osm z deseti míst, která má jinak pro sebe vyhrazená radnice,“ říká místostarosta města Michael Kašpar (Změna pro Kolín), který si pod sebe vzal právě problematiku chytrých řešení pro město.
Tedy zpravidla kombinaci sbírání, přenosu a vyhodnocování dat o běžném dění ve městě spolu s jejich sdílením s obyvateli. Cílem má být za pomoci informačních technologií vytvořit systém, který efektivněji využívá společnou infrastrukturu - třeba právě parkoviště.
Do této škatulky spadá i další pilotní projekt, který už v Kolíně pár týdnů funguje. Všech 330 nadzemních kontejnerů na tříděný odpad dostalo několik centimetrů velkou odolnou nálepku opatřenou unikátním kódem. Díky ní mají radnice, svozová firma i obyvatelé lepší přehled o naplněnosti kontejnerů (podrobněji jsme novinku popisovali zde).
Zatím jen zkušební programy zadarmo
Vyplatí se tyto inovace městu, respektive jeho obyvatelům, daňovým poplatníkům? To je otázka, na kterou budou na radnici hledat odpověď následujícího půl roku, kdy mají obě služby od dodavatelů zadarmo. Operátor O2, který v Kolíně jako prvním městě zkouší chytré odpadové hospodářství, na základě zahraničních vzorů předpokládá, že se vybere o 10 procent odpadu více a svozy zároveň ušetří naftu i lidi.
To by se mohlo na městském rozpočtu pozitivně projevit - města totiž tříděný odpad prodávají, konkrétně Kolín za něj utrží ročně 1,8 milionu. „Zároveň předpokládáme, že pokud by díky řešení ušetřila svozová firma, promítli bychom tuto úsporu následně do smlouvy, kterou s ní uzavíráme,“ dodává Kašpar.
Jak to zkouší jinde?
Podobný parkovací systém jako v Kolíně zkouší na některých ulicích v centru také Brno. I zde má mobilní aplikace napovědět, kde jsou právě volná parkovací místa. Pilotní program, který funguje od loňského podzimu, byl prodloužen a během následujících měsíců má být vyhodnocen. Jeho výsledky se mají promítnout do místního systému rezidenčního parkování.
Již od loňska testuje Praha 1 chytré popelnice na směsný odpad od americké firmy Bigbelly, které kromě měření naplněnosti odpad i sami lisují. Radnice postupně vyřešila spory s památkáři (psali jsme zde) a pokračující zkoušku si chválí. „Na všech místech, kde byly nové koše umístěny, došlo k výraznému zlepšení čistoty okolí, eliminaci zápachu z košů v letním období a celkové kultivaci lokalit,“ říká místostarosta městské části Richard Bureš (ODS). Nyní proto Praha 1 jedná o rozšíření chytrých košů do dalších ulic.
Možnost platit kartou za jízdné v MHD se v posledních měsících šíří českými městy poměrně rychle. Lze to už třeba v Plzni, Liberci nebo v Ostravě. V moravskoslezské metropoli systém karetní společnosti Visa funguje přes dva měsíce a chystá se jeho rozšíření na celý kraj. Podobné plány má konkurenční MasterCard v Brně, potažmo na jižní Moravě (psali jsme zde). |
Pokud se ale Kolínští rozhodnou příští rok v projektu pokračovat, budou muset kromě úspor či příjmů zohlednit i náklady na provoz systému. Podle ředitele komerční divize O2 IT Services Václava Provazníka by se měsíční paušál pro město velikosti Kolína měl pohybovat okolo 15 tisíc korun, k čemuž je nutné připočíst ještě přibližně desetinásobek na prvotní investici.
O2 je ale v oboru stejně jako Kolín nováčkem, a tak i pro firmu ze skupiny PPF je tento pilotní projekt hlavně zdrojem pro ověření ekonomičnosti celého systému.
Trochu složitější je to s parkováním. I tam je jedním z benefitů navýšení výběru parkovného, aniž by se zvedala jeho cena. Součástí systému je totiž i možnost platit za parkování přes mobilní aplikaci, díky které - opět podle zkušeností ze zahraničí - mají řidiči platit přesněji a poctivěji.
V případě parkování se ale Kašpar a jeho kolegové budou rozhodovat i na základě toho, jaký efekt to bude mít na plynulost dopravy v centru. Pokud se jim bude zdát zanedbatelný, inženýrská firma SPEL si systém opět odveze.
V opačném případě je předběžná domluva, že by firma již instalovaný systém v hodnotě 1,5 milionu korun přenechala za 60 procent ceny. Dojednat by se opět musely náklady na provoz. Pokud by se v Kolíně systém osvědčil, chtěl by ho Kašpar použít i na další veřejná parkoviště a navigovat řidiče soustavou cedulí už při příjezdu do města.
Zástupce kolínské firmy SPEL Jiří Svoboda uvádí, že o podobném řešení parkování se nyní vážně jedná s několika dalšími městy, například Benešovem. ČEZ ve Vrchlabí zkoušel chytré energetické sítě a Písek již delší dobu pracuje na celé koncepci chytrého města. Kolín ale staví do popředí souběh řešení, která se ve městě už reálně prosazují.
Bezkontaktní platby i pro děti v škole
Vedle spolupráce s místní firmou využívající švýcarské technologie a operátorem, který hledá nový zdroj příjmů, Kolín navázal partnerství i s další společností, jež poslední dobou cílí na veřejnou správu - MasterCard (o tom, že firmy větří příjmy v chytrých řešeních pro města, jsme psali zde).
Aktuálně se v autobusech kolínské MHD instalují bezkontaktní platební terminály, kterými mohou obyvatelé (i ti, kteří mají konkurenční Visu) platit bezkontaktně za jízdné. V plánu je i možnost nahrát například roční jízdenku přímo do platební karty, čímž odpadne nutnost nosit další kus plastu v peněžence.
Kolín chce ve spolupráci s firmou představující polovinou světového kartového duopolu jít ještě dál. V první polovině příštího roku by měli žáci jedné z tamních základních škol dostat zkušebně náramky s čipem. Ten do sebe integruje hned několik funkcí - půjde s ním platit (či prokazovat se) v autobuse, ve školní jídelně, při vstupu do školy nebo do knihovny.
Rozhovor: Chytré technologie nejsou hračka ani cíl. Je to prostředek, říká expert |
Elektronické placení za obědy nebo čip na vstup do školy jsou poměrně běžné už déle než dekádu. „Líbí se mi ale, že tady je to vše v jednom a navíc tak, že to dítě spíš neztratí. Rodiče přitom mají přehled o tom, jak utrácí,“ říká místostarosta Kašpar.
O co jde v tomto případě MasterCard, je poměrně jasné. Firma vydělává na transakcích uskutečněných jejími kartami na terminálech. Z každé platí obchodník poplatek ve výši 0,7 až 2 procent z přijaté částky. Podobně to má být i v dopravních prostředcích nebo u dětských náramků. Čím víc plateb proběhne, tím větší příjem MasterCard bude mít.
Ředitel firmy pro Česko, Slovensko a Rakousko Milan Lukeš nevidí nic špatného na tom, že MasterCard svůj zákaznický kmen rozšiřuje právě o děti. „Podle názorů dětských psychologů je vhodné děti postupně seznamovat s novými a bezpečnějšími možnostmi placení, než je hotovost, a připravovat je na jejich běžné využití v životě,“ obhajuje postup firmy Lukeš.
Místostarosta Kašpar k tomu dodává, že i zde se bude v první fázi jednat o pilotní projekt na náklady provozovatele - tedy v tomto případě MasterCard. A po případném přechodu do ostrého provozu by podle něj stále zůstávala možnost, že rodiče náramek odmítnou, nebo budou využívat jen některé jeho funkce.
„Stejně tak i parkování bude kromě aplikace a nových bezkontaktních automatů nadále možné hradit i mincemi. Je nám jasné, že ne všichni - například senioři - mají možnost na nové technologie ihned přepnout,“ uzavírá Kašpar.
 |
