ČEZ jakékoliv pochybnosti odmítá a tvrdí, že při opravě Prunéřova zvolil nejlevnější a nejlepší řešení.

ČEZ jakékoliv pochybnosti odmítá a tvrdí, že při opravě Prunéřova zvolil nejlevnější a nejlepší řešení. | foto: Martin Adamec, MAFRA

Chystaná oprava Prunéřova se podle ekologů nevyplatí, navíc zvýší emise

  • 62
Klid zbraní, který se rozhostil kolem obří kontroverzní přestavby hnědouhelné elektrárny Prunéřov, zřejmě skončil. Projekt ČEZu za 25 miliard korun, proti němuž kromě ekologů či Zelených letos intervenovala i vláda tichomořského ostrova Mikronésie v obavě z globálního oteplení kvůli emisím, je totiž údajně nejen neekologický, ale i zbytečně drahý.

Alespoň to tvrdí společnost Ekologický právní servis, a to na základě nové ekonomické studie od inženýrské a projektové firmy CityPlan. Ta porovnávala ekonomiku plánovaných tří bloků po 250 megawattech s účinností zhruba 38 procent s ekology preferovaným jedním blokem 660 MW s účinností nejméně 42 procent.

"Ze studie vyplývá, že ČEZ zvolil zastaralou technologii, která nevychází dobře ani ekonomicky. Za celou dobu plánovaného provozu, tedy pětadvacet let, přijde ČEZ, a tedy i stát, při výrobě elektřiny kvůli špatně zvolené technologii celkem o 10 miliard korun," říká právník Jan Šrytr z EPS.

Analýza navíc ukázala ještě jednu zajímavost. Projekty hnědouhelných elektráren stavěných v Česku jsou podle ročenky Mezinárodní energetické agentury, na niž CityPlan poukázal, v průměru o polovinu dražší než podobné projekty ve světě. Tato čísla vyvolala v energetické komunitě velké otazníky a nyní se hledá, jak se do ročenky vůbec dostala.

Studii CityPlanu si EPS objednal letos poté, co projekt Prunéřova v květnu získal od ministerstva životního prostředí po dlouhých bojích a rezignaci exministra úřadu Jana Dusíka kladné stanovisko EIA, jenž posuzuje dopady na životní prostředí.

Ekologové proti němu brojili proto, že varianta tří méně účinných bloků prosazovaná ČEZ znamená vypouštění více oxidu uhličitého než jeden výkonnější blok. Tím, že ČEZ svou verzi obhájil, posunul se s Prunéřovem dál – nyní žádá o stavební povolení. V něm mimo jiné hraje roli i ekonomika projektu, a ekologové tedy mají v ruce další protiargument.

ČEZ však jakékoliv pochybnosti odmítá a stojí si za tím, že zvolil nejlepší a nejlevnější řešení. "To, co chtějí ekologové, prostě v Prunéřově provozovat nejde," říká Peter Szénásy, ředitel útvaru přípravy investic ČEZ, který má projekt Prunéřova na starosti.

Studie podle něj počítá při posuzování ekonomiky s podhodnocenými čísly – například projekt modernějšího bloku by měl vyjít i se záložním plynovým zdrojem jen o dvě miliardy dráže, tedy na 27 miliard korun.

Nabídky na stejný blok 660 MW, které dnes ČEZ dostává, jsou ale podle Szénásyho ve výši zhruba 32,5 miliardy. "A to není za kompletní investici," upozorňuje. Tři bloky v Prunéřově jsou podle ČEZ výhodnější i z hlediska dodávky tepla do sídlišť v okolí elektrárny a také odpadá potřeba stavby záložního zdroje – ten je potřeba jen v případě jediného bloku.

S ČEZ paradoxně do značné míry souhlasí i sami autoři studie CityPlanu. "Z podnikatelského hlediska se ČEZ rozhodl správně," říká majitel CityPlanu Ivan Beneš. I když výpočty vycházejí lépe pro jeden "ekologický" blok, tři bloky jsou podle něj výhodnější. Lze je totiž například použít pro tzv. regulační výkon v soustavě, který je dražší než běžná dodávka elektřiny.

Beneš také připouští, že modernější blok ekonomicky nevychází už při prodražení investice o 12 procent oproti uvažovaným 27 miliardám (tj. na 30,2 miliardy). Hodnota použitá ve studii se nicméně opírá o údaj samotného ČEZ, na kolik ho vyjde tento blok vybraný pro rekonstrukci elektrárny v Ledvicích. Další problém porovnání je, že se ČEZ zavázal v EIA, že bude tři prunéřovské bloky provozovat jen kratší dobu za rok, konkrétně 6 300 hodin. Ale při takovém nízkém běhu se modernější kotel nevyplatí.

"Tento argument je nesmyslný. ČEZ musí omezit provoz kvůli vysokým emisím CO2 svého zastaralého projektu. Kdyby měl modernější kotel, vyrobil by stejné množství elektřiny s menší spotřebou a nižšími emisemi. Omezení provozu by vypadalo úplně jinak," upozorňuje Šrytr.

Jak se staví draho

Ekologové jsou navíc přesvědčeni, že ČEZ se v případě Prunéřova nerozhodoval jen na základě čísel. Je totiž podle nich zvláštní, že významným dodavatelem technologií je jak v případě rekonstrukce Prunéřova, tak i u Tušimic či Ledvic plzeňská Škoda Power, nyní přejmenovaná na Doosan Power. S vedením Škody má přitom šéf ČEZ Martin Roman velmi přátelské vztahy a sám dříve Škodovku šéfoval.

"Dost možná mohl mít ČEZ zájem na tom, aby zakázky získaly právě konkrétní firmy, a těm se zase hodilo dodat spíše tu než onu technologii," uvažuje Martin Fadrný z EPS. Škodovka navíc zakázky za desítky miliard korun nezískala ve veřejném tendru, ale ve výběrovém řízení pořádaném dceřinou firmou ČEZ, Škoda Praha Invest. Také podle dalších dvou zdrojů z dodavatelských firem při výběru dodavatelů vznikají podivnosti, které výsledné zakázky prodražují.

"Jako dodavatel dostáváme k podpisu seznam takzvaných nominovaných subdodavatelů, mezi kterými se například vyskytne jeden překupník. Ten požaduje za své dodávky přemrštěnou cenu, kdy jde řádově až o stovky milionů. Můžeme se jen dohadovat, jak se na seznam dostal," říká zástupce jedné velké tuzemské firmy působící v energetice. Většina dodavatelů se s překupníkem raději dohodne, aby o zakázku od ČEZ nepřišla. Další zdroj pak upozorňuje, že není výjimkou úprava neveřejných výběrových kritérií tak, aby jim vyhověla jen určitá firma.

ČEZ však odmítá zvýhodňování Škody a tvrdí, že model rozdělování zakázek dceřinou firmou bez veřejného tendru je převzatý ze zahraničí, protože je výhodnější a rychlejší. "A na překupníky si nikdo nestěžoval. S tím jsme se nesetkali," říká manažer ČEZ odpovědný za hnědo- uhelné projekty Václav Matys.

Firma také odmítá, že její investiční náklady na projekty hnědouhelných zdrojů patří k nejvyšším na světě. Data z letošní ročenky Mezinárodní energetické agentury, která popisují projekty stavěné na Slovensku, v Německu a v Austrálii, jsou podle ČEZ podivná. "My máme prostě úplně jiná čísla, než jaká jsou v ročence. Nevím, co všechno do svých údajů zahrnují Němci či Slováci, a co ne," říká Matys.

Metodika, co mají investiční náklady projektů zahrnovat, je však jednotná. Navíc podle pramenů ročenky pocházejí údaje z Ústavu jaderného výzkumu v Řeži vlastněného ČEZ, konkrétně od zaměstnance firmy Lubora Žežuly. Ten tvrdí, že i když s OECD, do jejíchž struktur Mezinárodní energetická agentura patří, spolupracuje, žádná čísla nikam neposlal. Zároveň o nich ví a tvrdí, že jsou neporovnatelná.

Odmítá však vysvětlit, jak je to možné, když existuje jednotná metodika. "Laikovi, který neví, co říká, nemá smysl nic vysvětlovat. A ještě zadarmo," prohlásil Žežula.