"Oproti platnému právnímu stavu se jedná o poměrně razantní zvýšení daňové zátěže. A to zhruba o 14 miliard v roce 2015 a zhruba o dalších 26 miliard v roce 2016," řekl v úterý Kalousek.
"Pokud tato novela bude přijata, tak přímé odvody stoupnou oproti platnému právnímu stavu zhruba o 40 miliard korun. Nejvíce to pocítí živnostníci. V oblasti přímých odvodů se bude jednat o nejvýznamnější zvýšení daní od roku 1993," zdůraznil Kalousek.
Daňové zatížení zůstane stejné, reagoval ministr Babiš
Ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš to popřel. "Daňové zatížení u fyzických i právnických osob zůstane stejné," opáčil ministr.
Kalousek se podivil nad tím, že v Konvergenčním programu, který vláda Bohuslava Sobotky poslala do Bruselu, tato čísla otevřeně přiznává, v důvodové zprávě k zákonu, který předložilo Ministerstvo financí, ale resort "mlží". "Nevím, kde na to pan Kalousek přišel," reagoval pro iDNES.cz Babiš.
Kalousek řekl, že částka zvýšení přímých daní o 40 miliard za dva roky vychází z porovnání s již dříve schválením zněním daňové legislativy, tak jak měla začít platit od příštího roku spolu se vznikem jednotného inkasního místa. Ten se nová vládní koalice rozhodla odložit.
"Naopak, pokud by byly realizovány změny, které pan Kalousek jako ministr navrhoval, stát by přišel o přibližně 14 miliard korun v roce 2015 a o dalších cca 10 miliard v roce 2016. Dále pokud by platilo sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty od ledna 2016, příjmy veřejných rozpočtů by poklesly o cca 16 miliard v roce 2016," uvedl v tiskové zprávě mluvčí ministerstva financí Marek Zeman.
Bude to mít dopad na půl milionu živnostníků, zlobí se ODS
Ministerstvo financí například zvažuje, že by si už osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které využívají paušály, nemohly odečítat z daní základní slevu na poplatníka, tedy 24 840 Kč ročně. "Bude to mít dopad na půl milionu živnostníků. Na soukromé zemědělce, malíře pokojů, na majitele večerky," kritizoval návrh ministerstva financí i šéf ODS Petr Fiala.
Babiš už dříve zdůraznil, že jde o návrh, který čeká koaliční diskuse. On sám naopak upozornil, že by návrh vrátil živnostníkům daňovou slevu na manželku a děti.
Návrh ale také omezuje absolutní výši odpočtu u paušálních výdajů živnostníků využívajících šedesátiprocentní paušál. Podnikatelé, kteří ho využívají, tedy například překladatelé, průvodci a vlastně všichni, kteří mají živnostenské oprávnění na jinou profesi než řemeslnou, budou moci využít paušál jen do výše 1,2 milionu korun. Ministerstvo financí chce také zvýšit slevu na dani na druhé a další dítě o 100 korun měsíčně nebo vrátit daňovou slevu pracujícím důchodcům. (více zde)
Lidovci nepodpoří změny, které by se negativně dotkly živnostníků
Změny, které by se negativně dotkly živnostníků, nepodpoří vládní KDU-ČSL. Nejmenší koaliční partner požaduje podle předsedy strany Pavla Bělobrádka také vyšší slevu na dani na druhé a třetí dítě, než s jakou ministerstvo počítá. Jednat o tom ve středu bude koaliční rada. Špičky koalice by se měly zabývat přípravou rozpočtu na příští rok a návrhem služebního zákona.
"To nám připadá nešťastné. Živnostníci si zaslouží podporu," řekl k návrhu na zrušení slevy na dani na poplatníka Bělobrádek s tím, že lidovci návrh ministerstva financí nepodpoří. Lidovci jsou ochotni diskutovat jen o stropu pro živnostníky využívající šedesátiprocentní paušál.
"Pokud se najdou peníze na obnovení slevy pro pracující důchodce, měli by se zohlednit i pracující rodiče," řekl Bělobrádek. KDU-ČSL navrhovala zvýšení měsíční slevy pro druhé dítě o 500 korun a na třetí a každé další o 900 korun.
