Místo papírování je někteří chovatelé raději „vypustí na svobodu“, což rozhodně u tohoto druhu není správné.
V současnosti se můžou nechat želvy nádherné doma pouze na dožití, od března pak pouze s registrací. „Do našeho registru chovatelé nejčastěji zaznamenávali želvu nádhernou, s výrazným odstupem ji následuje mýval, nosál červený a korálovka pruhovaná,“ vysvětlil Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Registraci je možné udělat zde.
Právě této organizaci musí chovatelé želvy do konce měsíce nahlásit, jinak jim hrozí sankce, včetně odebrání zvířete. V registru je aktuálně 1500 lidí, případná pochybení by měla následně kontrolovat Česká inspekce životního prostředí. Původně byl termín na registraci do konce loňského roku, nakonec se ale posunul.
Cílené kontroly se neplánují. Tím, že lidé formulář vyplní, se zavazují, že budou dodržovat zákonná omezení invazních nepůvodních druhů. „Jde zejména o dodržování zákazu množení a vypouštění, respektive držení v takových podmínkách, které zabrání jejich spontánnímu úniku do přírody,“ sdělil iDNES.cz mluvčí inspekce Jiří Ovečka.
Podle něj se ale lidé nemusí obávat velmi vysokých pokut, pokud březnový termín těsně nestihnou. „Zejména v počátečním období a v případě garance dodržování podmínek jejich dalšího držení lze očekávat sankce na nejnižší úrovni zákonem stanoveného rozmezí. Prioritou zůstává jejich evidence a zajištění podmínek v souladu s platnou právní úpravou. Za závažnější prohřešek je nutno považovat nedodržování zákazů v podobě množení nebo vypouštění jedinců nepůvodních invazních druhů,“ popsal mluvčí.
Také podle Ovečky se problém registrace týká hlavně majitelů želv, které se dožívají i několika desítek let. „Výrazně menší je počet držitelů mývalů, u kterých bude rovněž prioritou ponechání jedinců v lidské péči na dožití. Velkým problémem mohou být stále přežívající chovy nutrií, které se rovněž ocitly na seznamu nepůvodních invazních druhů a které i na našem území demonstrují svůj invazní potenciál,“ uzavřel.
Želva nádherná není mazlivá a zapáchá
Aladzasová Přibylová pak dodává, že v ČR můžou být stovky neregistrovaných chovatelů. „Svého času to byla první vodní želva, která se sem vozila ve větším množství. Dala se koupit v akvaristikách, nejdřív za 25, pak za 50 a nakonec za 100 korun. Taková roztomilá želvička o velikosti kovové padesátikoruny. A málokdo lidem řekl, že když se o ni budou dobře starat, tak za pět let bude mít dvě kila, bude smrdět a kousat a roztomilá už nebude vůbec,“ sdělila.
Majitelé si pak uvědomí, že želvy vůbec nejsou „nádherné“, protože chov je i kvůli častému vyměňování vody drahý. „Tak ji pustí do potoka a ještě se chlácholí tím, že ji pustili na svobodu,“ doplnila.
Prakticky jediné původní želvy v českém prostředí jsou želvy bahenní. „Má tmavý krunýř, tmavé tělo a na něm žluté skvrnky – jako posypání cukrem krystalem. A ostatní želvy – různě proužkované, tmavé světlé, s kresleným krunýřem, ty jsou nepůvodní. Tam je potřeba pokusit se ji odchytit,“ uvádí.
Stát prakticky nemá kam želvy dávat
Sama v záchranné stanici chová 31 želv nádherných, kapacitu má teoreticky až pro 70. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) jí ale ještě neudělilo status zařízení pro umísťování invazních nepůvodních druhů, v ČR ho má pouze muzeum v České Lípě.
Ministerstvo je podle mluvčí úřadu Lucie Ješátkové připravené schvalovat další zařízení, aktuálně řeší ale ve spolupráci se Státní veterinární správou jedinou další žádost. „MŽP dlouhodobě jedná o síti těchto zařízení s Českým svazem ochránců přírody, kdy by tato zařízení mohla fungovat při současných záchranných stanicích pro handicapované jedince, nicméně finální žádost ještě nebyla předložena,“ uzavřela.
