První vymýcení choroby z lokalit na Zlínsku, kde se případy množily po roce 2017, nebylo pak podle veterinářů tak velkolepé jako současný úspěch, kdy se choroba rozšířila skrze divočáky, kteří přeběhli severní hranice státu. První rozšíření choroby bylo bodově lokalizované, stovky kilometrů od dalších ohnisek, zatímco tentokrát šlo o šíření organické, jak se divočáci přirozeně pohybovali.
„První případ nákazy byl zaznamenán 1. prosince 2022 u uhynulého divočáka na Frýdlantsku. Postupně byla nákaza potvrzena u 85 divočáků z toho 61 nalezených uhynulých a 24 ulovených. Poslední případ nákazy u uloveného kusu byl v srpnu 2024, u nalezeného kusu v červnu 2025, šlo však o zbytky jedince uhynulého téměř o rok dříve,“ připomněli veterináři aktuální stav.
Světová organizace pro zdraví zvířat (WOAH) nyní přiznala Česku status země prosté nákazy. Změna statusu je podle ústředního ředitele Zbyňka Semeráda důležitá hlavně pro exportéry vepřového masa do států mimo EU.
14 milionů za 14 prasat. Myslivci se posmívají policii za odstřel divočáků |
Utlumení nákazy se povedlo díky včasnému vymezení uzavřených pásem, v nichž platila mimořádná veterinární opatření, ale i díky vyšetřování uhynulých a odlovených divočáků. „Zásadní pro zdolání nákazy dále bylo intenzivní vyhledávání uhynulých kusů, regulace odlovu a následně naopak jeho podpora prostřednictvím zástřelného a nálezného na němž se jen v Libereckém kraji vyplatilo myslivcům 13,5 milionu Kč,“ upřesnil ředitel Krajské veterinární správy pro Liberecký kraj Roman Šebesta.
Do chovu prasat se choroba nikdy v ČR nedostala, veterináři za zhruba tři roky vyšetřili více než 15 tisíc divočáků a zhruba 9 500 domácích prasat.
Nasazení policejních ostřelovačů
Opatření se neobešla bez kontroverzí, vláda mimo jiné rozhodla o nasazení policejních ostřelovačů v oblasti. V první fázi odstřelu předloni v listopadu a prosinci ulovili policejní střelci 44 zvířat, žádné nebylo nakažené morem. Ve druhé fázi na začátku loňského roku se policii podařilo ve čtyřech turnusech ulovit dalších 17 nenakažených zvířat.
Trápí celou Evropu. Africký mor prasat ohrožuje i Česko, varuje veterinární správa |
Myslivci od začátku nasazení policistů kritizovali, podle nich bylo neefektivní, eticky problematické a dlouhodobě neudržitelné. Kritika ale přišla po situaci, kdy se zjistilo, že myslivci sypali v lese bílou krystalickou látku, laboratoř následně zjistila, že jde o prášek, který prasata odpuzoval. To nakonec policie vyhodnotila jako přestupek, veterináři jim pak žádnou pokutu neuložili.
Africký mor prasat je akutní onemocnění podobné klasickému moru prasat, má ale rychlejší příznaky a průběh a nakažená zvířata téměř vždy hynou.
Další riziko zavlečení nemoci do republiky podle veterinářů stále je, podle SVS aktuálně představuje největší riziko Slovensko, kde se nákaza šíří směrem na západ k českým hranicím. Každoročně se posune o 30 až 40 km směrem na západ, a nyní je přibližně tuto vzdálenost od hranic. Nalezení nakažení divočáci ještě podle veterinářů nepřekočili Váh, ale vzhledem k tomu, že ho dokážou přeplavat, nejde o nepřekonatelnou překážku.
Vakcína zatím neexistuje
I když se loni v létě objevily informace o možné vakcíně, kterou vyvíjel Vietnam, nakonec se podle veterinárního náměstka SVS Petra Šatrána ukázalo, že není úplně efektivní. Nasazení do praxe se podle něj neosvědčilo, nasazení v rámci EU je zatím podle něj nereálné. Aktuálně se provádí výzkum, jsou stanovené standardy pro vakcínu, ale žádná taková na trhu zatím není.
Za skoro dekádu, která uplynula od prvního výskytu, se virus pozměnil. Když se řešil na Zlínsku, umírali divočáci podle náměstka po pěti až šesti dnech od nákazy. Nyní přežívali i dva týdny, choroba se tak mohla více šířit.
Na Frýdlantsku, přestože je nákaza vymýcená, zůstane pásmo, kde bude choroba více hlídána, choroba se i nadále vyskytuje v Polsku.
