Na jedné z chmelnic, které obklopují obec Běsno na Žatecku, se pasou ovce. Pochutnávají si na lučních květinách a travinách rostoucích mezi řádky chmelových rostlin. Chutnají jim i chmelové listy.
„Máme tady osm ovcí na 10,5 hektaru. Spásají rostliny v meziřadí a okusují také nízko položené listy chmele, což je žádoucí. Rostlina upíná sílu a energii do květu v horních patrech,“ vysvětluje chmelař David Nesvadba ze společnosti Arix Czech Hop. Kromě toho ovce chmelnici také přirozeně hnojí.
Ovce jsou ve chmelnici už druhým rokem, vždy od června zhruba do poloviny srpna, kdy se rozbíhá sklizeň chmele. „Mají tady vše, co potřebují. Dvakrát denně jim doplňujeme nádoby s vodou a přidáváme jim vitaminy,“ upozornil Nesvadba.
Jiná chmelnice
Na první pohled je patrné, že tahle chmelnice je jiná než ostatní. V meziřádcích totiž rostou různé druhy květin, travin a dalších víceletých plodin. Vymyká se tak zavedenému standardu pěstování chmele v klasickém hospodaření. To vše je součástí unikátního pětiletého vědeckého projektu Kytky pro chmel.
Vědecký záměr má pomoci snížit půdní erozi, zlepšit vsakování vody a ozdravit půdu sužovanou klimatickou změnou. V jeho rámci odborníci zkoumají vliv trvalého ozelenění chmelnic na kvalitu půdy a chování chmelových rostlin.
Chybí voda, není ji kde brát. Hrozí Česku konec chmelařského průmyslu? |
Projekt vyhodnotí nejdříve za tři roky, ale už nyní mluví o zajímavých datech. Rozsáhlý kořenový systém rostlin mezi řádky chmele zadržuje v půdě živiny a vláhu, chrání ji také před větrnou a vodní erozí. Rostliny také zlepšují mikroklima ve chmelnici.
„Máme změřeno, že v parných dnech je tu nižší teplota o dva až pět stupňů proti klasické chmelnici,“ zmínil Jakub Zaoral, projektový manažer Plzeňského Prazdroje, který projekt zastřešuje.
Nová agrotechnika
Na této chmelnici otestovali letos v létě také novou agrotechniku. Jde o aplikátor bakterií pro zvýšení biologické aktivity půdy ve chmelnicích. Přístroj pomáhá při přechodu z konvenčního zemědělství, založeného na používání hnojiv, na regenerativní zemědělství, které vrací do půdy živiny díky neustálému pokrytí pole, minimálnímu narušování půdy a tím dlouhodobému ponechání kořenů v půdě. Stroj vyvinuli odborníci z České zemědělské univerzity.
Aplikátor umí cíleně nanést houby a bakterie do půdy bez jejího narušení. Směs látek se díky aplikátoru dostane jak přímo ke kořenům chmelových rostlin, tak k rostlinám rostoucím mezi řádky.
Regenerativní způsob pěstování zemědělských plodin je sice náročnější, ale podle Davida Nesvadby je to cesta, jak se vypořádat s klimatickou změnou. „V posledních letech se stále častěji vyskytují extrémní teploty ve dne i v noci. V našem regionu ve srážkovém stínu zažíváme extrémně dlouhá období sucha, která jsou střídána přívalovými dešti. Tyto jevy mají negativní dopad na výnos a kvalitu českého chmele. Proto jsme se rozhodli hledat způsoby, jak se těmto podmínkám přizpůsobit,“ řekl.
Aplikace Pro chmel
Čelit velkému suchu v důsledku nedostatku srážek má pomoci pěstitelům také unikátní mobilní zavlažovací aplikace Pro chmel. K rozběhnutí jejího vývoje Prazdroj přizval experty z celého světa a vylepšovala se díky obrovskému množství dat posbíraných na chmelnicích zapojených do projektu. Pěstitelům určí kdy, kde a kolik vody mají použít k zavlažování chmelnic. „Aplikace je světovým unikátem,“ vyzdvihl Zaoral.
Po téměř dvou letech sběru potřebných dat a vývoje aplikaci využívají v testovacím režimu vybraní pěstitelé ve čtrnácti různých lokalitách na 28 chmelnicích v České republice. Cílem Plzeňského Prazdroje je, aby ji v budoucnu využívalo co největší množství pěstitelů. „Aplikace jim pomůže odhadnout, kolik vody budou pro svoji chmelnici potřebovat až do sklizně,“ zmínil Zaoral.
Klášterní pivovary uvařily vlastní poutní speciály, připojila se i Plzeň |
Vývoji aplikace českou firmou Ackee předcházel sběr dat ze satelitních snímků, meteostanic i přímo z chmelnic. V nich výzkumníci nainstalovali čidla, která měřila nejenom dění v půdě, ale i vývoj a pohodu rostlin. „Výzkumníci vůbec poprvé zjistili, že jedna rostlina potřebuje na sezonu zhruba až 800 litrů vody. Množství se liší v závislosti na vnější teplotě,“ přiblížil Zaoral.
Z naměřených dat vznikla rozsáhlá databáze kompletně mapující podmínky na chmelnicích, která posloužila jako základ pro tvorbu prediktivních modelů vlivu počasí na růst chmele.
Vláha v půdě vydržela
Aplikace pomáhá chmelařům lépe hospodařit s vodou, přičemž většina tuzemských pěstitelů nemá celoročně neomezený přístup k vodnímu zdroji.
„Na základě dat jsme začali zavlažovat loni už v dubnu, tedy dřív, než je obvyklé, a vláha pak v půdě vydržela i v době, kdy ji chmel potřeboval a kdy ji nemáme možnost získat z vodního toku. Díky tomu byl výnos v místech, kde jsme vyžili data z projektu, o 40 procent vyšší, než jaký byl průměr předchozích tří let,“ popsal loňskou zkušenost Václav Burger z farmy v Chrášťanech ve středních Čechách.
