Výnos letos pozitivně ovlivnily příznivé teploty a vyšší objem srážek v závěru vegetace, tedy ve druhé polovině července a na začátku srpna. Celkově však letošní růst ovlivnily velké výkyvy počasí. Jaro bylo chladné, takže začátek vegetace byl opožděný. Později přišlo dlouhotrvající sucho a vysoké teploty, které jen výjimečně přerušily intenzivní deště.
V místech, na nichž nemají pěstitelé doplňkové závlahy, měl chmel obtížné podmínky k růstu. „V některých lokalitách bouřky s přívalovým deštěm a kroupami poškodily porosty včetně konstrukcí. Úrodu to negativně ovlivnilo zejména na Tršicku,“ řekla Kršková.
Světová produkce piva stoupla. Výrobci se o chmel nebojí, mají zásoby |
Jaké škody napáchal živel právě na Tršicku, je vidět i z údajů o meziroční produkci růstu. Sklizeň se zde zvýšila pouze o 15 procent, zatímco v žatecké a úštěcké oblasti o dvě třetiny.
Pěstitelé chmele letos také tížil výrazný růst nákladů, který se jim nedaří promítat do cen. Smlouvy s odběrateli uzavírají obvykle na tři až pět let, uvedlo v září ministerstvo zemědělství. I proto mezi pěstitele chmele a také ovoce, zeleniny a chovatele skotu rozdělí 240 milionů korun jako mimořádnou podporu.
Ministerstvo také upozornilo, že kvůli obtížné situaci pěstitelů může klesat výměra chmelnic, což se děje již v posledních pěti letech. Letos činila sklizňová plocha 4 860 hektarů, což je zhruba o 160 hektarů méně než před pěti lety.
