„Pro mnoho lidí je český chléb synonymem domova a tradice. Ve většině jižních zemí, kam jezdí Češi obvykle na dovolenou, se totiž kváskový chléb, jak jej známe, nevyrábí nebo je poměrně drahý. I když v Německu nebo regionech na sever od nás je kváskový chléb poměrně běžnou potravinou, český kváskový chléb má svá specifika,“ popisuje ředitel pro Společnou zemědělskou politiku a strukturální fondy Potravinářské komory Jan Pivoňka.
Jak vyplývá z průzkumu řetězce Penny, nejčastěji se Čechům na dovolených stýská po tradičním bochníku chleba, který chybí více než polovině dotázaných (55 procent). Stejně tak české rohlíky a housky jsou podle čtyř Čechů z deseti (39 procent) tím, co na dovolené postrádají.
Buchty a pivo
Na předních příčkách v pomyslném žebříčku se umístilo také české pivo, které chybí v průměru 37 procentům dotázaných. Necelé čtvrtině respondentů schází sladké koláče (20 procent) nebo buchty (18 procent).
„Výsledky průzkumu potvrdily to, že se Češi po dovolené těší na potraviny spojené s tradiční českou kuchyní,“ říká Tomáš Kubík, tiskový mluvčí společnosti Penny.
Dřevěný špalek i oloupaná vejce v plastu. Podivnosti v regálech obchodů |
Že jsou Češi milovníci chleba a neumějí si bez něj představit svůj jídelníček, dokazuje i fakt, že se ročně v Česku upeče a zkonzumuje přibližně 550 tisíc tun chleba, což je 1,5 milionu kilových bochníků denně, a zhruba stejné množství tun se ročně upeče i klasického pečiva.
Stále nejprodávanějším chlebem je klasický chléb konzumní, tedy Šumava. „V posledních letech ovšem pozorujeme dramatický propad velkých bochníků a zákazníci začínají upřednostňovat menší, 600 až 800gramové bochníky,“ říká Bohumil Hlavatý ze Svazu pekařů a cukrářů.
Úroda bude nižší, ale chléb kvůli tomu nezdraží, říká Jan Šimek z JTZE |
Podle něj to souvisí s tím, že ještě před výrazným zdražením chleba v roce 2022 lidé vyhodili do odpadu více než 30 procent zakoupeného pečiva. Chléb a pečivo byly tak levné, že nemělo v očích zákazníků žádnou cenu.
„Po zdražení o více než padesát procent se lidé začínají ke chlebu chovat jinak a s větší úctou. Kupují menší bochníky, které celé spotřebují, a raději chodí pečivo nakupovat častěji a v menších množstvích,“ míní Bohumil Hlavatý ze Svazu pekařů.
Chléb s přidanou hodnotou
Kromě klasického pšenično-žitného chleba na oblibě roste také dražší, speciální chléb, tedy s vyšší přidanou hodnotou, zajímavější a výraznější chutí. Speciální chleby obvykle připravují malé řemeslné pekárny, i když jejich činnost zásadně ovlivnila energetická a obilná krize zejména v létě 2022, od té doby opět jejich počet roste.
V roce 2022 desítky řemeslných pekáren muselo ze dne na den zavřít a ukončit svou činnost. Toto se dělo zejména na venkově a v menších městech.
„Mají výrazně vyšší výrobní náklady než strojní průmyslové pekárny, hlavně díky vysokému podílu ruční práce. Proto také chléb z malých pekáren je dražší, což se ukázalo jako obrovský problém během inflace v letech 2022 a 2023,“ říká Hlavatý.
Řekové si stěžují na drahotu. Sýr, mléko i chléb zdražily o desítky procent |
Podle něj jsou ovšem malé pekárny zpestřením a oživením trhu. V současné době je v Česku přibližně 900 pekáren. Z toho sto velkých průmyslových, které vyrobí více než 80 procent celkové produkce, a na 800 malých řemeslných zbývá asi 20 procent celé výroby.
Český chléb je naprosto originální unikát a je specifický svým složením, dá se jíst na sladko i na slano nebo jako příloha například k řízkům, guláši a podobně.
„Ve zbytku světa převažují pekařské výrobky na italský a francouzský způsob, jako jsou bageta, ciabatta, nekvašené chleby či placky,“ doplňuje Hlavatý.
Chtějí ho sportovci i vojáci
O výjimečnosti českého chleba vědí i sportovci a vojáci, kteří tráví čas v zahraničí. Klasický český chléb si čeští sportovci vozí již od olympijských her v roce 2018, jež se konaly v korejském Pchjongjangu. Tam denně pod rukama pekaře ze Sušice Karla Rendla vykynulo přibližně osmdesát bochníků. A na českém chlebu „Karel“ si pochutnávali sportovci i návštěvníci letní olympiády v Paříži.
Letos ovšem v olympijském domě nebylo dostatek místa pro pekárnu, a tak si Západočech nechal vyrobit speciální kontejner s pekárnou, kde kromě chleba nabízel třeba i zmrzlinu.
Český chleba je svým složením natolik specifický, že ho nelze z jídelníčku vyškrtnout ani u vojáků v zahraničních misích, jak před několika lety vyplynulo ze studie vědců Univerzity obrany v Brně. Armáda si proto nechala vyvinout speciální kontejnerovou pekárnu, která vojákům sloužila na misi v Afghánistánu.
