Obyvatelé Břeclavska a okolí, kteří nesouhlasí s vyhlášením Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok, se znovu sešli v pátek 21. února v Lanžhotě, jehož katastrálního území se CHKO týká z 80 procent. Odpůrce doplnili i ekologičtí experti a přijeli podpořit jihomoravští politici ANO a SPD včetně Aleny Schillerové a Radima Fialy.
Hlavní výtka vůči postupu ministerstva životního prostředí a vlády se týká faktu, že ochrana přírody se nedá nařídit a bez zapojení místních nebude dlouhodobě fungovat. Stejně tak vládě vytýkají, že oblast soutoku Dyje a Moravy je již dnes zařazena pod ochranu tzv. Evropsky významných lokalit. Systém Natura 2000 je podle nich nejen dostačující, ale také jasně uvádí, že ochrana přírody má být přednostně vykonávána v součinnosti s vlastníky pozemků a obyvateli oblastí.
Totéž se dá říci i o dalších systémech ochrany území založených na mezinárodních principech. Odpůrci také poukazují na to, že přímo v dopadové studii vyhlášení CHKO se uvádí, že pokud budou v oblasti uplatňovány schválené lesní hospodářské plány, jsou plněna kritéria na úrovni ochrany formou CHKO.
Nynější ochrana Soutoku stačí, vyhlášení CHKO je tlačené silou, tvrdí odpůrci |
Postup vlády odpůrci CHKO označili za vrchnostenský a ve věci direktivního vyhlášení CHKO hodlají dále využít všech možností odporu, které mají. V rámci občanských žalob rozhodly prvoinstanční soudy zhruba o polovině z nich zamítavě. Žalující dle slov jejich zástupce, advokáta Michala Staňka, využijí odvolání a kasačních stížností. Žalobu podala také společnost Vodovody a kanalizace Břeclav, jejíchž zdrojů a infrastruktury se zařazení do CHKO výrazně dotkne. Akcionáři společnosti jsou obce na Břeclavsku.
„Pokud ministerstvo životního prostředí argumentuje, že nemohlo s ohledem na velké množství vlastníků (zhruba 6 500) dotčených pozemků administrovat vyhlášení ochrany zákonným postupem, tak lze pochybovat o schopnosti efektivní ochranu v takovém území vykonávat. Nedomníváme se, že takto má vypadat postup státu vůči jeho občanům. Efektivní ochrany přírody se nedosáhne a pouze se poškozuje důvěra ve stát,“ řekl Marek Blažej, člen petičního výboru odpůrců. „Je to o dost zřejmější, pokud například starostové honebních společenství z našeho kraje dokážou v jednáních efektivně zastupovat jednotky tisíc členů,“ dodal.
„Podstatná věc, na kterou také upozorňujeme, je fakt, že neexistuje komplexní studie, která by oprávnila nutnost další vrstvy ochrany, mimo nerelevantní socioekonomického podkladu, který pouze kvantifikuje potenciál rozvoje turistického ruchu. Ten ale bude opět problematický bez spolupráce s místními. Princip ochrany formou CHKO navíc ve vztahu k práci ochranářů není definována žádná odpovědnost za jejich zásahy. Přitom některé zahraniční studie jasně ukazují, že biodiverzita v podobně chráněných oblastech spíše klesá,“ dodává.
Formalistická ochrana přírody
Odpůrci vyhlášení CHKO Soutok podpořili i někteří experti, kteří se místní přírodou dlouhodobě zabývají a podpořili fakt, že očekávání MŽP a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR jsou nereálná. Řízené zaplavování území z novomlýnských nádrží po velmi krátkou dobu nedokáže v žádném případě obnovit místní lužní floru a faunu v očekávaném rozsahu, jak uvedl Miroslav Šebela z Moravského zemského muzea, který zde již 50 let provádí výzkum obojživelníků. V souvislosti se Soutokem je podle něj nutné si uvědomit vliv výstavby novomlýnské přehrady a také předpokládaný vývoj klimatu. Právě Šebelův výzkum obojživelníků je nejsouvislejším podkladem o vývoji místního biotopu.
Jan Vybíral, ředitel Biosférické rezervace Dolní Morava, vyzval MŽP k respektu k profesím a spolupráci s místními a dodržení principu subsidiarity, tedy rozhodování nejblíže těm, kterých se opatření dotýká nejvíce. Lesníci, vodohospodáři a zemědělci se podle něj prezentují jako škůdci, přitom to jsou lidé, kteří se zde dennodenně o krajinu a přírodu starají s nejvyšší možnou odpovědností a pod přísnou regulací. Ochranáře naopak označil za manipulovatelné a poukázal na rozpory mezi jejich jednotlivými expertizami. Jeho postoj podpořil i František Fabičovic, majitel břeclavské společnosti Alca, jeden z nehlasitějších kritiků současného způsobu vyhlašování CHKO a také majitel mezinárodně oceňované Obory Obelisk, která je unikátním projektem revitalizace místní lužní krajiny.
Profesor Petr Maděra z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity uvedl, že ochrana přírody je z dvaceti procent odborná a z osmdesáti politická a právě politická rovina v případě Soutoku byla hrubě podceněná. Podle něj navíc odborné podklady předložené Agenturou pro ochranu přírody a krajiny nejsou vyvážené – nezmiňují některé změny, ke kterým v krajině dochází, preferují pouze některé organismy a vůbec nezohledňují vývoj klimatu. Než další vrstva ochrany je podle něj v oblasti nutný kvalitní environmentální management.
Místní zástupci Hospodářské a Agrární komory pak poukázali nejen na nerespektování místních obyvatel včetně podnikatelů a zemědělců, ale i dle jejich slov snahu ministerstva životního prostředí jednat pouze „na oko“, kdy byly námitky a připomínky prostě zamítnuty bez adekvátního zdůvodnění. Zástupce Agrární komory navíc upozornil na fakt, že do zóny CHKO spadá 3 500 hektarů zemědělské půdy nejvyšší bonity.
Další žaloby a stížnost k ústavnímu soudu
Právní kroky vůči postupu státu vedou nejen místní obyvatelé a majitelé pozemků, ale také společnost Vodovody a kanalizace Břeclav, jejímiž akcionáři jsou místní obce. Milan Vojta, ředitel společnosti, uvedl, že společnost podala správní žalobu. Právní zástupce žalujících majitelů pozemků Michal Staněk uvedl, že se žalující budou odvolávat proti některým prvoinstančním rozhodnutím soudů a podávat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Jedním z hlavních argumentů odpůrců je fakt, že počet vlastníků dotčených nemovitostí nelze označovat za excesivní, tedy nepřiměřeně velký, pokud i místní běžné spolky dokážou vést právní agendu s jednotkami tisíc osob.
Místní protestující na závěr v diskuzi podpořili i poslankyně Alena Schillerová z hnutí ANO a Radim Fiala z SPD. Oba uvedli, že jejich kluby ústavní stížnost svými podpisy podpoří. Podle členů petičního výboru podporu tomuto kroku vyjádřili i někteří senátoři z vládních stran.
Archivní video: vláda projednala vnik CHKO Soutok:
