(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Radek Laudin, MF DNES

Chata neznamená jen víkendové plahočení. Volnočasové domky dobře zhodnocují

  • 31
Ceny chat a chalup v posledních letech rekordně rostou. Za chalupu či chatu jsou Češi ochotní utratit v průměru až milion korun. Doby, kdy na ni jezdili budovat a pracovat, jsou ale dávno pryč.

„Nadšením pro rekonstrukce a stavařinu většinou klienti neoplývají. Preferují nemovitosti v dobrém stavu, případně již po rekonstrukci,“ říká generální ředitel realitní sítě Century 21 Lubomír Milek a dodává, že dnešní chataři a chalupáři vyhledávají především klid a místo pro relaxaci. Mnozí z nich chtějí také dobře investovat a rekreační objekty využívají kromě vlastního odpočinku ke krátkodobým pronájmům.

Splňte si svůj sen o bydlení

Porovnejte si nabídku hypoték a ušetřete

Zájem Čechů o rekreační objekty byl vždy výrazný. V posledních letech ale realitní kanceláře sledují jeho strmý nárůst. Popularitu rekreací v Česku podporuje nejen vidina levné dovolené, ale částečně i obavy Čechů z nestabilní situace v zahraničí. S rostoucím zájmem rostou i ceny těchto nemovitostí, které podle statistik realitní společnosti Re/Max za posledních pět let v celé republice zdražily v průměru o 370 tisíc korun.

Vede Liberecko a Zlínsko

V každém kraji se ročně prodají desítky objektů. „Cena na konci roku 2017 vzrostla oproti konci roku 2016 o 16 procent. Počet nabízených chalup ale ve stejném období klesl o 20 procent,“ přiblížil vývoj na trhu v loňském roce Milek.

Cenu rekreačních objektů ovlivňuje nejen lokalita a stav nemovitosti, ale také třeba to, zda disponuje sociálním zázemím, dostanete se k ní autem a kolik je okolo sousedů. Podle statistik realitní společnosti Re/Max se zdá, že nejvíce v posledních pěti letech zdražily chaty a chalupy v Libereckém a Zlínském kraji. To ale může být podle tiskového mluvčího společnosti Tomáše Hejdy dáno tím, že se v krajích pravděpodobně prodala jedna nebo dvě dražší nemovitosti, které zvýšily meziroční cenový průměr.

Kolik stojí chaty v Česku

Mezi nejdražší objekty, které se za poslední rok prodaly, patří například roubenka v Harrachově za 6,9 milionu a rekreační objekt v Jihočeském kraji za téměř 8 milionů korun. Podobné chalupy se objevily třeba na Liberecku, v Jihomoravském nebo Olomouckém kraji. Všechny tyto objekty jsou zajímavé díky své architektuře a hlavně lokalitě. S výjimečným místem souvisí i nejdražší nabídka, která je aktuálně zalistovaná v kanceláři Re/Max Profil. Jde o ojedinělý objekt na Šumavě za cenu téměř 14 milionů korun.

Z hlediska lokality se nejvíce chat a chalup prodá ve Středočeském, Ústeckém a Jihočeském kraji. Naopak nejméně se prodávají chalupy na Zlínsku nebo v Olomouckém kraji. Obecně nejdražší nemovitosti jsou v horách, zejména v Krkonoších. „V Krkonoších v dostupnosti na lyžařské svahy může rozpadlá roubenka vyjít na 2,5 milionu korun. Některé roubenky po rekonstrukci se prodávaly podle velikosti pozemku od 3,5 do 7 milionu korun. Ceny jsou srovnatelné s 3+kk v Praze,“ řekl provozní ředitel Fincentrum Reality Martin Fojtík.

Chalupáři na doživotí

Podle něj je Česko unikátní tím, že je to chatařská velmoc srovnatelná se Švédskem nebo Norskem. „Spousta lidí kupuje tuto nemovitost s vidinou toho, že by se na stará kolena odstěhovala a přenechala původní nemovitost dětem. Některé chatové oblasti začínají být z pětiny nebo ze čtvrtiny trvale osídleny nájemci, kteří tam chataří celoročně,“ řekl MF DNES Fojtík.

Specifickou skupinou zájemců o rekreační objekty jsou podle Milka lidé, pro které je bydlení ve městech drahé či chtějí klidné bydlení, nejlépe v blízkosti přírody. „Tito lidé hledají bydlení v okolí měst na vesnicích, kde je možné chalupu odkoupit a přestavět na plnohodnotné bydlení. S dojížděním počítají. Do práce jsou ochotní dojíždět maximálně hodinu,“ vysvětlil Milek.

Chata není chalupa

Rekreační chaty jsou drobné stavby na individuální rekreaci, obestavěný prostor je do 360 m3 a zastavěná plocha do 80 m2 . Může být podsklepená a má nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví. 

Zahrádkářská chata je určená k individuální rekreaci s obestavěným prostorem maximálně 110 m3 a zastavěnou plochou maximálně 25 m2 včetně verand, vstupů a podsklepených teras; může být podsklepená a mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví. 

Chalupy jsou obvykle přestavěné vesnické domy na okraji obcí, domy na samotách a odlehlých místech, původně mnohdy určené k celoročnímu bydlení, dnes určené především k pasivní rekreaci.

Ještě před dvěma lety byl zájem o chalupy, které se daly využít k celoročnímu bydlení, poměrně výrazný. Jejich cena je totiž v porovnání s klasickým domem poloviční. V minulém roce se ale podle slov realitních kanceláří poptávka změnila a lidé se opět začali zajímat o skutečně rekreační objekty, což má samozřejmě dopad i na financování.

„Chalupy většinou kupují lidé ve středním či důchodovém věku, pro které nebývá problém platit v hotovosti z úspor. Pokud ale už někdo potřebuje chalupu financovat hypotečním úvěrem, pak banky požadují, aby objekt měl minimálně evidenční číslo. Stavební spořitelny mají zase podmínku, že objekt musí být zapsán na katastru nemovitostí k trvalému bydlení,“ vysvětlila Marie Žáčková z Re/Max Commercial a dodala, že kvůli tomu jsou některé chalupy zcela vyškrtnuty ze seznamu a prostor pro výběr se tak snižuje.

Problematické může být podle Milka zřízení trvalého bydliště. „Rozlišuje se číslo popisné (budovy pro rekreaci) a evidenční (budova určená k bydlení či jinak zkolaudovaná). V tomto označení může nastat problém. Úředníci na příslušném obecním úřadě vám ale sdělí, zda budova je vhodná k trvalému bydlení,“ vysvětlil Milek s tím, že kolaudace na rodinný dům podléhá zákonu. Nejčastěji podle něj kolaudaci chat a chalup brání nízké stropy, které nedosahují výšky 2,5 metrů, nebo obytná místnost, která by měla být o rozloze alespoň 16 metrů čtverečních. Dalším problémem jsou i příliš malá okna či lokalita domku v chatové oblasti.