Ti kupovali v 17. století v sudech "tiché“ víno z kraje Champagne a nechávali je znovu prokvasit. Umožnila jim to věc v těch dobách ve Francii neznámá - silné sklo na láhve, které dokázalo odolat vysokému tlaku. Teprve o několik desítek let později se přeneslo centrum výroby do samé Champagne a patrně zásluhou dodnes opěvovaného mnicha dona Perignona získalo základní rysy dnešního způsobu výroby.
K paradoxům historie patří skutečnost, že tento „praotec“ nynějšího šampaňského zasvětil většinu svého života úsilí tomu, aby druhotnému kvašení v láhvích zabránil. Sekty vyráběné tradiční neboli šampaňskou metodou produkují dnes vinaři na celém světě. Přesto si pravé šampaňské udržuje svoji výlučnost, a to kvalitou i cenou. Pověstné křídové podloží kraje Champagne a drsnější klimatické prostředí vytvářejí pro charakter zdejších vín specifický základ. Ale při hledání kořenů jeho výjimečnosti bychom rozhodně nevystačili jenom s přírodními podmínkami.
Šampaňské existuje bílé a v menší míře také jako rosé, nikdy ne však červené. Tato zdánlivě samozřejmá skutečnost se stává překvapivou ve chvíli, kdy si uvědomíme, že mezi třemi odrůdami povolenými pro jeho výrobu je jen jedna bílá - Chardonnay - a naopak dvě modré - Pinot Noir a Pinot Meunier. Z modrých odrůd je tedy třeba získat bílý mošt, cehož lze docílit jedině mimořádně opatrným ručním sběrem hroznů a velmi pečlivým lisováním.
A zde jsme u další nezbytné podmínky pro výrobu šampaňského, kterou je požadavek na téměř absolutní preciznost práce ve všech fázích jeho zpracování. Šampaňské víno vyzrává ve sklepích nejméně 12 měsíců, ročníkové 36 měsíců a speciální „cuvée“ předních výrobců leží ve sklepích pět, sedm nebo i deset let. Ve chvíli, kdy je výrobce uvolní na prodej, je šampaňské vždy připraveno k pití, a až na naprosté výjimky je nemá smysl dále skladovat.
Český zákazník si na výběr rozhodně nemůže stěžovat - většina známějších šampaňských domů je u nás zastoupena stejně jako kdekoliv jinde ve světě. Ať již jde o komerčnější značky, jako je Moet et Chandon, Mumm, Piper Hedsieck či Pommery, nebo naopak o exkluzivnější šampaňská vína, k jakým patří třeba Krug, Bollinger, Pol Roger, Billecart-Salmon nebo Jacquesson. Desítky dalších značek doplňují celkovou škálu v celém kvalitativním i cenovém spektru.
Otevření láhve šampaňského je vždy doprovázeno slavnostním pocitem a napjatým očekáváním chvíle, kdy se ve sklenici objeví zlatavé víno se šňůrkou malých perel. Na svou chvíli jich v každé láhvi čeká přibližně 250 milionů.
